Jak ukázaly recenze (či spíše jak potvrdily recenze), Alder Lake má světlé i stinné stránky. Pokud bychom to vzali od té nejsvětlejší, dal by se vytvořit následující výčet:

1. jednojádrový výkon
2. herní výkon
3. vícejádrový výkon
4. spotřeba
5. cena platformy

Jednojádrový výkon definují dvě veličiny: IPC a maximální takt (boost). Jak změřila redakce webu ComputerBase, IPC velkých jader Alder Lake je o 10-11 % vyšší než IPC Zen 3. V kombinaci s vyšším taktem pak podle téhož zdroje dosahuje Core i9-12900K v průměru o 15 % vyššího jednojádrového výkonu než Ryzen 9 5950X. Ve vícejádrovém výkonu se projevuje nižší IPC malých jader, takže Core i9-12900K do Ryzenu 9 5950X ještě 9 % chybí (vychází 5 % nad předloňským Ryzen 9 3950X a 10 % nad Ryzen 9 5900X).

Herně v 1080p vyšlo ComputerBase Core i9-12900K průměrně 6-8 % nad Ryzeny 9 s jádry Zen 3. 

Ve vícejádrové zátěži vychází spotřeba Core i9-12900K podle testů ComputerBase a TechPowerUp o 120-150 wattů vyšší než u ~9 % rychlejšího Ryzen 9 5950X. V tomto kontextu stojí za pozornost graf energetické efektivity TechPowerUp vyjádřený v kJ spotřebovaných na jednotku výkonu (méně je lépe):

Z těchto čísel by se dalo říct, že Intel má po stránce energetické efektivity co dotahovat - problém je však spíš v tom, že malá jádra mají nižší výkon než velká a pokud chce Intel výkonnostně konkurovat vyšším modelům AMD, musí chybějící výkon dohánět vyššími takty velkých jader, při kterých pracují mimo své energetické optimum. U Core i5 a Core i7, kde Intel nemusí frekvence tolik ždímat, jsou výsledky podobné jako u Ryzen 5 a Ryzen 7.

Nakonec se dostáváme k ceně platformy. Intel zjevně chtěl udělat maximum, aby platforma pro Alder Lake vypadala moderněji, nebo přinejmenším byla natolik vybavená, aby neodradila zájemce. Podporuje tedy PCIe 5.0 a DDR5. V obou případech ale jde o trochu kompromisní řešení: PCIe 5.0 je podporováno jen 16 linkami (využitými především pro PCIe ×16 slot pro GPU; pro SSD již linky nezbývají). PCIe 5.0 GPU ale na trhu nejsou a ještě nějakou dobu nebudou. Zhruba za půl roku by se mohla objevit GPU Intel Arc pro desktop, ovšem podle dosavadních informací budou mít výkon, s jehož dosažením neměly problém PCIe 3.0 a PCIe 4.0 karty. Karty, které dosáhnout 2× vyššího výkonu než současný high-end a mohly by teoreticky z PCIe 5.0 profitovat, se na trhu neobjeví dříve než za rok (5nm top modely AMD a Nvidie).

S DDR5 se situace má nakonec trochu podobně. Uživatelé mají na výběr ze základních desek s podporou DDR4, nebo s podporou DDR5. Intel oficiálně podporuje DDR5-4800, ale pouze na deskách, které mají fyzicky právě dva sloty. Na deskách se čtyřmi sloty oficiálně podpora končí u DDR5-4400. Na druhou stranu výrobci desek umožňují nastavit i čtyřem slotům DDR5-4800 a vyšší, takže nejde o umělé omezení. Intel pouze negarantuje, že ve čtyřslotových deskách poběží stabilně cokoli rychlejšího než DDR5-4400. Vše nad je prostě OC.

Testy nakonec ukázaly, že čistě z hlediska procesorového výkonu nemá valný význam paměti příliš řešit. Míněno ve smyslu preference papírově rychlejších DDR5. Alder Lake totiž není rychlostí pamětí příliš omezen:

Herní FPS v závislosti na pamětech - více je lépe (ComputerBase)

Běžné DDR4-3200 svědčí procesorovým jádrům více než DDR5-4400 a DDR4-4800 jsou lepší volbou než DDR5-4800. Nejlepšího výkonu lze sice dosáhnout s DDR5-6200, ale v současnosti se v českých cenících objevují pouze DDR5-4800 a DDR5-5200, takže této hodnoty nyní nelze dosáhnout jinak než přetaktováním. Zatímco 32 GB DDR4-4000 CL18 seženete od 4700 Kč, tatáž kapacita DDR5-4800 vyjde na 6260 Kč a výsledný výkon bude nejspíš mírně nižší. DDR5 by nejspíš měly smysl v případě přítomnosti výkonné integrované grafiky, ale v tomto ohledu lépe vybavené modely zůstávají u Intelu doménou procesorů pro notebooky.

PCIe 5.0 ani DDR5 u Alder Lake platformy LGA-1700 nepřináší žádnou hmatatelnou výhodu. To by samo o sobě nevadilo, ovšem zdá se, že implementace těchto technologií se odráží na ceně platformy, zejména desek. Zdaleka ne všechny představené modely už byly v našich končinách naceněny, takže vyjdu ze zahraničních cen. Podle TechPowerUp bylo ohlášeno celkem 86 desek s čipsetem Z690, přičemž cena většiny z nich se pohybuje od $300 výše (lze pořídit i desku za $1100, ale to neřešme), což při přepočtu a DPH vychází blízko k částce 10 000 Kč. Bylo vydáno i několik modelů pro cenovou relaci $200-$300, které se objevují skladem za ~6500 Kč, ale u mnoha z nich strmě klesá konektivita:

Výbava se pak nápadně blíží tisícikorunovým deskám s čipsety A320 / A520, přičemž je srovnatelná s modely za cca 1400 Kč (v základu: 1× HDMI, 1× DisplayPort, 6× USB, 3× audio-jack, RJ-45 a obvykle nějaká drobnost navíc podle konkrétního výrobce). Je poněkud paradoxní, že výstupy těchto desek pro Alder Lake končí u kombinace HDMI 2.0 a DisplayPort 1.2. Z nějakého důvodu není podporován ani standard HDMI 2.1 a ni DisplayPort 1.3 nebo 1.4, které by umožnily připojit více než 4k display s 60 Hz. 120Hz displeje (které ve Windows 11 dostaly rozšířenou podporu) nebo 5K panely tak připojit nelze (respektive lze, ale nebudou fungovat při plné obnovovací frekvenci).

Startovací příčka pro Alder Lake tak stojí při podobné výbavě o 5000 Kč na základní desce výš, přičemž tento příplatek ještě nezahrnuje lepší konektivitu, jen socket LGA-1700 s PCIe 5.0 a DDR5 (které z výše uvedených důvodů nemají hmatatelný přínos).

To je poměrně nepříjemné zvlášť u jinak cenově zajímavého Core i5-12600K, které by při ceně kolem 9000 Kč byl o 50 % rychlejší než Ryzen 5 5600G za 6590 Kč. Jenže zatímco Core i s „levnou“ deskou vyjde na 15500 Kč, Ryzen s deskou o podobné konektivitě pořídíte za 8000 Kč. 50 % výkonu navíc ve výsledku stojí skoro 2× tolik. Za cenu Core i5-12600KF s deskou (14 500 Kč) pak lze pořídit Ryzen 9 5900X s deskou. Pokud vám nevadí absence PCIe 5.0 s DDR5.

Intel tak sice nastavil vcelku konkurenceschopné ceny pro Core i5 a Core i7, které by odpovídaly kombinaci výkonu a spotřeby, ale zjevně to kompenzuje na ceně čipsetu Z690, bez něhož jsou procesory generace Alder Lake v tuto chvíli k ničemu (starší desky socketem LGA-1700 vybavené nejsou). Vydání cenově dostupnějších desek s mainstreamovými čipsety se očekává v příštím roce.