Finská společnost Jolla uvádí na trh třetí verzi svého operačního systému pro mobilní telefony. Jelikož jde o operační systém pro mobilní telefony, který v současné době nenajdete předinstalovaný ani na jednom mobilním telefonu s globální dostupností a přes rok o něm nebylo příliš slyšet, nemusí být mezi čtenářstvem tak úplně známý, dovolte mi na úvod trochu historie.

Vše začalo v Nokii v roce 2005, tedy v době, kdy byla na vrcholu svého nejúspěšnějšího období. Už tehdy mnozí nechápali skálopevné přesvědčení největšího výrobce mobilních telefonů, že tyto mají být ovládány výhradně klávesnicí a „dotykový“ je v případě displeje sprosté slovo. Nokia se ostatně o několik let později s příchodem iPhone přesvědčila, jak hluboce se mýlila a snažila se s tím něco dělat, ale dopadlo to neslavně. Nicméně už dva roky před iPhonem měla vlastní dotykové zařízení, byť to nebyl mobil - jednalo se o Nokia 770 Internet Tablet. Dotyk byl sice ještě realizován rezistivní technologií, nicméně čtyřpalcový displej s rozlišením 800x480, to bylo něco, co u mobilů celosvětově dorazilo až několik let později.

Na Nokii 770 výrobce tehdy nenasadil obligátní Symbian, ale Maemo - plně multitaskový systém založený na Debian GNU/Linuxu s GUI psaným v GTK. Po prvním modelu přišly ještě tři a následně i jeden mobilní telefon - N900. Poté se Nokia spojila s Intelem, poskytla své Maemo, Intel přihodil vlastní pokus o mobilní linux nazvaný Moblin a vzniklo z toho MeeGo. MeeGo bylo u Nokie prohlášeno za budoucí hlavní systém pro chytré telefony, bohužel se ale na trh stihl dostat jediný přístroj - N9, pak se opět vše změnilo, Nokia přešla na Windows Phone a dále už je to asi známá historie. Intel, jsa v projektu MeeGo náhle osamocen, jej ukončil a své úsilí nasměřoval do Tizenu, ještě předtím se však od MeeGo oddělil komunitní fork zvaný Mer. Projektu Mer se v roce 2012 chytil start-up Jolla a Sailfish OS byl na světě.

Hned na úvod Jolla vydala i stejnojmenný smartphone, nicméně nástupce s globální dostupností se už nedostavil. Kickstarterový projekt tabletu nakonec úspěšné realizace nedošel, společnost se tak zaměřila na konkrétní trhy a aktuálně slaví jisté úspěchy napřiklad v Indii či Rusku. Software bez hardware, na němž by mohl běžet, je ale poměrně k ničemu, nicméně tento drobný problém řeší program Sailfish X, v němž si za roční poplatek 50 eur můžete Sailfish OS oficiálně a legálně nainstalovat na  telefon Sony Xperia X. Nejinak je tomu i u Sailfish OS 3, takže pojďme po tomto poněkud delším úvodu rovnou k novinkám, které přináší.

Nejdůležitější (alespoň dle autorů) je nová a poměrně rozsáhlá podpora použití Sailfish OS v korporacích. Systém má nově integrovánu podporu VPN, lze jej centrálně spravovat (Mobile Device Management, MDM) a vylepšena je i podpora korporátních WiFi. Paměťové karty lze nyní šifrovat, podpora šifrování u interního úložiště přibude v některé z následujících setinkových či desetinkových aktualizací.

V systému je nové menu, v němž lze rychle měnit některá nastavení a spouštět některé funkce. Mezi gesta, kterými lze prostředí ovládat přibyla nová, například pro změnu rozložení klávesnice jedním pohybem. Systém také nově umí pracovat s USB OTG zařízeními.

Sailfish OS 3.0.0. byl aktuálně uvolněn pouze pro předplatitele se zaplaceným dřívějším přístupem k novinkám. Během několika následujících týdnů bude ale uvolněn pro všechny členy programu Sailfish X, ještě předtím by měla přibýt podpora modelů Sony Xperia XA2, XA2 Plus a XA2 Ultra v single i dual SIM variantách. Verze 3.0.1 je plánována na prosinec tohoto roku.

Přijetí mezi současnými uživateli je dle prvních reakcí značně rozporuplné - část se jich už přímo v diskusi na webu Jolly vyjádřila, že čekali řešení jiných problémů, než to, co je ve výše uvedených novinkách. Zbytek je ale převážně rád, že Sailfish OS jako nezávislý systém vůbec existuje a jeho vývoj pokračuje. Přidání podpory pro další tři zařízení a podpora korporátu by ale platformě měly i přes zmíněnou kritiku spíše pomoci.