Soudní spor mezi OpenAI na jedné straně a mediálními společnostmi s New York Times v čele na straně druhé, který se odehrává před federálním soudem ve Spojených státech, vyústil počátkem minulého měsíce v nařízení, které OpenAI ukládá povinnost zachovávat až do odvolání smazané chaty, aby je mohla protistrana analyzovat. OpenAI se sice pokusila namítat, že nařízení porušuje dlouholeté zvyklosti v oblasti uživatelského soukromí, soudce Sidney Stein ale námitky smetl ze stolu, jeho platnost trvá a poskytnutí chatů k analýze se přibližuje.

Oč ve sporu vlastně jde? New York Times a další se domnívají, že OpenAI umožnila prostřednictvím ChatGPT obcházet paywall na jejich webech a konzumovat i obsah, za nějž by jinak bylo nutné platit. Aby toto mohly žalující společnosti prokázat, chtějí projít a analyzovat vzorek uživatelských chatů a pokusit se tam najít něco inkriminujícího. Zástupce New York Times pak před soudem argumentoval, že je větší pravděpodobnost najít takové informace v chatech smazaných, protože lze z nějakého důvodu předpokládat, že uživatel spíše chat jímž obcházel paywall smaže, než že si jej ponechá.

OpenAI sice zkoumá zbývající možnosti odvolání se, nicméně vytvořila zabezpečené úložiště, do nějž až do odvolání ukládá smazané chaty a začala spolupracovat s New York Times na způsobu, jakým by tyto chaty mohly být prohledány, aniž by byl automaticky zkoumajícímu subjektu dán bianco šek k nakládání s nimi. To ostatně předpokládá i samo nařízení, dle nějž by poskytnuté chaty měly být předvybrány na základě klíčových slov, jejichž seznam dodá žalující strana. Od rychlého poskytnutí vzorku si OpenAI slibuje, že jím naplní podstatu nařízení a bude moci smazané chaty skutečně odstranit.

Zdroj: OpenAI

Paradoxní je, že uživatelé sami v celém sporu nijak nefigurují, ani nejsou nijak zastoupeni, ačkoliv jich není zrovna málo - věc se dotkne všech, kdo mají předplatné typu ChatGPT Free, Plus, Pro a Team, nebo používají OpenAI API a nevyužívají službu Zero Data Retention.  V rámci boje s domnělým porušováním autorského práva bude části těchto uživatelů narušeno soukromí - OpenAI na svém webu dokonce přiznává, že ji soud postavil do neřešitelné situace, kdy uposlechnutím federálního soudu narušuje platnou legislativu na území jiného státu - konkrétně nařízení GDPR v Evropské unii, které uživateli přímo dává právo být zapomenut - a neuposlechnutí je zase trestným činem přímo ve Spojených státech.

Nahlédnuto z různých úhlů pohledu, je to jedna z těch situací, které nemají jednoznačně pozitivní konec pro nikoho. New York Times může, ale také nemusí najít důkazy o poškození svých práv ze strany ChatGPT. Uživatelé už mohou, ale také nemusí nadále věřit, že s OpenAI jsou jejich data v bezpečí a mohou přejít ke konkurenci, kterou zatím nikdo nežaloval. A OpenAI může, ale také nemusí případné porušení autorského práva obhájit a případně tak nastolit precedens, dle nějž se budou do budoucna podobné situace řešit. Pachuť z toho, že jste si něco soukromě psali s chatbotem a někdo se v tom pak rýpal, tu ale zůstane.