PLDS LabelTag Editor - ovládání
Kapitoly článků
Součástí správce úloh moderního operačního systému je i možnost vypsat pomyslný „příkazový řádek“, jakým byl program spuštěn. To nám v případě PLDS LabelTag editoru hodně napoví, jak jej používat samostatně bez aplikací společnosti Nero (jeho pouhé spuštění totiž nestačí).
Na příkazovém řádku je těch parametrů poněkud více, ale ve skutečnosti nám pro provoz stačí parametr jediný, a to
Místo D si jen dosadíte písmenko podle vaší mechaniky. Pochopitelně nebude-li mechanika umět LabelTag, program nebude fungovat a rovnou skončí chybou.
Jistě se teď asi ptáte, zda by šlo naučit jinou LiteOn mechaniku LabelTag. Podle našeho názoru by to asi šlo (nějakým „CrossFlashem“), neboť LabelTag nevyžaduje žádný další snímací optický člen, jako to vyžaduje LightScribe. Otázkou „CrossFlashování“ se ale v tomto článku zabývat nebudeme, jen dáme všanc, že iHAS524 obsahuje jediný čip MediaTek MT1879LE (na druhé straně je už jen řídící čip na ovládání motoru/ů, takže firmware i cache je součástí čipu MediaTek).
My si nyní LabelTag editor představíme trochu podrobněji, především jeho možnosti. Nejprve je ale potřeba říci, že samotný proces vypalování poměrně hodně zatěžuje procesor, a to přímo na úrovni jádra operačního systému. Coby proces si dokonce nastavuje prioritu „Reálný čas“.
Během pálení LabelTag štítku tedy nedoporučujeme něco dalšího na PC dělat, s jednojádrovým procesorem by to dokonce mohl být i problém.
Pokud tedy pomineme tyto „drobnosti“, máme v rukou nástroj, který se velice liší od dosavadních nástrojů na kreslení na média laserem vypalovačky. Nástroje jak pro LightScribe, tak Disc T@2 i LabelFlash disponují možnostmi vložit do návrhu několik textů, několik obrázků, různě je ohýbat (nemusí to být nutně dle středu média), otáčet a podobně. LabelTag editor je v tomto výrazně jednodušší. Nabízí pouze jeden text a jeden obrázek (obojí je možno vynechat, takže lze dát i jen obrázek, nebo jen text).
U textu je možné vybírat z fontů dostupných v systému, nastavovat velikost a další parametry (podtržení, kurzívu, tučné písmo, umožňuje-li to font, pochopitelně), obrázek je možné použít jen jeden a vždy bude zakřiven do oblouku se středem ve středu média.
Obsah štítku (text + obrázek) je možné dalším tlačítkem roztáhnout na celou kružnici, případně lze v kružnici (nebo oblouku) nastavit i počet opakování. Vzorek se „lepí“ přímo na jeho další opakování či konec kružnice, takže doporučujeme do textu na začátek nebo konec přidat nějakou tu mezeru navíc. Celému štítku je také možné měnit výšku až do maximální plochy média.
Editor má tu zajímavou vlastnost, že umí rozpoznat typ média, tedy kromě DVD pozná i CD-R a dokáže zkoumat i barvivo.
Pokud jde o světlé CD-R (označuje jej jako CDR−), pak oznámí, že potisk bude mít omezený kontrast (a má pravdu). V takovém případě dělá text napevno inverzní a tučný a nejde to změnit (lze jen přidat podtržení a kurzívu).
Vedle klasických 12cm disků pochopí samozřejmě i 8cm kotoučky (CD i DVD) a umí na ně též kreslit.
Že je LabelTag skutečně datová session, lze snadno zjistit pohledem do Nera na informace o disku.
Vlevo je obrázek před vypalováním, kdy jsou na CD zapsány jen 4 MB dat (tedy prakticky nic), vpravo pak po vykreslení LabelTag štítku, tato session konkrétně zabrala 164 MB.