OCZ má v "mnohaNANDčipových" SSD již slušnou zkušenost a spolupráce s Marvellem na řadiči vyústila v platformu Kilimanjaro, která v obecném smyslu slibuje výbornou škálovatelnost, víceméně jen závislou na tom, kolik toho dokáže výrobce SSD nasázet na tišťák dané PCI Express SSD karty.

Aktuálním stropem pro OCZ Z-Drive R5 je velikost 12 TB. Přiznejme si, že takováto kapacita je pro běžného smrtleníka jen z říše snů, využití nalezne hlavně v nejnáročnějších enterprise aplikacích, kde je potřeba co nejvyšší výkon datového úložiště a současně jeho spolehlivost. SSD dostala do vínku již třetí generaci OCZ Virtualized Controller Architecture, softwarové vrstvy, která to řídí. SSD lze bez problémů nasadit na systémech VMware ESXi/ESX, Linux, Windows Server 2008 či OS X (Solaris neuveden a jiné komerční Unixy OCZ neuvádí).

Co se týče obávané životnosti, pak tato SSD mohou využívat NAND flash čipy technologií MLC, eMLC i SLC.

Marvell do platformy přispěl čipem 88NV9145, což je nativně PCI Express řadič pro SLC, MLC i TLC obvody. Podporuje až 64GB SLC a až 128GB MLC, na druhé straně si rozumí s rozhraním PCI Express 2.0 - zde spatřujeme jistou morální zastaralost, neboť PCI Express 3.0 již víceméně koncem loňského roku zaklepalo na dveře a PCIe SSD jsou jistě tím, co dokáže potenciál dvojnásobné přenosové rychlosti využít, zejména když se OCZ/Marvell chlubí škálovatelností platformy Kilimanjaro. Jinak co také Marvell zmiňuje, je vedle uzavřeného ovladače pro Windows také uzavřený ovladač pro Linux - to jistě nebude také úplně ideální řešení.

Jinak každý jednotlivý procesor Marvell 88NV9145 dává 93 000 IOPS při náhodném čtení 4k bloků a 70 000 IOPS při jejich náhodném zápisu. Na SSD od OCZ je pochopitelně takových řadičů vícero, při 16 procesorech se bavíme o celkových IOPS daného SSD na úrovni 1,4/1,04 miliónu.

Protože je zatím OCZ skoupá na fotky či různé podrobnosti, dejme si starší povídání o VCA 2.0: