Tato recenze přichází s lehkým zpožděním, jelikož jsem se snažil dotestovat nějaké novější hry a nějaké další procesory pro lepší srovnání. Jak mnozí čtenáři tuší, nové Zen5 procesory pomalu pronikají na trh a jedná se o takovou slušnou evoluci v mezích zákona.

Již nějakou dobu před vydáním společnost AMD avizovala, že nové procesory založené na architektuře Zen5 budou optimalizované na energetickou efektivitu. Jedná se tak o přesný opak desktopových Zen4 procesorů, kdy některé modely měly až zbytečně vysoké napájecí limity. To má za následek hlavní problém Zen5 procesorů a to sice ten, že Zen4 modely jsou pořád velmi dobré a často levnější.

Nicméně nyní k dnes testovanému Ryzenu 7 9700X. AMD Ryzen 7 9700X mi tak trochu připomíná rok 2019 a osmijádrový Ryzen 7 3700X, také se jednalo o osmijádro, které snižovalo napájecí nároky pod hladinu 100W(88W). Nástupcem Ryzenu 7 3700X se později stal Ryzen 7 5800X s vyšším napájecím limitem(128W), přičemž úspornější Zen3 kousky dorazily na trh později.

AMD Ryzen 7 9700X má osm fyzických jader generace Zen5 s vylepšeními na úrovni L1/L2 cache, IPC má být průměrně o 16% vyšší, než u předchozí generace. Procesor podporuje SMT a má tak šestnáct vláken. Jedná se o čipletový produkt, proto je třeba očekávat nižší propustnost paměti při čtení/zápisu jako u čipletových Zen4/3/2 AM4 procesorů.

Procesor má papírové TDP 65W, ale opravdový napájecí limit je 88 Wattů, proto mé dřívější přirovnání k Ryzenu 7 3700X, který měl také 88W napájecí limit. Taktovací frekvence mají dosáhnout až na 5,5 GHz, přičemž ve více vláknové zátěži je třeba počítat spíše s tím, že všechna jádra budou tikat okolo 4300 MHz, jelikož je zde limit ve formě napájecího limitu.

Není však problém napájecí limit přifouknout někam okolo 105-128W a tím pádem vymáčknout něco jako 5150 MHz na všech jádrech, což samozřejmě nějaký výkon přidá. Já jsem testoval s továrním nastavením a 88W napájecím limitem, tedy stav "out of the box".

Centrální čiplet má v sobě integrované grafické jádro AMD Radeon 610M, to je složeno ze dvou RDNA2 CU a jedná se o stejné iGPU jaké mají desktopové Zen4 procesory, provedl jsem několik málo testů iGPU a výkon je totožný, takže samostatnou kapitolu o iGPU zde nenajdete.

Procesor ke mě dorazil ve své prodejní krabičce, jelikož se Ryzen 7 9700X prodává bez chladiče, je krabička značně menší(Mercedes není součástí balení). Uvnitř najdeme v plastovém obalu samotný procesor, lepík a informace o záruce + pozvánku na web AMD Community.

Testovací podvozek zapůjčila společnost ASUS, jelikož na jiné AM5 desce mám aktuálně Ryzen 7 7800X3D, který slouží k testování grafických 3D akcelerátorů. ASUS mi zaslal základní desku ASUS ROG STRIX X670E-E GAMING WIFI, jedná se o celkem hi-end desku pro socket AM5 s nejvyšším X670E čipsetem.

Na základní desku jsem flashnul beta verzi BIOSu verze 2204, ten obsahuje nejnovější AGESA mikrokód pro nové Ryzeny řady 9000. Na desku jsem dále osadil staré dobré Kingston KC3000 1TB PCIe NVMe x4 Gen4 SSD, na tom jsem pak nainstaloval Windows 11 Pro 23H2 s aktuálními ovladači.

Procesor pak chladil dostupný chladič SilentiumPC Spartan 3 PRO, který má čtyři heatpipes a 100x100 mm ventilátor. Tento chladič s trochou štěstí dokáže uchladit i procesory jako AMD Ryzen 9 3900X/3950X, takže jsem si řekl, že na 88W CPU musí stačit i takto dostupný chladič.

ASUS zapůjčil i paměťový kit společnosti G.Skill, tyto paměti mají kapacitu 16GB každý modul ,celkem 32GB. Nicméně nemají EXPO profil, pouze XMP profil, který nastavuje relativně vysokých 7200 MT/s. Původně jsem měl v plánu použít jiný kit, který by běžel v 6000 MT/s režimu a paměťový řadič a IF by pak tikal v 1:1 režimu. Nicméně tyto paměti se systému vůbec nelíbily a tak jsem testoval se 7200 MT/s G.Skill kitem, což má určité negativní dopady na výkon.

Jako grafická karta posloužila GeForce RTX 4090, opět od společnosti ASUS ve verzi TUF, ta je relevantní hlavně pro srovnávací testy herního výkonu, které jsem na poslední chvíli aktualizoval. ASUS mi totiž zapůjčil ještě jednu základní desku a dva procesory.

Jako starší platforma posloužila základní deska ASUS ROG STRIX Z490-E GAMING, na kterou jsem osadil osmijádrový Intel Core i9-11900K, pro jistotu jsem osadil i 280 AIO chladič a napájecí limit zůstal snížený na 200 Wattů. Tato sestava tak reprezentuje generaci Intelu, kdy se běžně dosahovalo 5GHz taktovací frekvence a zároveň má procesor povolené AVX-512 instrukce.

Jako reprezentant aktuálnějšího Intelu posloužila ještě základní deska ASUS TUF GAMING Z790-PRO WIFI s procesorem Intel Core i9-13900K, použil jsem zde stejné 7200 MT/s paměti jako na Ryzenu, napájecí limit byl pak omezen na bezpečných 253 Wattů, ale i tak mělo 280 AIO co dělat, aby procesor rozumně uchladilo.