Ještě než se podíváme na samotné výsledky, bude potřeba krátké vysvětlení, co vlastně grafy obsahují. Uvádějí srovnání čtyř procesorů, které byly omezené na taktovací frekvenci 4 GHz a 4 procesorová jádra / 8 vláken. Nižší výsledek pro každý procesor je jednojádrový výkon, vyšší odpovídá využití 4 jader / 8 vláken:

Je trochu škoda, že výsledky nezahrnují i nějaký Comet Lake řady Core i7/i9, neboť Core i3 (druhé dva výsledky) má nižší kapacitu cache a náskok Rocket Lake tak není dán jen rozdílem v architektuře, ale trochu ho ovlivňuje i rozdíl v kapacitě cache mezi jednotlivými modely.

Situace se mírně liší mezi jednotlivými verzemi CineBench, například verze R23 předkládá významnější rozdíl mezi Rocket Lake a Comet Lake (oproti ostatním), na druhou stranu - jakožto nejnáročnější - může být více ovlivněna i kapacitou cache.

Ve verzi R15  zase Rocket Lake nejvýznamněji zaostává za Zen 3, který je při zátěži jednoho jádra o více než 10 % rychlejší na stejném taktu.

Rocket Lake se v IPC nepodařilo překonat Zen 3 ani v CPU-Z, ve kterém se procesorům Intelu tradičně dařilo (byť je tedy škoda, že test neobsahuje i výsledek z GeekBench, kde se produktům Intelu vede nejlépe).

Určité vysvětlení si zasluhují rozdíly mezi jednojádrovými testy a čtyřjádrovými / osmivláknovými. IPC totiž často vychází odlišně a při zátěži všech jader většinou výrazněji ve prospěch Zen 3. Čím to? Každý procesor má sdílené prostředky, o které se procesorová jádra dělí. Například interní datovou sběrnici, sběrnici k pamětem, L3 (někdy L2) cache a podobně. Při jednovláknové zátěži jsou tyto prostředky plně k dispozici jedinému jádru a zpravidla nelimitují výkon. Při zatížení více vláken se o ně ale musí dělit více jader, následkem čehož se začnou projevovat rozdíly v implementacích těchto provků mezi jednotlivými architekturami.

Můžeme na to nahlížet jako na dostatečné dimenzování (či dostatečně efektivní dimenzování) těchto sdílených prvků. Můžeme na to nahlížet i tak, do jaké míry činnost jednoho jádra ovlivňuje výkon jádra druhého. V zásadě jde ale o totéž a zároveň o neopomenutelné hledisko hodnocení IPC, neboť procesorová jádra neexistují izolovaně, ale jsou implementována v jednom sdíleném systému, ve kterému musejí efektivně spolupracovat. Se vzájemným sdílením prostředků samozřejmě souvisí i implementace SMT/HT, tedy způsobu, jak jedno procesorové jádro pracuje se dvěma vlákny.

Závěrem ještě dva grafy, které předkládají mezigenerační rozdíl výkonu (již ne IPC, ale plného výkonu v tovární konfiguraci) mezi modely Core i3 Comet Lake a novými Core i3 Comet Lake-refresh:

Comet Lake = modely končící nulou (druhý a čtvrtý), Comet Lake-refresh = modely končící pětkou (první a třetí).

Rozdíly jsou velmi kosmetické, takže řada Core i3 nejspíš nebude tím, na co by se vyplatilo čekat. Z nové generace produktů zatím vypadá nejzajímavěji Core i5, která na jedné straně bude postavená na nové architektuře Rocket Lake, takže u modelů s integrovanou grafikou přinese např. podporu videa ve formátu AV1, a na straně druhé v důsledku nižších taktů a nižšího počtu jader nebude uživatel muset dimenzovat zdroj a chlazení procesoru na ~300W odběry.