Intel se při několika příležitostech chlubil miliardovou investicí, kterou zvýšil výrobní kapacity 14nm procesu, na kterém vzniká drtivá většina jeho produktů. Tyto kapacity vstoupily v užívání během letošního léta a Intel k příležitosti zveřejnění tehdejších finančních výsledků využil příležitosti a prezentoval problémy kolem nedostatečných výrobních kapacit jako vyřešené.

Už v září se ale ozvali asijští výrobci notebooků, podle kterých se s nástupem generace Comet Lake (vydaný nejprve pro notebooky, na desktop má dojít v příštím roce) situace vrací do starých kolejí. 14nm Comet Lake totiž přidává dvě jádra oproti Coffee Lake-refresh. Ostatně stejně jako Coffee Lake-refresh přidával dvě jádra oproti Coffee Lake a jako Coffee Lake přidával dvě jádra oproti Kaby Lake. Protože jsou kapacity výrobních linek definovány počtem waferů (tedy plochou křemíku) a jádra navíc znamenají vyšší spotřebu křemíku, znamená výroba čipů s vyšším počtem jader snížení počtu procesorů, který je Intel schopný vyrobit.

• Dostupnost 14nm CPU Intelu se opět zhorší, pro Comet Lake chybí prostor ^{září 2019}
• Omezená dostupnost hardwaru Intelu pokračuje, nejde jen o procesory ^{říjen 2019}

Další informace přišly o měsíc později, koncem října. Připomeňme, že Intel tehdy opakoval zmínku o miliardové investici do rozšíření výrobních kapacit. Dále uvedl, že v první polovině roku nebyla uspokojena poptávka v PC segmentu, kapacita 14nm linek se doby zvýšila o 25 %, 10nm výroba se rozbíhá, situace je lepší každý kvartál a ve druhé polovině roku bude celkově lepší než v první. Tento pohled Intelu ale nesdíleli OEM výrobci, které tehdy vyzpovídala redakce webu The Register. Ti tvrdili, že Intelem avizované zlepšení nepozorují, prodeje jsou nedostatkem hardwaru od Intelu snížené o 7-8 % a problematická není jen dostupnost procesorů, ale prakticky všech produktů Intelu. Oslovení zástupci firem se dokonce pouštěli do vlastních spekulací, proč problémy přetrvávají.

Nyní se k situaci vyjádřil Intel a přiznal, že „přes naše nejlepší snahy jsme dosud tuto výzvu nevyřešili“. Plánuje dále zvyšovat využití výrobních kapacit od externích dodavatelů (nejmenoval, ale chápejme to jako zadání výroby dalších produktů k některé z firem jako TSMC, Samsung a GlobalFoundries - přinejmenším první dvě jmenované již Intel využívá). Za důvod, proč situace nedopadla, jak avizoval, Intel označil růst trhu ve druhé polovině roku. Zvýšená poptávka měla vyčerpat i skladové zásoby (buffery), které Intel využíval k pokrytí občasných výpadků ve výrobě. Buffery nyní nemá, takže se každý výpadek výroby projeví v plné šíři (ne)dostupností na trhu. Což měl být případ „toho kvartálu“. Zda je tím míněn aktuální kvartál nebo poslední uzavřený, si nejsem jistý. Je to ale v podstatě jedno, podle výrobců nebyl v dostupnosti procesorů rozdíl, takže si můžeme vybrat a nikomu tím neukřivdíme.

Vyjádření, které zveřejnila výkonná vice-prezidentka a generální ředitelka pro prodeje, marketing a komunikaci, paní Michelle Johnston Holthaus (na úvodním snímku druhá zprava), ale - na rozdíl od předchozích oficiálních stanovisek - neobsahuje žádný pozitivní výhled, žádný termín, do kterého by měla být situace vyřešena. Jelikož Intel již zapojil dlouho slibované zvýšení kapacity a to ani v kombinaci s využitím externích dodavatelů nestačí, je zřejmé, že krátkodobé řešení v podstatě neexistuje. O dlouhodobém, které zahrnuje další rozšíření 14nm kapacit, dosud nemuselo být rozhodnuto, případně nebylo rozhodnuto v jeho prospěch. Je možné, že Intel situaci řeší pragmaticky. Má sice v důsledku zvětšujících se čipů klesající marže, ale to je na příjmech kompenzováno rostoucí poptávkou. Nedostupnost pak znamená, že není tlačen do snižování cen (tedy snižování marží), což může být pro společnost výhodnější než vynakládání financí do rozšíření výrobních kapacit, které by ovšem byly využívané k výrobě procesorů s nižšími maržemi, než jaké jsou při omezené dostupnosti.