Intel NUC byla vždy poněkud specifická kategorie produktů, která cílila na uživatele s velmi specifickými potřebami. Většina dosavadních modelů ale měla nějaký hlubší smysl. Mohlo jít o velmi úzké zaměření, ale pro danou úzkou skupinu uživatelů dávala velmi dobrý smysl. Malinká herní sestava. Úsporný pasivně chlazený počítač pro přehrávání 4k HDR videa. A tak dále.

S novým NUC Crimson Canyon ale tento smysl chybí. Podivná konfigurace totiž neexistuje proto, aby vyplňovala konkrétní díru na trhu, ale existuje proto, že musí. To se bohužel projevilo i na konkrétních specifikacích. Jakoby v daném hardwaru, který musel jít v nějaké podobě do prodeje, nedokázali najít autoři návrhu žádnou spojitost, celkovou myšlenku, kterou by měla oslovit.

Intel Cannon Lake

Crimson Canyon je totiž první NUC Intelu (a asi i vůbec jediný), který ponese 10nm procesor Cannon Lake. Opět jde o „starý známý“ Core i3-8121U se dvěma jádry a čtyřmi vlákny. Nelze čekat nic jiného, protože i tento jediný symbolický model šel na trh jen proto, aby uspokojil slib investorům, že Intel bude mít na trhu 10nm produkty. Řešení, které se může zdát vcelku symbolické, je reálně spíše Potěmkinovské. Již dříve vydaný notebook s Core i3-8121U / Cannon Lake totiž na trhu sehnat nelze. V okamžiku vydání se podařilo jedné redakci podchytit vzorek na testy a od té doby se po něm slehla zem.

Potvrzuje se, co se delší dobu proslýchalo: Existuje pár čipů, de facto vzorky, které se rozdělí mezi několik trhů, aby se investoři nažrali a Intel zůstal celý. O těchto čipech nelze mluvit jako o sériově vyráběných - i Intel při jedné z příležitostí přiznal, že sériově 10nm výrobu nikdy (míněno dosud) nespustil. Budeme-li věřit neoficiálním zdrojům, je výtěžnost první generace procesu i v případě těchto malých dvoujádrových čipů někde mezi 8-10 %, přičemž na nový proces se obvykle se sériovou výrobou najíždí ve chvíli, kdy dosáhne 50-60 %. Intel tedy nemůže jako správný hospodář vyrábět na tomto procesu více čipů Cannon Lake než by bylo bezpodmínečně nutné pro zažehnání finančně většího průšvihu - výslovného slibu o prodeji 10nm produktů.

Ještě CEO Brian Krzanich slíbil dodávky sestav s 10nm Cannon Lake na trh

Pokud se podíváme na onen produkt, jde sice formálně o dvě sestavy, ovšem jejich konfigurace se neliší ničím jiným než kapacitou operační paměti LPDDR4-2666, která v případě jednoho modelu dosahuje 4 GB, v případě druhého 8 GB. Ostatní parametry se neliší:

Intel Core i3-8121U (10nm Cannon Lake, 2 jádra, 4 vlákna, 2,2 / 3,2 GHz, 4 MB L3 cache, 15 W TDP). GPU AMD Radeon 540, 512 stream procesorů (8 CU), 32 texturovacích jednotek, 16 ROP, 2 GB GDDR5. Předinstalovaný mechanický 1TB HDD + slot M.2-2280 s podporou SSD a Intel Optane Memory. Intel Wireless-AC 9560, 802.11ac Wi-Fi + BT 5. Intel Gigabit Ethernet controller (i219-V).

Zajímavá je konektivita. 2× HDMI 2.0a, 3,5mm TRRS audio jack, 7.1 zvuk přes HDMI, optický výstup, IR Consumer Infrared (CIR) senzor na předním panelu. 4× USB 3.0 Type-A (5 Gb/s), jeden umí nabíjení. Dále čtečka karet SDXC s podporou UHS-I. Nakonec nechybí i konektor pro připojení externího 90W zdroje. Celkové rozměry: 117 × 112 × 52 mm. Windows 10 Home x64 v konfiguraci.

Příslušenství NUC Crimson Canyon

Na této sestavě zaujme hned několik podivností. Jednak samozřejmě to, že si díky ní můžete pořídit vzorek procesoru sběratelské hodnoty, protože jiný Cannon Lake ani jiný procesory Intelu vyrobený touto verzí 10nm procesu nejspíš už nikdy k sehnání nebude. Za druhé je zajímavá přítomnost Radeonu. Tentokrát však nejde o semi-custom projekt mezi Intelem a AMD jako v případě Kaby Lake-G, ale o pragmatickou nutnost - důsledek třetí podivnosti. Jádra Cannon Lake mají deaktivované integrované grafiky. Zda jde o chybu v návrhu, kterou už se nevyplatí opravovat nebo spíše o akt zvýšení výtěžnosti, která by se při použití integrovaných GPU dostala na jednotky procent, jisté není. Některé neoficiální zdroje se ovšem kloní k oné výtěžnosti.

Čtvrtá podivnost spočívá v konfiguraci obrazových výstupů. HDMI - proč ne, ale proč dvakrát a proč nic jiného? Nevyhovuje-li HDMI, budete potřebovat redukci. Za páté: Na podobném moderním zařízení bychom čekali USB-C. Namísto něj ale najdeme nabíjecí USB-A. Opět bude zapotřebí redukce. Za šesté: Mechanický disk si pořídíte ať chcete nebo ne. I kdybyste chtěli používat čistě SSD, konfigurace bez HDD k dispozici není. Za sedmé: Radeon, za nějž si zákazník musel kvůli vypnuté grafice Intelu připlatit, si příliš neužijete, 2 GB paměti začíná být pro hry, které by ještě mohl zvládnout, dost těsných. Ve druhé polovině roku 2018 je zkrátka koupě samostatné grafiky se 2 GB paměti nemoudrá záležitost, protože to začíná dané GPU degradovat na úroveň zobrazovadla plochy a přehrávadla videa.

GPU Polaris 12 je nejmenší samostatné jádro architektury Polaris. AMD ho používá např. v embedded segmentu zapouzdřené do MCM modulu včetně pamětí (výše)

 Pokud jde o různé hardwarové kuriozitky, které lákají sběratele, většinou disponují nějakou specifickou vlastností, kterou jiný hardware nenabídne. Tu nějaká instrukční sada u procesoru, tam režim anti-aliasingu u grafického čipu. Cannon Lake v tomto ohledu nemá co nabídnout. Snad krom AVX-512, které ale není specialitou architektury Cannon Lake, jen jej Intel z důvodu nízkého výkonu u tohoto modelu nevypnul, protože mu nemůže ohrozit prodeje Xeonů. Nabízel by se onen 10nm proces, ale ten se z uživatelského hlediska nijak neprojevuje; z chování procesoru ho nerozlišíte od 14nm, který navíc nabízí více. Zatímco 10nm 15W Cannon Lake končí na 3,2 GHz, 14nm 15W Whiskey Lake dosáhne 4,6 GHz. Pokud by se tedy někdo snažil ve slepém testu podle chování poznat, který procesor je 14nm a který 10nm, prakticky jistě by pohořel.

Crimson Canyon tedy bude v kurzu mezi sběrateli, ale čím by mohl oslovit řadové uživatele, není jasné. Pro sběratele bude kuriózním dokladem toho, co se stalo největším fiaskem v historii výroby procesorů Intelu. Žádný jiný proces nepřinesl společnosti takové problémy. 10nm technologie avizovaná na konec roku 2019 totiž už bude něco jiného, jiný projekt, který si nastavil méně ambiciózní cíle a který nebude usilovat o tak výrazné zmenšení struktur jako původní pokus o 10 nm proces vyvinutý pro Cannon Lake.

Druhou 10nm generaci Ice Lake plánuje Intel vydat pro desktop koncem roku 2019 a pro servery v roce 2020. Bude vycházet z od základu odlišně navrženého 10nm procesu než Cannon Lake

Není to vlastně ani bezprecedentní krok. Už 14nm procesu Intel postupně „zvětšil“ pro zvýšení výtěžnosti a dosažitelných frekvencí. Generace nazvaná 14nm+ a představená s Kaby Lake prodloužila žebra (fins) a zvýšila i jejich rozteče nad původních 42 nm, takže ono „plus“ znamenalo struktury skutečně větší než u původní verze 14nm procesu použité pro Broadwell a Skylake. Proslýchá se, že by v případě 10nm procesu mělo být zvětšení ještě výraznější, podle zdrojů redakce webu SemiAccurate by se nemuselo příliš lišit o hypotetického 12nm procesu, kterému se Intel vyhnul, ale který v různých obměnách jakožto mezikrok 16- či 14nm a 10nm výroby nabídla většina výrobců - Samsung, TSMC i GlobalFoundries.