Když v roce 2014 ohlásila AMD iniciativu 25×20, tedy navýšení energetické efektivity PC procesorů 25× do roku 2020, vnímali to podle diskuzí mnozí uživatelé jako prázdný marketingový plk. Připomeňme, že firma se tehdy za administrativy Roryho Reada potácela skoro nad krachem, finanční zprávy byly kvartál od kvartálu horší, produkty stagnovaly architektonicky i výrobními procesy (32nm u GlobalFoundries, 28nm u TSMC) a vypadalo to, že na konci tunelu je zhasnuto. Společnost však již tehdy pracovala na architektuře Zen plánované pro 14nm proces a věděla, že do roku 2020 se posune ještě o dvě architektonické generace dál, což v kombinaci se 7nm procesem znamenalo snadné překonání sedm let starého cíle.

zdroj: AMD

Iniciativa 30×25, byť formálně ambicióznější (třicetinásobný posun energetické efektivity za šest let), je však méně zajímavá. Týká se výpočetních / serverových systémů (HPC) a ačkoli hovoří o 30× vyšší energetické efektivitě mezi lety 2025 a 2030, její dosažení bude pro společnost podstatně menším problémem.

V čem je to pro AMD jednodušší: Iniciativu ohlásila jen dva měsíce před začátkem roku 2022, takže roky 2020 i 2021 byly minulostí a již bylo dáno, jak se situace během nich vyvine. Krom toho segment HPC není jen o procesorovém výkonu, ale také o výkonu akcelerátorů a právě u těch jsou mezigenerační posuny poměrně razantní. Když k tomu přičteme, že AMD v ohlášení iniciativy nespecifikovala, v jaké zátěži nebo s jakou přesností (míněno např. Int8, FP16, FP64 ap.) bude měřit, pak má zkrátka řadu možností na výběr.

Pro příklad:

V roce 2020 neměla AMD na trhu lepší akcelerátor než Instinct MI60 (specifikace najdete např. v tomto článku). Od konce loňského roku nabízí Instinct MI250X. Ve formátu FP16 dosahuje MI60 maximálně 29,5 TFLOPS, kdežto novější MI250X až 383 TFLOPS. To je 13× více. TDP stouplo z 300 wattů na 500 wattů, to je 1,67×. Energetická efektivita tedy stoupla (13 / 1,67 =) 7,8×. K dosažení cíle (30×) tedy stačí AMD do konce roku 2025 zvýšit energetickou efektivitu 3,85× (3,85 × 7,8 = 30). Větší část z cíleného posunu měla tedy již za sebou v době, kdy iniciativu 30×25 ohlásila.

Instinct MI250X, zdroj: AMD

Vyjádření Marka Papermastera, který potvrzuje, že je vše na dobré cestě, tak může mířit spíš k akcionářům, správní radě, analytikům, finančníkům a dalším subjektům, které se mohou cítit znepokojeni neoficiálními zprávami, že AMD pro některé produkty původně zacílené na 3nm proces použije 4nm výrobu. Ta sice umožňuje dosáhnout výkonu (taktů) blízkého 3nm procesu, ale energetická stránka zaostává. Základní 3nm proces snižuje oproti 5nm spotřebu až o 30 %, kdežto základní 4nm s ní prakticky nehýbe a až pokročilá verze (N4P) ji snižuje o 22 %. Přitom pokročilá verze 3nm procesu, která by pro x86 procesory, akcelerátory a GPU připadala v úvahu, je na tom s energetickými nároky rovněž lépe než ta základní.

Osobně se domnívám, že vzhledem k tomu, že AMD je již nyní za polovinou závodu, nebude mít problém dosáhnout vytyčeného cíle i se 4nm výrobou. Do konce roku 2025 totiž AMD čekají ještě dva přechody výrobních procesů a dvě architektury (jak procesorové - Zen 4 + Zen 5, tak nejspíš i výpočetní - CDNA 3 + CDNA 4).