Ovladače nesou označení Radeon Software Crimson ReLive 17.4.1 a přinášejí tři změny:

DisplayPort 1.4

Aktivují prvotní podporu pro DisplayPort 1.4 na produktech, které toto rozhraní nabízejí. Jde o řadu Polaris (Radeony RX 400). U té AMD loni v prosinci s ovladači Crimson ReLive aktivovala HBR3 režim pro DisplayPort 1.3, který umožňuje zvýšit přenosovou rychlost rozhraní až na 32,4 Gbit/s (z toho je 25,92 Gbit/s pro data, zbytek režie). Díky HBR je s DisplayPort 1.3 možné dosáhnout až 120Hz obnovovací frekvence ve 4k rozlišení, 60Hz obnovovací frekvence v 5k rozlišení a 30Hz obnovovací frekvence v 8k rozlišení. Když AMD v prosinci DisplayPort 1.3 HBR3 aktivovala, uváděla, že jde zatím spíš o záležitost pro výrobce, protože kompatibilní monitory se teprve chystají a je třeba mít hardware, na němž je možné vyzkoušet kompatibilitu.

Rozlišení a obnovovací frekvence dostupné díky DisplayPort 1.3/1.4 HBR3

Nyní došlo na prvotní podporu DisplayPort 1.4. Co obnáší: opět je aktivní HBR3 (32,4 Gbit/s), navíc ale přibyla podpora pro režim připojení přes dva kabely, který umožňuje dosažení až 8k rozlišení při 60 Hz. Oficiální specifikace DisplayPort 1.4 umožňují ještě nasazení tzv. DSC (Display Stream Compression 1.2). Jde o tzv. vizuálně bezztrátový kompresní algoritmus o kompresním poměru až 3:1, díky němuž je možné dosáhnout až 8k rozlišení při 60 Hz včetně 10bit a HDR i přes jeden kabel. Ovladače 17.4.1 patrně ještě DSC nepodporují; nabídne ho asi některá z dalších verzí (vzhledem k tomu, že neexistují kompatibilní monitory, to zatím nemá na nic vliv). DisplayPort 1.4 jako takový disponuje i dalšími rozdíly oproti předchozí verzi, například technologií Forward Error Correction nebo standardem HDR10.

Asynchronous Spacewarp (ASW)

Crimson ReLive 17.4.1 dále aktivuje Asynchronous Spacewarp (ASW) pro VR-kompatibilní hardware z generací GCN2 a GCN3, jmenovitě Radeon R9 290, Radeon R9 290X, Radeon R9 390, Radeon R9 390X, Radeon Nano, Radeon Fury a Radeon Fury X.

• Oculus přináší Asynchronous Spacewarp ^{listopad 2016}

Podstata ASW spočívá - zjednodušeně řečeno - v násobení snímkové frekvence: Pokud je snímková frekvence nedostatečná, dokáže technologie na základě předchozích dvou snímků dopočítat (interpolovat) podobu snímku následujícího a ten vložit mezi poslední existující renderovaný snímek (a další, který bude vyrenderován). Stručně řečeno, systém vykresluje skutečné snímky S0 -> S1 -> S2 -> S3… a ASW mezi ně vkládá interpolované snímky dopočtené z posledních dvou skutečných. Např. snímek vložený za S2 by byl dopočtený z S1 a S2. Příliš nízká snímková frekvence u virtuální reality působí nejen citelně slabší „realističnost“, ale u řady lidí také pocit nevolnosti. Proto je za kvalitatvní standard považováno 90 FPS, přičemž 45 FPS je použitelných spíše tak pro ilustraci, ukázku, než reálné nasazení. ASW umožňuje 45 reálně vykreslených FPS zvýšit na výstupních 90 FPS, takže snižuje nároky na výkon hardwaru.

ASW je od loňska podporované na Radeonech RX 470 a RX 480 (Polaris, GCN4). Nyní se dostává i do výbavy vyšších modelů předchozích dvou generací grafických čipů.

Asynchronous Reprojection (ARP)

Krom ASW přináší Crimson ReLive 17.4.1 také podporu pro Asynchronous Reprojection (ARP) na Radeonech RX 400 (Polaris). Tu lze chápat i jako přípravu na Radeony RX 500 (Polaris-refresh), které budou vydané 18. dubna. Vzhledem k tomu, že se v tomto okamžiku ARP týká Radeonu RX 470 a Radeonu RX 480, budou z novinek podporované zřejmě Radeony RX 570 a RX 580.

ARP je obdoba technologie Asynchronous Timewarp a jejím cílem je rovněž zvýšit plynulost obrazu ve Virtuální Realitě. Pokud během vykreslování dojde k situaci, že výkon hardwaru nestačí pro vykreslení dalšího snímku pro udržení 90 FPS, je grafické jádro požádáno o přepočet posledního kompletního snímku na aktuální polohu / otočení hlavy uživatele a tento přepočtený snímek se promítne. Výsledkem je, že při otáčení hlavy nedojde k zacuknutí obrazu, které by degradovalo dojem reality.

K realizaci této technologie je možné využít několika postupů - i podle toho, co umožňuje hardware. Architektury Maxwell a Pascal Nvidie využívají tzv. pre-emption, kdy dojde nejprve k zastavení renderingu, pak rozběhnutí přepočtu obrazu a po jeho dokončení k pokračování v renderingu. Architektura GCN od AMD využívá asynchronní shadery, což umožňuje běh přepočtu (výpočtů) paralelně s renderingem. Rendering dalšího snímku díky tomu téměř není zpomalen.

Architektury GCN2, GCN3 a GCN4 (Polaris) navíc disponují technologií Quick Response Queue, kterou AMD v ovladačích aktivovala před rokem (konec března 2016). Ta umožňuje precizněji regulovat priority jednotlivých úloh, takže spuštěnému přepočtu může nastavit vyšší prioritu než renderingu a to přesně takovou měrou, aby byl přepočet zpracován k okamžiku, kdy je žádoucí jeho zobrazení, ale zároveň nedošlo ke zbytečnému zdržení či úplnému zastavení renderingu. Díky Quick Response Queue je přepočet realizovaný podobně rychle jako při použití pre-emption a rendering dalšího snímku zároveň není odložen (podobně jako u využití čistě asynchronních shaderů). To snižuje latence zobrazení a zvyšuje použitelnost Asynchronous Timewarp / Reprojection.