Ačkoliv jsme probrali celou výrobní linku, neznamená to, že již máme definitivně hotova DVD-R média na použití ve vypalovačkách. Ještě jim chybí poslední maličkost: ADIP. ADIP je zkratka od „Address in Pregroove“ a obsahuje velmi podobné informace jako ATIP (Absolute Time In Pregroove) na CD. To znamená například informaci o výrobci média. Pokud jste si četli pozorně martinův popis výroby CD-R, tak se nyní možná divíte, protože tam popisoval, že ATIP je již na polykarbonátovém disku po jeho vylisování. U DVD-R je to jiné, zde se ADIP zapisuje na médium až po jeho dokončení. Pokud byste dostali DVD-R médium bez ADIPu, pak byste nebyli schopni na něj s normální mechanikou vůbec nic zapsat.

Na zápis ADIPu slouží na to speciálně upravená vypalovací mechanika od Pioneeru. Zcela prázdná DVD-R média do této mechaniky vkládá pracovní síla a nechává onen ADIP zapsat. Čtete správně, dělá to nějaká osoba, žádný automat. Prý se to takto řeší všude na světě a má to i jeden pozitivní efekt, protože tato osoba dělá ještě jednu finální vizuální kontrolu hotového média.

Vy sami se můžete celkem jednoduše přesvědčit, že vaše DVD-R média na sobě ADIP zapsaný mají. Stačí vzít prázdné médium, podívat se na něj zespodu a nechat si v něm odrážet nějaký zdroj světla. Pak si můžete všimnout velmi tenkého prstýnku, který je cca půl centimetru od začátku barviva u středu média.

Možná by teď nebylo od věci si vlastně říci, na jakých technologiích je výrobní linka u Eximpa postavena. Jak jsem se již zmiňoval, lisy na polykarbonátové disky jsou od švýcarské firmy Netstal. Linka jako taková pochází od německého Steag Hamatechu, ale výrobní technologie je dílem další švýcarské firmy, jejíž jméno nám nebylo prozrazeno. Od ní pochází stampery, prášek, ze kterého se míchá barvivo a také kódy v ADIPu. Jediné co se týče míchaného barviva, co je ochotno Eximpo prozradit, tak že jde o „AZO based“ barvivo.

U kódů v ADIPu bych se asi měl znovu zastavit. Jak snad všichni víte, vypalovací mechaniky jsou ochotny na různá média zapisovat různými rychlostmi. Minimálně počáteční nastavení této rychlosti vychází od kódu výrobce, který je uložen u CD v ATIPu a u DVD v ADIPu. Každá vypalovačka má jako součást firmware takovou menší databázi kódů výrobců a rychlostí, která jsou pro média s tím konkrétním kódem použitelná. V případě Eximpa je problém ten, že ač rozesílali vzorky všem výrobcům, všichni se nějakým lokálním výrobcem médií ani nezabývali.

Eximpu tedy nezbylo nic jiného, než si od větších firem, které působí na trhu s médii, tyto kódy propůjčovat. Děje se tak zcela legálně s vědomím těchto firem a u CD jde o Plasmon, u DVD je to součást dodávky celé technologie od oné tajemné švýcarské firmy. Kdyby to Eximpo neudělalo, pak by nebylo schopno vyrábět CD a DVD média taková, aby na ně mechaniky byly ochotny zapisovat vyšší rychlostí.

A jaká jsou média vyráběná Eximpem? Zatím je příliš brzy na nějaké soudy, ale v Eximpu nám řekli, že se samozřejmě média snaží odladit na co největším množství vypalovacích DVD mechanik. Z těch, které zkoušeli jedou 4× na všech, až na Sony DRU500 a LG GSA-4040B, které jsou schopny zapisovat pouze 2× a Toshiba 5002, která ač je sama dvourychlostní, tak s těmito médii si poradí pouze jednorychlostně.

My jsme se samozřejmě nechtěli spolehnout jen na toto tvrzení a ihned po návratu z Eximpa dostal nová média na testování Mikrob. Ten je zapsal bez jakýchkoliv problémů 4× na mechanikách:

• Plextor PX-708A, firmware 1.03
• Poineer A05, firmware 1.33
• SONY DRU 510A, firmware 1.0c

A zkoušel je na:

• ASUS DVD-ROM 16×
• Plextor PX-116A
• Stolní přehrávač Nintaus 9901
• Stolní přehrávač Nintaus 9888
• Stolní přehrávač Pioneer DV757Ai
• Stolní přehrávač SONY NS 305

Se žádným médiem z žádné vypalovačky nenastal problém, vše bylo bez problémů čitelné.

Když už tedy víme po technické stránce o DVD-R lince vše, co Eximpo bylo ochotno prozradit, tak by asi bylo zajímavé se podívat drobet do budoucnosti. Eximpo samozřejmě deklaruje jako hlavní cíl uspokojení zákazníků, ale my jsme chtěli vědět něco víc. Vzhledem k současným velmi zajímavým informacím ohledně dvouvrstvého zápisu jsme se zajímali, zda-li alespoň teoreticky je tato linka připravena na výrobu dvouvrstvých médií. Dostalo se nám kladné odpovědi a jestli si vzpomínáte, jak jsem psal, že je použita pouze polovina míst pro nanášení barviva, tak ta druhá polovina by se dala použít právě v případě, že by se začala vyrábět dvouvrstvá DVD-R média.

A na závěr jsme si nechali takovou perličku, na kterou se nás ale celkem pravidelně ptáte. Vzhledem k tomu, že v Eximpu musí „ladit“ média pro vysoké rychlosti, mají k dispozici analyzéry a testery na média, optali jsme se, jak to vidí s rychlostmi zápisu. Dostalo se nám odpovědi, že poslední rozumnou rychlostí pro zápis na CD-R je 16× a to i v případě, že média jsou kupříkladu 52×. To samozřejmě platí nejen pro média od Eximpa, ale obecně pro jakákoliv média.

U DVD je situace drobet komplikovanější. Rozhodně je spolehlivý 2× zápis. 4× zápis je jen lehounce horší, ale na druhou stranu je mnohem choulostivější na médium jako takové a na to, jak si s ním daná mechanika rozumí. Pokud si ozkoušíte, že vaše mechanika s nějakým médiem nemá při 4× zápisu žádný problém, pak jej klidně používat můžete. Rozhodně však prý 1× zápis je na tom co se týče kvality mnohem hůře, než 2× i než 4×.