Firma provede nejprve analýzu disku. Ta má několik úrovní, základem je disk nerozebírat, dokud to nebude nezbytně nutné, až pak se jde disku "pod sukně". Zjišťuje se rozsah poškození disku a firma zjišťuje, zda je schopna data zachránit a pokud ano, co to bude obnášet. Ptáte se, jak může firma poznat, zda data dokáže zachránit? Realita je taková, že za tímto poměrně přesným "odhadem" jsou léta zkušeností a terabajty zachráněných dat. Zní to možná jako reklama na zázračné prostředky na hubnutí, ale skutečně je tomu tak, že "odborník se koukne – a už ví" Existuje určitý rozsah nejčastějších závad, které takový odborník pozná poměrně rychle a hned ví, jak s nimi naložit, případně mu je jasné, že "tady už nepomůže ani svěcená voda". Pokud se jedná po poškození lehčí, firma se může už v této části pokusit nějaká data rovnou přečíst – čistě aby zjistila, zda to jde a jak dobře to jde. Na základě analýzy se pak stanoví cena, která zahrnuje především složitost a časovou náročnost takové operace. U DataHelpu to funguje tak, že pokud vaše data zachráněna nejsou, pak neplatíte nic. Analýza je tedy zdarma, neboť firma typicky bez potíží rychle pozná, kdy už data leží v křemíkovém nebi a kdy má smysl se o jejich záchraně ještě bavit. Většina případů záchrany dat se obejde bez nutnosti rozebrání disku, což má jednu bonusovou výhodu: kromě toho, že dostanete vaše data zpět, máte navíc možnost disk reklamovat, pokud je ještě v záruce. Není to ani tak tím, že by firmy specializující se na záchranu dat uměly data přinutit, aby z disku vypadla sama a dobrovolně, ale tím, že největší část závad lze skutečně vyřešit takříkajíc "zvenčí".

Pokud už se ale musí dovnitř, pak už jde v případě "ceny dat" do tuhého, protože taková záchrana nebývá z kategorie nejlevnějších. Firma musí disk umístit do bezprašného prostředí, které je potřeba coby bezprašné udržovat. Do jednodušší kategorie těchto oprav patří např. disky, které mají závadu na předzesilovači magnetických hlaviček umístěném typicky uvnitř disku na flexibilním plošném spoji. Jeho výměna rozhodně nepatří mezi "domácí bastlení", zde už je zkušený odborník s patřičnou výbavou takřka nezbytností a alfou a omegou úspěchu. Po výměně této součástky bývá disk nezřídka plně funkční, takže kromě takřka jisté záchrany dat se dá v teoretické rovině hovořit dokonce i o jeho dalším používání. Čemu však budete věřit více: novému, nebo opravenému disku?

Do problémů, které už se dají zařadit do kategorie neopravitelných, patří bezesporu fyzické poškození datové plotny. Tak, jako už nedostanete smysluplná data z DVD rozlámaného na kousky, se i těžko dostávají data z oblastí ploten, kde je podřená záznamová vrstva. Rozlámat však plotnu pevného disku na kousky není vůbec jednoduché, takže pokud nějaký předmět nesedřel z ploten všechnu záznamovou vrstvu, často se dá zachránit alespoň část dat. Problém samozřejmě nastane, pokud nějaký záškodník sebere jednu plotnu v případě, že je jich v disku více. Data se totiž velmi často neukládají po jednotlivých plotnách, ale zapisují se po určitých úsecích postupně střídavě na všechny, takže odebráním jedné ztratíte části větších souborů (vcelku pak můžete dostat jen některé menší). To už jsou ale závady spíše z kategorie fantasy příběhů, v praxi se lze nanejvýš setkat s poškozením části záznamové vrstvy, pokud se disku stala nějaká ošklivá nehoda.

 

Ostatně o kuriózních případech vad pevných disků by se dalo jistě vyprávět mnohé, firmy zachraňující data jistě mají příběhů, že by si mohly přivydělávat prodejem sbírek povídek, které se skutečně staly (jako například ta o pánovi, co si dělal dlouhodobě statistiky loterie a na základě skutečnosti, že se jeden z tahů nepovedlo z vadného disku zachránit, vyhrál vyšší částku, než kdyby do výpočtu započítal i nezachráněný tah), ale o tom snad někdy příště.