Téma umírajícího PC segmentu se v diskusích objevuje stále poměrně často. Názorová rozrůzněnost není dána snad ani skutečně odlišnými názory na tento jev, jako spíš různým chápáním tohoto slovního spojení. PC jako taková (ve smyslu stolních počítačů) existují a budou existovat i nadále. Na tom se nic nemění - vykládat si probíhající je ve smyslu vymizení desktopů ze stolů by bylo chybné. Co skutečně umírá, je trh s desktopy. Objemy prodejů v globálu už prakticky nerostou (případně jen velmi mírně nebo v rámci sezónních výkyvů). To je dáno několika příčinami. (1) Většina světových trhů je nasycena. (2) Vývojové cykly nových produktů jsou sice krátké, ale přinášejí minimální změny, takže upgrade nemá smysl. (3) I low-endový produkt stačí na potřeby 90 % uživatelů (video, web, e-mail, Indie hry). (4) I letitá mainstreamová sestava nabízí totéž, co moderní low-end a nároky mnoha uživatelů postupem času klesají. (5) Pro základní přístup k internetu existuje celá řada jiných platforem, takže koupě PC není nutností.

I když objemy prodejů příliš nerostou, také neklesají. Mohlo by se proto zdá, že se vlastně nic zásadního nemění. Přestože trh neupadá co do objemu prodejů, zmenšuje se po stránce financí. Marže stále klesají (dá se říct, že kdyby neklesaly, půjdou dolů naopak objemy prodejů), čím dál více výrobců od PC upouští a trh tím upadá - či expresivněji - umírá.

Tento jev je zřetelný nejen na změnách ve strategiích výrobců PC sestav (např. prodej divize osobních počítačů IBM do Asie), ale také u výrobců klíčových čipů. Procesorů, grafických jader, nakonec i pamětí - mobilní zařízení obvykle vyžadují méně RAM než desktopy, a tak klesla poptávka po DDR3 a následoval krach řady výrobců, kteří včas neupravili své zaměření. Trendy v expanzi na ne-PC trhy jsou patrné u Intelu, u Nvidie a po nástupu Roryho Reada také v AMD.

Strategie, kterou nastavil Read, tedy expandovat mimo klasický PC segment, se podařila prosadit a kupodivu bylo dosaženo i naplánovaného poměru růstu vůči PC sféře (což na druhou stranu nemusí být tak těžké, když se z finančního hlediska tento segment zmenšuje).

Hlavním důvodem je ale expanze na nové trhy a tzv. semi-custom business, tedy výroba čipů na přání. Tam spadají hlavně SoC pro herní konzole Playstation 4 a Xbox One. I přes nízké marže typické pro tuto sféru (10-12 %) jsou objemy výroby velmi vysoké (prodaných je téměř 20 milionů konzolí) a AMD se jednáním s GlobalFoundries a přesunu testování do vlastních továren podařilo marže zvýšit přes 15 % s tím, že dalšími optimalizacemi by do konce příštího roku mohly dosáhnout zhruba dvojnásobku původně plánovaných čísel. 

Plán pro rok 2014 se podařilo splnit a s ohledem na vývoj situace ve světě konzolí se očekává, že i cíl příštího roku - tedy příjmy z PC a ne-PC trhů v poměru 1:1 - nebude problém dodržet. Další vývoj už graf nezachycuje, ale něco už přecijen společnost prozradila: podařilo se uzavřít dvě smlouvy na nekonzolové semi-custom čipy (SoC), jejichž prodeje budou zahájené v roce 2016, potrvají tři roky a celkově přinesou příjmy ve výši kolem jedné miliardy dolarů. AMD nezveřejnila, pro kterou společnost tyto čipy bude vyrábět ani jaký bude segment jejich určení.