Vstupní filtrace

Vstupní filtrace jako obvykle u trochu lepších zdrojů začíná jednom X a dvěma Y kondenzátory přímo na přívodní vidlici. Elektrody X kondenzátoru jsou obalené izolací, ideálně mohla být obalená i část kde jsou vodiče připájené k vidlici. Alespoň na kontaktech spínače to tak je. Vodiče jsou pak navíc provléknuté i feritovým toroidem.

Následuje dvojice cívek, jeden další X kondenzátor a dva Y kondenzátory. Nachází se zde i varistor, termistor je opět až u vstupního kondenzátoru. Většina součástek je ukázkově obalena bužírkou.

Primární strana

Usměrňovací můstek GBU805 (8 A při 100 °C kontinuálně, 200 A špičkově, 600 V, napěťový úbytek 1 V)) je našroubován na masivní hliníkový plech, který je stejně jako všechny ostatní černě eloxován. Na něm jsou i dva tranzistory a dioda PFC, konkrétně Infineon SPP20N60C3 (20,7 A při 25 °C kontinuálně/62,1 A pulzně, 650 V, R_DS(On) 0,19 Ω při 25 °C a 13,1 A) a NXP BYC10600 (10 A dlouhodobě/20 A pulzně, 600 V, úbytek 2,8 V při 10 A a 25 °C). Cívka PFC je tentokráte větší, umožňující funkci již od 100 V.

Řízení PFC jakožto i primární strany obstarává Fairchild FAN4800IN, pro spínání jsou použity stejné tranzistory jako v PFC, namontované na slabším hliníkovém bloku. Vstupní kondenzátor je Teapo, 330 uF/400 V, zde žádná změna oproti CoreXStream. Změna je však na větvi +5 V SB, zde namísto neefektivního forward designu sedí čip TNY278PN. Starý známý PWM s integrovaným tranzistorem od Power Integrations, zde v 16W verzi, ovšem zdroj slibuje pouze 2,5 A na stand-by větvi, tudíž nebude hnán do svých limitů. Trochu obavu mám z toho malého kondenzátoru Teapo poblíž (10 uF/50 V), který čipu vyhlazuje napájení, aby se náhodou krapet nepekl při větších odběrech. TNY278PN zvládne fungovat i při 150 °C, ten kondík ani náhodou.

Sekundární strana

Na výstupu máme nějaký tučný křemík, vše jsou pouzdra TO-247. Tak konkrétně na větvi +12 V dvojici S30D60C (30 A dlouhodobě/300 A špičkově při 125 °C, 60 V, úbytek 0,7 V při 15 A a 25 °C), na +5 V pak MBR3045PT (30 A dlouhodobě/250 A špičkově při 105 °C, 45 V, úbytek 0,76 V při 30 A a 25 °C). Totéž na +3,3 V, zde jsou ovšem dva usměrňovače, větev samotná opět vzniká pomocí magampu. Na výstupu je kompletní Pi filtr, sestává výhradně z čínských šméček Teapo, povětšinou 2200 a 3300 uF na větších větvích, 470 a 220 uF na -12 V.

Zajímavá je větev +5 V SB, zde je dioda Sirect SBL05L40C, což je nějaká Čína na 5 A/40 V, to není až tak směrodatné, spíše se mi líbí to, že je namontovaná na chladiči (tedy, bloku hliníku) sekundární strany, tudíž i když tam jsou použity 1000uF Teapo kondenzátory, rozhodně nezajdou na teplo. Zdroj tak může fungovat i nějakých pět let, ovšem potíž je v tom, že také nemusí. To je ten problém když se neosadí kvalitní kondenzátory. Ty malůvky na nich budou nejspíš nějaké místní voodoo, aby vydržely pár týdnů navíc či co…

Pod vrstvou fixační srajdy jsou skryté dva bočníky na větve +12 V. Řízení zajišťuje PS224 právě pro dvě větve +12 V a dále +5 a +3,3 V, na kterých hlídá podpětí/přepětí a přetížení. Větev -12 V se zdá být zapojena na zpětnou vazbu první větve +12 V (napětí), resp. druhé větve +12 V (proud).

Kvalita provedení

Výtky k použitým součástkám jsou tradičně zmíněny již dříve, zde se zaměřím zejména na kvalitu pájení a elektrickou bezpečnost. Kromě vstupní vidlice je většina dostupných živých částí odizolována bužírkou, oddělení primární a sekundární strany zdroje mi přijde v pořádku, pod jedním optočlenem (nějak nechápu, proč ne pod všemi) dokonce je i vzduchová mezera, stejně tak vrtání pod hlavním transformátorem. Zde je i plastový distanční sloupek, pod deskou je pak tradičně plastová folie. Fajnovky jako tvorba zubů pro přeskok špiček velmi vysokého napětí v době návrhu zdroje ještě nebyly v podstatě nikde, a hlavně je v mainstreamu nevyžaduji.

Na druhou stranu, našel jsem asi tři nezanedbatelně velké a několik mikroskopických kuliček pájky. Elektrody součástek mají sice rozumnou délku a nezdá se, že by někde byly nebezpečně blízko sousedním elektrodám či vodivým cestám, ovšem kvalita pájení je prachbídná. Mnoho součástek není kvalitně propájeno a jsou u nich kuličky a už vůbec nemluvím o těch několika kotlech, zřejmě od ručních oprav, kde tam nejspíš dotyčný Číňan hňácnul asi kilo a pořádně to ani nepropájel. Ať už jestli to nenechal prohřát dost dlouho nebo ani neměl dost výkonnou páječku. Každopádně takových „oprav“ jsem našel asi šest. Celkem to vidím na zhruba -6 bodů, pokud zdroj projde zátěží.