Bylo to na CES 2019, kdy Nvidia představila změnu, jejímž jádrem bylo začlenění „FreeSync“, tedy nativní podpory pro variabilní snímkovou synchronizaci, do nabídky monitorů s logem G-Sync. Podporu rozlišila na tři úrovně:

• G-Sync compatible (nově) - podpora pro adaptivní synchronizaci bude aktivní, monitor prošel testem na blikání a artefakty
• G-Sync - navíc certifikace, při které monitor prošel 300 testy obrazové kvality
• G-Sync Ultimate (dříve G-Sync HDR) - navíc certifikace na 1000 nits a „advanced processor“ (G-Sync modul)

Po dvou letech, ale bez předchozího upozornění ze specifikací na webu Nvidie požadavek na 1000 nits u G-Sync Ultimate zmizel:

vlevo: archivovaná stránka (prosinec 2020) - vpravo: aktuální obsah (leden 2021)

Zatímco ještě v prosinci (2020) obsahovala stránka se specifikacemi G-Sync jak v textu tak v tabulce požadavek na 1000 nits pro G-Sync Ultimate, v současná verze uvádí pouze „Lifelike HDR“. Asi není potřeb zdůrazňovat rozdíl mezi exaktní hodnotou fyzikální veličiny a abstraktním termínem.

Redakce webu VideoCardz dále upozornila, že Nvidia nikdy nezveřejnila přesné specifikace G-Sync Ultimate, respektive to, co si představuje pod frázemi uvedenými v marketingových materiálech, jmenovitě:

• „Highest resolution“
• „Highest Hz“
• „Ultra low latency“
• „Wide-Color Gamut“

Jediný exaktně vyčíslený údaj v požadavcích byl onen jas minimálně 1000 nits, který se nakonec rovněž rozplyznul na frázi „Lifelike HDR“.

To jediné, co uživateli příplatek za G-Sync Ultimate v současnosti garantuje, je patrně přítomnost G-Sync modulu a podpora nějakého HDR.