Uživatel, který plánuje koupit některý z procesorů Alder Lake (aktuálně Core i9-12900K(F), Core i7-12700K(F) nebo Core i5-12600K(F), další budou vydané v příštím roce), může mít různé důvody, proč se tak rozhodl. Mohl ho zaujmout herní výkon, mohl ho zaujmout jednojádrový výkon, mohl čekat na procesor od Intelu zvládající i výkon při vícejádrové zátěži, může se mu líbit podpora DDR5, mohl mu přijít zajímavý poměr cena / výkon u Core i5, mohla ho zaujmout specifická podpora ve Windows 11, ale může se mu líbit podpora rozhraní PCIe 5.0, do nějž plánuje koncem roku 2022 nebo začátkem roku 2023 osadit top model architektury Lovelace od Nvidie nebo RDNA 3 od AMD.

• S podporou DDR5 na Alder Lake je to složitější: Ne vždy mají smysl

Důvod, pro který Alder Lake kupuje, je ale poměrně důležitý z hlediska správné konfigurace. Minulý týden jsme si ilustrovali, že z hlediska celkových nákladů, poměru cena / výkon ani celkového výkonu nemá v současnosti smysl preferovat platformu s podporou DDR5, neboť levnější DDR4 dosahují při nižší ceně vyššího celkového herního výkonu. Samotná procesorová jádra Alder Lake nejsou omezena datovou propustností DDR4, a tak jim vyšší propustnost DDR5 přináší méně, než kolik výkonu srážejí jejich vyšší latence. Rozdíl není dramatický (pro připomenutí přikládám níže graf webu ComputerBase), ale z hlediska herního výkonu zkrátka aktuálně DDR5 (které jsou nyní k dostání jako DDR5-4800 nebo DDR5-5200) nemají valný smysl:

Závislost herního výkonu na pamětech - ComputerBase

Jenže pokud uživatel Alder Lake pořizuje kvůli podpoře PCIe 5.0, do které příští zimu zasune natolik výkonnou grafickou kartu, že očekává nějaký přínos výkonu oproti PCI 4.0, pak mohou být rychlé paměti podstatně důležitější. Připomeňme si datovou propustnost PCIe:

PCIe 5.0 umožňuje dosažení přenosové rychlosti 64 GB/s. DDR4-3200, jak ukazuje měření ComputerBase, umožňují dosáhnout o něco lepšího herního výkonu než DDR5-4400 (Intelem nejvyšší oficiálně podporovaná rychlost DDR5 u standardních čtyřslotových desek; vyšší hodnoty jsou již chápány jako přetaktování platformy). Jenže dvoukanálově zapojené DDR4-3200 dosahují maximální přenosové rychlosti 51,2 GB/s. Po odečtení nějaké systémové režie a dat využívaných procesorovými jádry může (řekněme ~20 GB/s) odpovídá  zhruba 30 GB/s, tedy přenosové rychlosti PCIe 4.0.

V konfiguraci s DDR4-3200 tak PCIe 5.0 ×16 nemůže dosáhnout plné přenosové rychlosti nejen v praxi, ale ani v syntetickém testu, kdy není zatíženo nic než právě PCIe. Pokud tedy uživatel pořizuje Alder Lake pro budoucí upgrade o zařízení, které bude PCIe 5.0 ×16 skutečně využívat, pak musí volit takovou konfiguraci pamětí, aby i po odečtení části pásma, kterou si zaberou procesorová jádra a další zařízení, zůstalo pro PCIe 5.0 k dispozici oněch 64 GB/s. Jinak má koupě platformy s PCIe 5.0 stejný význam, jako řešení nedostatečného průtoku vodovodní trubky vyříznutí její středové části a náhradě této středové části za trubku s větším průměrem.

Jak tedy volit? Abyste nemuseli počítat, připravil jsem výše stručný přehled různých typů pamětí a jejich datové propustnosti. Z hlediska šestnácti linek PCIe 5.0 se tedy jeví jako úplné minimum DDR5-4400, tedy maximum oficiálně podporované čtyřslotovými deskami Alder Lake a jako rozumné minimum DDR5-4800, které nechávají pro zbytek systému rezervu 12,8 GB/s.

Druhou otázkou - na kterou není a ještě rok nebude odpověď - je, zda výkon daný přítomností PCIe 5.0 rozhraní bude vyšší než výkon, který nyní DDR5 srážejí svými vyššími latencemi oproti DDR4. Což z nákupu platformy kvůli PCIe 5.0 činí v podstatě investici naslepo.