Nejprve vlastní reportáž. Tu si můžete pustit přímo z webu České televize. Pokud by náhodou odkaz nefungoval, navštivte archív Událostí pro 7.11. a klikněte si na reportáž sami. Tak a nyní již k tématu. Probereme se opět, shodně se seriálem Ulice na TV Nova, reportáží krok za krokem. Autorkou reportáže je Zuzana Luňáková (ZL, redaktorka ekonomické redakce ČT), moderátorem ve studiu, který ji uvozoval, pak Bohumil Klepetko (BK). V reportáži dostali prostor soukromý detektiv Jiří Jakubka (detektiv JJ), za českou BSA Jan Hlaváč (BSA), za Microsoft manažerka protipirátských aktivit Zuzana Predigerová (MS) a nakonec také auditor Ivan Janoušek (IJ).

…

BK: "Největší akci na odhalení nelegálního softwaru spustila protipirátská organizace BSA. 13 tisíc firem, které jsou z používání takového softwaru podezřelé, od ní tento týden dostane varovný dopis. Pokud ani po něm počítačové programy nezlegalizují, budou jim hrozit pokuty třikrát vyšší, než za kolik by si software pořídili legálně."

A hned na úvod tu máme ostrá slova. Dle pana Klepetka je celých 13 tisíc firem podezřelých. Nemůžeme se nezeptat, kdo je podezřívá a na základě čeho. S ohledem na další pátrání a obsah reportáže ale víme, že je podezřívá BSA, a to z většiny na základě anonymních udání. Docela silná slova v úvodu pana Klepetka ve srovnání s tím, na jakých faktech stojí. Jinými slovy, oněch 13 tisíc firem v tuto chvíli nepodezřívají ani orgány činné v trestním řízení, ani soudní systém naší země.

Každopádně těchto 13 tisíc firem dostane (již patrně dostalo?) v průběhu tohoto týdne od BSA dopis. Máme v redakci dobrou náladu, tak si dovolme tento krok BSA považovat za jakýsi svérázný přístup k rozesílání nevyžádané pošty.

Absolutní perlou ve slovech pana Klepetka je ale poslední souvětí. Pokud prý firmy svůj software nezlegalizují, bude jim hrozit jakýsi postih. Opravdu, táži se? Jaká je souvislost té informace s předchozími větami hovořícími o rozesílání nevyžádané pošty 13 tisícům firem soukromou organizací BSA? Vždyť ty firmy jsou jen podezřelé na základě anonymních udání. Ty firmy nemusejí nikomu nic prokazovat a už vůbec ne BSA.

Musíme se zeptat, opravdu si lidé v ČT myslí, že kdyby BSA neposlala údaje o svých sw licencích ani jediná z obeslaných firem, tak pan Hlaváč hned druhý den nakluše na nejbližší policejní služebnu a podá 13 tisíc trestních oznámení? To je přece představa naprosto odtržená od reality a totéž platí i pro polovinu "nespolupracujících" firem. Co polovinu, i pro 10%, protože ani 1 300 ničím nepodložených, tj. potenciálně křivých trestních oznámení prostě BSA podávat nebude. Ono takové "křivé obvinění" není sranda, však si odcitujme §345 trestního zákoníku (tj. zákon 40/2009 Sb.):

§ 345 - Křivé obvinění

• (1) Kdo jiného lživě obviní z trestného činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
• (2) Kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
• (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
  • a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu,
  • b) spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem,
  • c) spáchá-li takový čin v úmyslu jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu,
  • d) spáchá-li takový čin v úmyslu zakrýt nebo zlehčit svůj vlastní trestný čin, nebo
  • e) spáchá-li takový čin na jiném, který vůči němu plnil svoji povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
• (4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.

Samozřejmě případné v trestním zákoníku definované křivé obvinění se týká jen situací, kdy by byl skutek dané společnosti klasifikován Policií jako trestný čin a následně firma osvobozena (v případě, kdy by se čin nestal). Pokud by ale celá věc byla klasifikována jako přestupek, pak je § 345 irelevantní. Takové rozhodování nám ale nepřísluší, pouze jej zde uvádíme do souvislostí. Užívání nelegálně nabytého softwaru totiž může být klasifikováno jako přestupek, nebo jako trestný čin (záleží na několika okolnostech).

Na tomto místě se, stejně jako u případu "16letého filmového piráta", ještě krátce zastavme. Stejně tak i zde pro firmy, resp. jejich jednatele, platí presumpce neviny zakotvená v Listině základních práv a svobod. Pokud by věc měla (at již z podnětu Policie/státního zastupitelství, či BSA) skončit u soudu, je tento povinen ctít toto pravidlo známé jako "in dubio pro reo", tedy v "pochybnostech ve prospěch obviněného". Bylo by jistě zajímavé u soudu sledovat, jak by si BSA/státní zástupce případnou firmu žalující, poradil s důkazním břemenem.

Pokračujme…

BSA: "Zhruba polovina z těchto firem ... na ně přišla ňáké oznámení, většinou anonymní ... že v těch firmách je nelegální software."

Úvodní slovo moderátora je od vlastní reportáže Zuzany Luňákové odděleno útržkem z rozhovoru se zástupcem BSA. Pan Hlaváč zde konstatuje, že z jakýchsi udání (která nijak nedokazují, že k nějaké nezákonné činnosti ve firmách došlo) je zhruba polovina anonymní.

ZL: "A zkušenosti z minulých let ukazují, že udání často bývají pravdivá. Postup je následující. Firma musí pomocí licenčních čísel prokázat, že má programy legálně. Pokud to neudělá, protipiráti zalarmují Policii. Výjimkou přitom není ani spolupráce se soukromým detektivem."

První věta je taková všeobjímající pravda. Naprosto s ní souhlasíme. Zkušenosti z let minulých stejně tak ale dokazují, že často bývá pravdou, že v dubnu prší. Ale jakou to má souvislost?

Nyní k onomu postupu. Připomínáme, že až doteď se celá reportáž nese v tom duchu, že jakási organizace (BSA) byla nějakými anonymy upozorněna, že v 13 tisících firmách (údajně) dochází k užívání softwaru jejích členů v rozporu s licencemi (lépe řečeno bez řádně pořízených licencí).

Na základě toho BSA za své členy konala a těmto firmám vyslovila presumpci viny rozesláním nevyžádané pošty.

V ten moment vstupuje do řetězce myšlenek reportáže její autorka Zuzana Luňáková, která říká, že [pro tyto obeslané firmy] je postup následující: musí prokázat pomocí licenčních čísel, že mají programy legálně.

WTF?!

Tuto informaci redaktorka pravděpodobně načerpala právě z onoho dopisu, který přistane „nečekán“ a hlavně „nezván“ v poštovních schránkách 13 tisíc firem. K tomu je potřeba říci jediné: není to pravda. Nikdo nic nikomu dokládat nebo prohlašovat nemusí.

"Pokud to neudělá, protipiráti zalarmují Policii".

No to samozřejmě mohou. Proti tomu nemáme vůbec nic, jen výše uvedenou citaci trestního zákoníku. Jenom jsme zpočátku marně přemýšleli, proč se nám v reportáži objevuje soukromý detektiv.

detektiv JJ: "Vlastním pátráním toho detektiva je potřeba zajistit nějaký pádný důkaz."

Všeobjímající vycpávka reportáže, která nic neříká, ale ani nijak neškodí. Je celkem smutné, že pan Jakubka nadělal v reportáži nejméně bot ze všech, neboť na rozdíl od profesionálních novinářů z ČT nenadělal boty žádné. Jinak pokud si jej letmo proGooglíte, zjistíte, že je na BSA navázán již několik let.

ZL: "Téměř v polovině případů na pirátský software upozorní konkurence, často se ale mstí i samotní zaměstnanci."

Microsoft (ZP): "Díky tomu, že zaměstnanci instalují na své počítače další software, o čem zaměstnavatel nemá vlastně představu, tak to může tu společnost přivodit dalším problémům."

ZL: "Poslední protipirátské tažení proběhlo letos na jaře."

auditor IJ: "… [jsme] v malé stavební firmě udělali audit a zjistili jsme, že tam je více jak 1 milión korun nelegální software."

K těmto částem reportáže nemáme žádné zvláštní výhrady.

ZL: "V Česku běží nelegální programy na 36 % počítačů a softwarové firmy kvůli tomu ročně přijdou o téměř 4 miliardy korun."

Hezká citace z tiskové zprávy BSA z 12. května 2011. Už chápeme tu předchozí zmínku o jarním zátahu. Každopádně u takto velkých čísel prosíme do budoucna nezaokrouhlovat. Přeci jen 300 miliónů Kč člověk obvykle "nenajde na hnoji" a korektnější zaokrouhlení je v tomto případě buď "tři a tři čtvrtě", nebo "více než tři a půl". Pro tuto chvíli i pomíjíme skutečnost, že zde redaktorka z hlediska vyčíslení škod pouze převzala údaj z tiskové zprávy BSA, který klidně mohl vzniknout za pomoci pověstné matematické operace: vynásobení libovolného čísla (například výsledné ceny na účtu za oběd z fastfoodu) bulharskou konstantou.

ZJ: "Nejčastěji používají nelegální software živnostníci a malé firmy do sta zaměstnanců. Průměrná výše pokuty, kterou přistižená společnost zaplatí, je 260 tisíc korun."

S průměrnou škodou se to má jako s průměrným platem. Nemá s realitou nic společného. Každopádně nenech se mýlit drahý čtenáři, Zuzana Luňáková zde opět jen cituje tiskovou zprávu BSA, tentokrát tu nejnovější, o níž je celá reportáž.