Apple M1 Ultra je složen z dvojice čipů M1 Max (tím se podobá modulárním procesorům jako Zen 1), takže disponuje 16 velkými a 4 malými jádry, celkem je dvacetijádrový. Předpokládá se, že zůstala taktovací frekvence velkých jader lehce nad 3,2 GHz.

• Apple M1 Ultra aneb 2× M1 Max v jednom pouzdře

Sluší se připomenout, že v případě řady M1 jde o nominální takt, na kterém obvykle procesor běží bez ohledu na to, jestli je vytíženo jedno jádro nebo třeba čtyři. Oproti tomu x86 procesory obvykle maximálního (v grafech uváděného) taktu dosahují při jednojádrové zátěži, zatímco při vytížení vyššího počtu jader jsou takty podstatně nižší.

GeekBench 5

Ve vícejádrovém výkonu dosahuje M1 Ultra 24 tisíc bodů, což je z modelů zahrnutých v grafu nejblíže 24jádrovému Epyc 7413. Lze očekávat, že na zhruba podobné úrovni budou modely desktopových procesorů chystaných na léto, jmenovitě 5nm 16jádrový Zen 4 a „Intel 7“ 8+16jádrový Raptor Lake.

Jednojádrový výkon se nijak podstatně neliší od předchozích modelů Apple M1, což je dáno faktem, že architektura, takty i kapacita cache na jádro zůstávají neměnné a stoupl pouze počet jader (pokud se takty změnily, tak asi nanejvýš v desítkách MHz).

Výkon je to tedy pěkný, zvlášť s přihlédnutím k očekávané (oficiální údaje zveřejněny nebyly) spotřebě, nicméně nezanedbatelně ovlivněný využitím výrobního procesu, na který svět x86 teprve přejde, neboť dosavadní kapacity těchto linek TSMC jeho potřebám zatím nedostačovaly.