Finské zákony se v roce 2005 přizpůsobily nařízení EU z roku 2001 ohledně copyrightů (u nás se něco podobného přijalo zákonem 216/2006 Sb.), což zvedlo zajímavou vlnu nevole a skupinka aktivistů udělala pravý opak – vystavila na webu informace známé již nějaký ten pátek. Šlo o známý kód DeCSS, který se tiskl i na trička. Nakonec se dokonce sami udali.

A tak vznikla žaloba na dva z aktivistů za tvorbu a distribuci produktů k obcházení ochrany proti kopírování, v tomto případě CSS (což se v zemích EU nesmí). Helsinský oblastní soud je však uznal nevinnými. Prostřednictvím znalce se odkazoval na fakt, že ochrana CSS byla prolomena už v roce 1999 a od té doby vznikl nespočet volných i komerčně prodávaných aplikací, které CSS chráněná DVD kopírují. Zkrátka a dobře soud označil CSS za ochranu ve smyslu onoho zákona za neúčinnou.

Škoda jen, že rozhodnutí helsinského soudu nemá až takovou váhu, aby se z něj stalo uznávané precedens. Pokud by si z tohoto rozhodnutí vzaly příklad soudy ostatních států EU, mohlo by to mít dalekosáhlé následky. V první řadě by byla ochrana CSS zcela mimo hru, „oficiálně“ by se stala neúčinnou a fráze autorského zákona o zakazovaném prolamování ochran by na ni přestala platit. Podobný osud by však zajisté čekal i ochranu AACS, kterou už také lze nějaký ten pátek pohodlně obejít. Evropskému trhu by se otevřela cesta k opětovnému legálnímu prodeji aplikací, jako jsou CloneCD, AnyDVD a podobně. Naopak pokud by byl tento případ jen světlou výjimkou, pak se můžeme stále bavit o tom, že kopírovat se nesmí ani zvukové CD, které má jako ochranu jen a pouze nastavený „copy protection“ bit v subkanálech zvukových stop, což směle ignorují prakticky všechny programy (některé nanejvýš zobrazí upozornění, ale stejně kopírují).