Oba dva chladiče dostaly samozřejmě stejné vstupní podmínky testu. Díky našemu umístění ventilátorů ve skříni jsme dostali sestavu do stavu, kdy průtok vzduchu zavřenou skříní je natolik efektivní, že procesor zůstává na nižších teplotách než v případě, kdy byla skříň otevřena. Z tohoto důvodu jsme také otestovali tuto variantu, většina lidí beztak provozuje počítač v zavřené skříni a navíc je to žádoucí, pokud tak dosáhnete nižších teplot.

O zatížení procesoru se staral program „Správce BOINC“ mající na starosti běh výpočtů SETI@home projektu. Pro ty z vás kdož se počítání BOINC věnujete více upozorňuji, že se počítala standardní neoptimalizovaná verze, což platí jak pro SETI (verze 4.18) tak i pro BOINC klienta (verze 5.2.6). Opravdu nebylo v mých silách zabývat se zjišťováním, která že to optimalizace pro P4 je momentálně nejrychlejší.

Pozn. zde bych rád poděkoval dmatejovi za poskytnutí jeho SETI@home účtu, však on se jistě také nezlobí, že mu testovací stroj spočítal zhruba 5000 kreditu :-).

Během testů byla samozřejmě monitorována teplota procesoru a otáčky ventilátoru chladiče programem SpeedFan 4.2.7, o monitoring vkládání prázdných cyklů a z toho plynoucí reálné frekvence CPU při přehřívání se staral program RightMark CPU Clock Utility 2.0.

Nejprve byl dán chladičům prostor v řádu několika dní, aby si „na sebe s procesorem zvykli“, tj. aby se dokonale usadila teplovodivá pasta. Poté bylo přistoupeno k testům na nominální frekvenci procesoru, tedy 3,6 GHz. Testována byla samozřejmě teplota procesoru v několika režimech:

• V klidu: zátěž se pohybovala mezi 0 a několika jednotkami procent. Jednalo se o běžnou redakční práci spočívající mimo jiné v psaní textů, surfování, poslechu mp3 apod. Je zde také zahrnuto sledování filmů.
• Při plné zátěži: Zde se o zatížení staralo nejen zmiňované SETI@home, ale také komprimování videa ve VirtualDubMod do kodeků jako DivX 6.2, XviD 1.1, x.264 build 333.

Pokud se divíte, proč je sledování filmů zahrnuto v testech „v klidu“, pak se podívejte na následující tabulku, která ukazuje nakolik byl náš procesor vytížen při přehrávání několika typických videí s různou výpočetní náročností. Použili jsme VLC media player 0.8.2, který si sebou nese všechny potřebné kodeky a vy si tak sami můžete udělat představu, nakolik je Pentium 4 na 3,6 GHz výkonné.

Pro tento procesor zkrátka všechna běžná videa nepředstavují problém, většinou se při nich do značné míry „fláká“.

Testy při plné zátěži procesoru jsme při zjišťování maximální teploty nechali běžet zhruba hodinu, abychom tak zajistili kompletní prohřátí vnitřku skříně. Stejně tak teploty při testech v klidu jsme měřili až poté, co ventilátory dostaly ze skříně teplo nahromaděné po plné zátěži. Teploty byly odečítány z programu SpeedFan, plně korespondovaly s hodnotami, jež zobrazovala aplikace dodaná přímo firmou Gigabyte spolu s deskou a také odpovídala měřením těchto hodnot v BIOSu.

Malá odbočka k heat-pipe: vždy když přijde na přetřes heat-pipe technologie u chladičů, najde se dostatečné množství lidí, kteří vyrukují s tvrzením, že heat-pipe nemůže v té či oné poloze plně fungovat. My to po dnešku můžeme částečně potvrdit, během našich testů jsme pozorovali u malé Vanessy výrazný rozdíl mezi tím, když byl chladič kolmo k zemi či vodorovně s ní (více o kousek dále).

Zpátky ale k testům chladičů. Po provedení základních testů jsme sáhli po „méně tradiční“ metodě testů při přetaktování, která se nám díky programu RightMark CPU Clock Utility sama nabízela. Ono totiž například právě s malou Vanessou nebyl problém dostat se s frekvencí procesoru bez navýšení napětí na 4,08 GHz, ale při plné zátěži už prostě chladič nestíhal odebírat kvanta produkovaného tepla a procesor se tudíž v podstatě okamžitě po vyvolání 100% zátěže začal přehřívat a nastoupilo vkládání prázdných cyklů. Jistě sami uznáte, že sice frekvence 4,08 GHz je pěkná, ale pokud ji sám procesor díky přehřívání a vyvolanému vkládání prázdných cyklů sníží permanentně na efektivních 1,8 GHz, tak se toto přetaktování dokonale míjí účinkem. Velká Vanessa na tom sice byla o něco lépe, ale to si ostatně probereme dále. Pokud jsme tedy chtěli otestovat maximální možné přetaktování procesoru, museli jsme najít nejvyšší frekvenci, na které ještě nedocházelo ke vkládání prázdných cyklů. Teprve na této frekvenci jsme měřili teploty v klidu a při zátěži.

Nyní je ještě nutné se vrátit zpět k regulátorům otáček, jež dostanete s chladiči spolu s balením. Ty samozřejmě není problém použít i s naším procesorem a deskou, nicméně daleko efektivnější u Intel platformy je nechat regulaci otáček na základní desce. Ta je v zásadě několikerého typu podle toho, zda má ventilátor tři nebo čtyři drátky, kdy čtvrtý drátek má na starosti PWM (Pulse Width Modulation) regulaci. Obě Vanessy mají ventilátory se třemi drátky, tedy zemí, napětím a monitoringem otáček. V BIOSu jsme tedy nechali autoregulaci otáček zapnutou s tím, že jsme na desce nechali i volbu vhodné metody regulace, patrně byla volena metoda regulace podle aktuální teploty procesorového jádra, protože otáčky rostly či klesaly takřka okamžitě po změně zátěže procesoru. Zde ještě musíme upozornit, že 3,6GHz Prescott je tak výkonné „topítko“, že změna z 0% na 100% zátěž například u velké Vanessy způsobila během jediné vteřiny teplotní skok o 9°C, stejně tak rychlý byl pokles po ukončení zátěže. Ventilátor v chladiči byl stejně rychle regulován z minimálních na maximální otáčky a zpět, přičemž regulace byla plynulá podle aktuálně vzrůstající či klesající teploty, tedy žádné skokové změny.

Subjektivně mohu k automatické regulaci říci to, že ze začátku mi osobně velmi vadila občasná změna úrovně hlasitosti a tónu, jež se linul ze skříně, nicméně časem si přivyknete i na toto a naopak oceníte velmi tichý provoz při malé zátěži a odpadnuvší nutnost regulovat ventilátor v takovém případě manuálně regulátorem, který jsme tak zcela odstavili a v testech nebyl použit.