Výsledkem samozřejmě není dokonalý model objektu, na který už jen natáhnete texturu a postavička do 3D hry je hotová - tentokrát je řeč o trochu něčem jiném. Přístroj funguje na principu laserového skenování, kdy je vzdálenost mezi zařízením a snímanou částí objektu měřena jako čas, který paprsek potřebuje, aby dorazil k povrchu, odrazil a vrátil se zpět (na snímač).

Na základě získaných dat je pak možné sestavit 3D model, respektive povrch deformovaný podle takto získané normálové mapy. Současný prototyp má dosah 1 kilometr, přičemž za optimálních podmínek snímá s přesností 1 milimetr. Ty optimální podmínky je nutné zdůraznit, neboť ne všechny povrchy jsou tomuto systému přátelské.

Obličej figuríny (nahoře) skener zachytí, ale lidskou kůži, která světlo více rozptyluje, „nevidí“

Automobil, tank, oděvy, zdi, s tím není problém, ale s lidskou kůží už ano. Ta totiž světlo laseru částečně rozptyluje a na výsledku se to promítne, jak vidíte výše - na „neviditelném“ obličeji figuranta. 

Odborníci pracují na vylepšené verzi přístroje - domnívají se, že prodloužení dosahu na 10 kilometrů nebude problém a uvažují  také nad úpravou, která by umožnila měřit rychlost a trajektorii snímaného objektu. Samotné zařízení by přitom mohlo zůstat ve stávající podobě, upraven by byl pouze software, který vyhodnocuje data.

Nás by spíš zajímalo, jestli se odborníkům z univerzity v Edinburghu podaří vyřešit tu potíž s „neviditelností“ holé kůže. Ze sci-fi povídek a seriálů známe celou řadu technologií pro zneviditelnění a maskování se před nepřátelskými skenery, ale zřejmě žádného autora ještě nenapadlo své hrdiny svlékat :-).