2011 - Nvidia kupuje Iceru, výrobce softmodemů

V květnu 2011 koupila Nvidia za $367 milionů společnosti Icera. Šlo o firmu zaměřenou na vývoj procesorů základního pásma 3G a 4G sítí. Krom samotné značky získala Nvidia 300 nových zaměstnanců a 550 celosvětově platných patentů. Cílem této investice bylo dostat do dvou let Tegru na konkurenceschopnou úroveň ve sféře mobilních telefonů a tabletů.

Nvidia viděla v trhu s mobilními procesory velký potenciál. Uváděla, že hodnota trhu je na $2 miliardách a věřila, že do roku 2015 stoupne na $20 miliard. Icera se měla stát vstupenkou do světa chytrých telefonů a tabletů.

2013 - Nvidia uvádí Tegru 4, softmodem i500 a Tegru 4i

První produkty vzniklé již pod značkou Nvidie spatřily světlo světa zhruba o dva roky po akvizici. Šlo o softmodem i500 spojovaný se SoC Tegra 4 a dále cenově dostupnější Tegru 4i, která měla softmodem integrovaný.

Snímky softmodemu i500, které tehdy Nvidia poskytla tisku, byly velmi ilustrační - vznikly nakopírováním a zmenšením snímků procesorových (ARM) a grafických jader. Reálná podoba zůstala skryta.

Nvidia v rámci podpory svých nových produktů opakovaně prohlásila, že její SoC bude rychlejší než nadcházející produkt Qualcommu, což tehdy Qualcomm nemohl nijak vyvrátit, protože ani jeden z produktů ještě nebyl na trhu a nezávislé testy proto neexistovaly.

2014 - Jen-Hsun Huang označuje Tegru 4i za chybu

Rok po uvedení čtvrté generace Tegry, která nezaznamenala očekávaný úspěch, označil CEO společnosti za jádro problému Tegru 4i. Chybou podle něj byl vývoj cenově dostupnějšího čipsetu. To dávalo smysl, levným asijským výrobcům lze cenou konkurovat jen obtížně a zdálo se, že se Nvidia zaměří spíše na high-endové smartphony.

2015 - Jen-Hsun Huang: „mobilní svět jsou více než jen telefony“

Již po několika měsících, na začátku roku 2015, prezentoval Jen-Hsun Huang plány s Tegrou na nadcházející roky. Údiv přítomných nad faktem, že smartphony nezmínil ani okrajově, komentoval slovy: „mobilní segment jsou více než jen telefony“ a dál se k tématu nevracel. Bylo jasné, že ambiciózní plán dostat Tegru do smartphonů padl. Krátce poté došlo k ukončení vývoje softmodemů a faktickému odstavení Icery, čímž bylo Huangovo abstraktní konstatování zcela jednoznačně konkretizováno.

2016 - Nvidia: za neúspěch našich mobilních čipů může Qualcomm

V aktuálním týdnu vyšlo najevo, že Nvidia v Londýně rozjíždí soudní spor, jehož cílem je dostat z Qualcommu $352 milionů, což je částka bezmála dosahující sumy, za kterou před pěti let Nvidia koupila Iceru. Žalující strana to vnímá jako odškodné za to, že v důsledku aktivit Qualcommu nedostala mobilní divize Nvidie prostor na trhu. Tvrdí, že Qualcomm využil svého dominantního postavení na trhu k poškození konkurence. Strategie Qualcommu měla Nvidii poškodit: „nevysvětleným zpožděním objednávek od zákazníků; snižováním objemů objednávek; smlouvám, které nikdy nebyly podepsané a to i přesto, že zákazníci [nebo prostředníci zákazníků] původně vyjádřili zájem o koupi [čipů]“.

Krom historického kontextu situace zajímavě zapadá i do širšího obchodního, finančního a konkurenčního kontextu. Pokud jde o strategii Tegry ve smartphonech, ohlásila ji Nvidia roku 2012 - do té doby cílila jinam, na CES 2011 Nvidia předváděla netbooky s Tegrou a ohlásila superpočítače založené na tehdy vyvíjené generaci Denver, což však příliš nevyšlo. Teprve v následujícím roce [2012] se pozornost obrátila k telefonům. Jen-Hsun Huang konstatoval, že cílem Tegry je být nejlepším mobilním procesorem na světě, který bude Nvidia prodávat za low-endové ceny (ve srovnání s Intelem), tedy pod $40. Toto prohlášení zřejmě mělo silný dopad na tehdejší [2012] analýzy - podle prognózy vydané magazínem Forbes se Tegra měla stát nejvýnosnějším byznysem Nvidie.

Víme, že se to nestalo, stejně tak víme, že se Tegru ve smartphonech Nvidia snažila podpořit koupí Icery a víme, že to nepomohlo. Zajímavé ale je to, že v roce 2014, kdy se společnost k nevydařeným plánům vyjadřovala, ukázal CEO na Tegru 4i, nikoli na Qualcomm. Mohl. Qualcomm byl totiž vyšetřován Čínou, Evropskou komisí a dalšími subjekty z údajného zneužití dominantního postavení (prodával vlastní softmodemy za nízké ceny a byl podezříván, že tyto ceny nepřevyšují výrobní náklady). Podnět k těmto vyšetřováním dala ještě samostatná Icera před akvizicí Nvidií. Icera před více než pěti lety, stejně jako Nvidia nyní, vinila ze svého neúspěchu Qualcomm.

Proč Nvidia již v roce 2014 neoznačila za zdroj problémů Qualcomm, ale učinila to až o dva roky později? Událo se za tuto dobu něco významného, co mohlo přimět Nvidii k přehodnocení situace? Nabízejí se tři klíčové události.

(1) Na jaře 2014 zveřejnil Intel svůj zájem dostat své Atomy do smartphonů „ať to stojí, co to stojí“ a svoji vůli podložil snížením cen Atomů pro smartphony a tablety pod $5, dále akvizicí řady asijských firem, které mají s výrobou komponent pro smartphony co k dočinění a nalitím stamilionových investic do vývojových center v Asii. Tyto události byly obecně přijímány jako důvod pro zabití myšleny levné Tegry jako takové - byznys byl postavený na předpokladu, že se čipy budou prodávat v řádu desítek dolarů, nikoli v jednotkách (které by byly třeba pro konkurenceschopnost Intelu).

(2) S přelomem léta a podzimu 2014 zažalovala Nvidia Samsung a Qualcomm za údajné neoprávněné použití jejích grafických patentů v rámci integrovaných GPU v mobilních procesorech těchto výrobců. Po opatrném marketingovém oťukávání v roce 2013 tím vznikl první skutečně významný spor mezi těmito výrobci. Nvidia prozatím nebyla v tomto patentovém sporu příliš úspěšná, o některé z patentů dokonce během sporu přišla.

(3) Nvidia nyní zažalovala Qualcomm za nekalé praktiky - jen pár měsíců poté, co se výsledky evropského vyšetřování, které Iniciovala ještě samostatná Icera, po letech nemastného-neslaného vývoje nachýlilo v neprospěch Qualcommu.

Nvidia spor s Qualcommem předkládá jako zmaření podnikatelského záměru se softmodemy Icera, které chtěla prodávat výrobcům smartphonů, v čemž jí Qualcomm zabránil. V době, kdy Nvidia Iceru kupovala, ale své záměry prezentovala jinak. Tehdejší tisková zpráva hovoří o spojení softmodemů Icera s Tegrou, o doplnění Tegry o vlastní softmodem, o nabídce kompletního čipsetu výrobcům telefonů. Jen o záměru prodávat softmodemy jako samostatný produkt tehdy nepadlo ani slovo. Jen-Hsun Huang tehdy prohlásil: „Doplněním technologií Icery k Tegře vzniká výjimečná platforma přispívající k nejlepším telefonům tabletům v branži“.

Po dvou letech od neúspěchu Tegry i Icery na poli smartphonů Nvidia poprvé ukazuje na Qualcomm jakožto na viníka zodpovědného za problém. Děje se to poté, co Nvidii nevyšel patentový spor o GPU a zároveň v době, kdy se Qualcomm dostal v nemilost evropských úřadů. Nvidia zažalovala Qualcomm právě v Evropě, ačkoli si lze jen těžko představit, jak by se někdejší „nekalý konkurenční boj Qualcommu s Nvidií mohl“ mohl na evropské půdě odehrávat. Qualcomm i Nvidia jsou americké firmy sídlící v Kalifornii. Výrobci smartphonů, kterým tyto firmy dodávaly čipy, jsou pro změnu firmy montující a sídlící v Asii.