Vlády snažící se cenzurovat internet by si měly vzít příklad z hudebního a knižního průmyslu. Těm se podařilo vyžmuňkat si u soudu nařízení, podle něhož musí RapidShare zavést fakticky cenzuru. Před tím, než se soubory dostanou na web, je musí RapidShare prozkoumat a ujistit se, že nebudou porušovat ničí autorská práva. Pak je teprve může zveřejnit.

Ačkoli se švýcarský RapidShare snažil nějakým způsobem s vlastníky práv vyjít, některým se to zdálo málo a došlo na žaloby. Co je na celé věci zajímavé: došlo na žaloby v Německu, ačkoli RapidShare je firma švýcarská. A vyšší regionální soud v Hamburku opět dokázal, že vůbec netuší, jak funguje filehostingová služba. Nařízení, kterého by se měl RapidShare držet, je jednoduše nevymahatelné. Procházet všechny soubory a určovat, zda obsahují, nebo neobsahují obsah, na nějž někdo vlastní práva, je jednoduše neproveditelné. Ne technicky. Pokud by to měli dělat lidé, musely by jich u toho sedět mraky. A pak je tu ten zásadní problém, že na RapidShare ukládají lidé také zaheslované a zašifrované soubory, do kterých je velice obtížné se dostat. Aby RapidShare tomuto nařízení do puntíku vyhověl, musel by zavést „whitelist“ neboli seznam povolených formátů, ve kterých by se mohl strojově hrabat a kontrolovat jejich obsah. Cokoli, co by nemohl prozkoumat, by mohlo potenciálně porušovat soudní nařízení, mohl by projít nějaký obsah, na nějž někdo vlastní práva.

Na celé věci je nakonec pikantní také to, že vyšší regionální soud v Hamburku naprosto ignoruje dřívější rozhodnutí Evropského soudního dvoru, který došel k názoru, že „zavedení systému filtrování porušuje ustanovení unijního práva o ochraně osobních údajů a o důvěrnosti sdělení“ a že by tím „byla uložena povinnost obecného dohledu, která je zakázána článkem 15 odst. 1 směrnice 2000/31“.

Je tedy velice pravděpodobné, že RapidShare bude ve svém boji pokračovat a dotáhne to až k Evropskému soudnímu dvoru, který se bude už potřetí opakovat. Podrobněji v článku „Evropský soudní dvůr podruhé: ochrana soukromí je nadřazena zájmům zábavního průmyslu“.