Na QLC NAND flash se 4 bity v buňce použije Toshiba konzervativní výrobu
QLC NAND flash, neboli Quadruple Level Cell, je typ NAND flash, který neuchovává v jedné paměťové buňce jeden, dva či tři bity, ale rovnou čtyři. Při změně stavu jediného z bitů musí přepsat celou buňku. Takže stejně jako v případě MLC mohla teoreticky životnost klesnout až na polovinu (čtyři logické hodnoty 00 / 01 / 10 / 11) a v případě TLC na čtvrtinu (osm logických hodnot od 000 po 111), QLC představuje další pokles, až na osminu (0000 až 1111). A vzhledem k tomu, že datová posloupnost bitů se v NAND flash buňce uchovává hodnotou napětí odpovídající dané sekvenci 0 a 1 (bez ohledu na to, jsou-li dvě, tři či čtyři), je celé provedení opět více citlivé na přesnost a trvalost uchování dané hodnoty a schopnosti jejího precizního záznamu a pozdějšího čtení. Tedy náchylnější k selhání i v této oblasti.
Trochu odbočím: Samsung poslední dobou staví poměrně hodně produktů na bázi 3D V-NAND čipů. Ty jsou vedle MLC provedení (kupříkladu v SSD 850 Pro) už též v TLC variantě (v SSD 850 EVO) a Samsung díky tomu může nabízet kapacity až 2TB. Životnost přitom netrpí až tak krvavě, jak by vrstvení mnoha die a TLC odpovídalo, neboť tyto vrstvené 3D die vyrábí Samsung velmi konzervativním 40nm procesem.
Víme, že životnost nových 15nm NAND flash čipů Toshiba / Sandisk není nic moc. A proto je jedině dobře, že pro tyto QLC čipy Toshiba plánuje též vrstvenou 3D konstrukci (které ale neříká V-NAND, nýbrž BiCS) na konzervativním výrobním procesu (v tuto chvíli neupřesněném). Toshiba ale hovoří o tom, že konzervativněji vyrobená BiCS QLC NAND flash má zhruba 1,5× lepší životnost než 15nm planární MLC (viz SSD Sandisk Z400s a jejích pouze ~280 kompletních přepisů). V případě TLC provedení by to bylo 3× více, u MLC6× více. Cosi to vypovídá o řekněme nepovedenosti současné 15nm výroby a ukazuje to, proč šel Samsung raději cestou 40nm 3D čipů (bez ohledu na to zdali MLC či TLC).
Nová QLC technologie je primárně cílena na archivaci. Ono totiž díky čtyřem bitům v buňce nabídnou příslušná úložiště zase násobně vyšší kapacitu. Pokud se Toshibě podaří dotáhnout do finální sériové výroby vše, co nyní prezentuje, mohlo by to být zajímavé. Ale jako vždy platí, počkejme si jaká bude realita ve srovnání s papírovými přísliby.