Llano se navzdory původním plánům stalo první generací APU (původně Fusion), prvním řešením spojujícím procesor a grafické jádro pro desktop. Od nástupců se lišilo hlavně tím, že jako jediné využilo procesorová jádra architektury K10, zatímco ostatní procesory společnosti vstoupily do éry stavebních strojů. Tato výjimka nebyla náhodná, souvisela s potížemi Bulldozeru, na kterém mělo původně APU vzniknout (zrušený projekt APU postaveného na Bulldozeru měl i vlastní název, který mi vypadl - pokud náhodou někdo víte, můžete se ozvat v diskuzi). Nakonec tedy první APU vzniklo na architektuře K10, s čímž řada uživatelů neměla problém (novější Bulldozer neměl zrovna dobrou pověst) a i tato čtyři jádra stále stačila nabídnout výkon vyššího mainstreamu. První model, A8-3850, byl vydán v červnu 2011.

Pak následovalo APU Trinity (A10-5800K) s jádry Piledriver, které díky boostu, novým instrukčním sadám a celkově flexibilnější architektuře nabízelo vyšší jednojádrový výkon (a později i dost výrazný posun tam, kde došlo k využití instrukcí AVX). Následovalo APU Kaveri (A10-7850K) s jádry Steamroller, jenž sice posunulo IPC, ale které vzniklo na 28nm procesu, který nezvládal vyšší takty tak dobře jako 32nm (SOI), takže část IPC padla na kompenzaci nižších taktů. Nakonec, s velkou odmlkou, se do desktopu dostalo APU Bristol Ridge (A12-9800), které sice zvedlo takty, IPC a zároveň snížilo TDP ze 100/95 na 65 wattů. Jenže již zajímalo málokoho, neboť byl Zen již za rohem

Přestože jsou všechny čtyři jmenované produkty již minulostí, řada uživatelů má s některým z nich zkušenost a tedy i představu, jaký výkon nabízely. V jejich době šlo o (nejprve) vyšší mainstreamovou pozici, později nižší mainstreamovou pozici a nakonec byl Bristol Ridge trochu neprávem seslán do low-endu, kde se mu dostávalo mizerné péče OEM výrobců (často v podobě sestav naprosto nevhodné konfigurace doplňovaných samostatnou grafickou kartou o málo vyššího výkonu než nabízela integrovaná a ještě častěji do sestav s jediným - tedy jednokanálově fungujícím - paměťovým modulem). Dodnes však jde o procesory s rezervou dostačující pro konzumaci internetového obsahu a hardwarově akcelerující HD video.

Bylo by proto škoda nevěnovat malou pozornost jedné zajímavosti: Vícejádrové výkonnostní skóre první APU, A8-3850, v CineBench R20, dosahuje kolem 600 bodů. Co je na tom zajímavého? Že aktuální procesory s jádry Zen 3 dosahují v CineBench R20 skóre kolem 600 na jednom jádru. Na letošní rok chystané APU Ryzen 7 5700G tak jedním jádrem zvládne odvést zhruba stejný výkon jako 10 let stará A8-3850 na všech čtyřech. Pokud Ryzen 7 5700G zapřáhne všech osm jader, překoná svého prapředka devítinásobkem výkonu:

CineBench R20

Jsou ale i aplikace a testy, které se změnami architektur a podporou nových instrukčních sad škálují mnohem výrazněji než CineBench R20. Kupříkladu PassMark:

PassMark

V tomto testu byla čtyři jádra A8-3850 již jedním jádrem prvního Zenu. Jedno jádro Zen 3 původní APU překonává rovnou o 75 %. Již loňský Ryzen 7 4700G (8× Zen 2) je 10× výkonnější než A8-3850 a letošní Ryzen 7 5700G (8× Zen 3) bude cca 12,5× rychlejší. V PassMarku jedno jádro Zen 3 překonává i čtyřjádrové Kaveri (A10-7850K), kteréžto bylo o dvě generace novější než A8-3850, což obnášelo mj. podporu nových instrukčních sad a boostu.

Aktualizace: Díky uživateli vlada můžeme doplnit i výsledky nejnovějšího testu CineBench R23. V tomto případě jde však o výkonnější a později vydanou verzi APU A8-3870K, která dosahovala o 100 MHz vyššího taktu a nabízela odemčený násobič. I zde se potvrzuje, že celkový (čtyřjádrový) výkon je na úrovni jednojádrového Zen 3: