ASUS ROG MAXIMUS XI GENE Gaming Motherboard je víceméně název celého produktu patřícího mezi hi-endové desky ze stáje ASUS. Deska nám v názvu jak je zvykem neprozrazuje jaký vlastně používá chipset, ale jedná se o „standardní“ Intel Z390, tedy chipset pro mainstream Intely využívající socket LGA 1151. Deska samozřejmě podporuje i osmijádrové Intel Coffee Lake procesory a nejspíše bude s takovými CPU nejčastěji kombinována.

Nejprve se podíváme na balení, krabice na desku totiž velikostně odpovídá spíše FullATX velikosti, ale uvnitř je opravdu jen microATX deska a hromádka příslušenství. Jakmile krabici otevřeme, přivítá nás logo Republic Of Gamers s větou „Welcome to the republic“.

V druhé části krabice můžeme vidět samotnou desku zakrytou průhledným plastem, vedle je pak prostor, ve kterém se nachází příslušenství. Deska je samozřejmě dodávána s nasazenou krytkou LGA socketu, já jsem ale zapůjčené CPU do desky nainstaloval už dříve a fotografie jsem vyráběl později.

Pod deskou samotnou pak najdeme A4 s lepíky na motivy ASUS ROG, uživatelský manuál, CD s ovladači, poukaz na CableMod kabely a kartonovou podložku pod sklenici/hrnek.

V sekci vpravo pak najdeme zbylé příslušenství, WiFi antény, dva SATA 6Gbit/s kabely a ASUS DIMM M.2 kartu. Nenajdeme zde žádný I/O shield, deska má totiž I/O shield zabudovaný.

Deska je doslova nabitá vychytávkami a tak se na ně postupně podíváme. DIMM M.2 kartu si necháme na pozdější kapitolu.

Jak můžeme vidět z fotek, na první pohled deska překvapí v tom, že má pouze dva DIMM sloty pro RAM. To je na microATX hi-end desku poměrně neobvyklé, sloty jsou navíc velmi blízko procesoru, podobně jako na miniITX deskách, kde je to spíše nutnost. Díky tomu je deska skvělá na přetaktování RAM, bohužel jsem neměl žádný DDR4-4000+ kit a tak jsem nemohl zkoušet lámat rekordy.

ASUS zde přišel s menší specialitkou, pokud potřebujete víc RAM, stačí pořídit dvoupatrové „Double Capacity DIMM“, které tak efektivně řeší problém dvou slotů a 2x16GB modulů. DIMMy s dvojnásobnou kapacitou mají mít až 32GB. O DCDIMM modulech jsme informovali již v roce 2018 v následujícím článku:

• Asus připravil DDR4 Double Capacity DIMM (ne)standard

Zatím jsem tyto DIMMy v českých obchodech neviděl a například kit od G.Skillu zvaný „F4-3200C14D-64GTZDCB“ značící 2x32GB DDR4-3200 RGB lze v zahraničí údajně pořídit za nějakých 743 Liber šterlinků, což je asi 22 371 Kč. Samozřejmě přetaktování s takovými moduly bude spíše horší.

Deska samozřejmě podporuje ASUS AURA SYNC a má tedy na sobě RGB LEDky včetně podpůrného softwaru a umí si povídat s dalšími RGB zařízeními, která jsou RGB. Já jsem jako paměti použil kit od G.Skillu, ale jen obyčejné TridentZ 2x8GB DDR4-3200. Ovládat tak můžeme podsvětlení přímo na desce a další komponenty, které připojíme přes RGB headery. Co se týče RGB pásků ve skříni NZXT H500i, ty se ovládají separátním USB kontrolérem a AURA SYNC je vůbec nevidí.

Na základní desce také najdeme vedle DIMMů chladič, pod který můžeme umístit dva M.2 NVMe 2280 disky, nicméně o tom až v pozdější kapitole.

Než desku svlékneme od chladičů, podíváme se na některé vychytávky a tlačítka. V horní části desky je totiž hned několik přepínačů, LEDek a POST sedmisegmentový displej. Displej se hodí, pokud máme nějaký problém, zobrazuje totiž POST error kódy, pokud je vše v pořádku, kód AO.

Následují přepínače zleva. SAFE_BOOT je velmi zajímavá funkce, pokud zrovna ladíte nastavení přetaktování a dostanete se do stavu, kdy je systém nestabilní tak, že ani nePOSTne, toto tlačítko magicky způsobí, že systém POSTne s jakoby s defaultním nastavením, ale nevymaže všechny změny v BIOSu a můžete tak dále ladit, dokud není systém stabilní. Pokud hodně ladíte a taktujete, toto je úžasná věc, která šetří mnoho času. RETRY_BUTTON pak slouží k tomu, že provede hard reset systému, tj. pokud se dostaneme do stavu, kdy je systém zatuhlý a nefunguje ani pětivteřinové stisknutí power buttonu, musíme typicky vypnout zdroj a znovu zapnout. RETRY_BUTTON toto provede jako kdyby se provedl klasický reboot, což může šetřit čas. Dále zde máme klasické restartovací tlačítko a také velké Start tlačítko, které je v podstatě zapínací a vypínací tlačítko v jednom.

Dále zde máme dva další speciální přepínače, SLOW_MODE a LN2_MODE. Oba dva přepínače mají smysl pokud se chystáme na nějaké extrémní přetaktování. SLOW_MODE slouží k podtaktování CPU na co nejnižší frekvenci, typicky okolo 800MHz, což se může hodit abychom si při extrémním OC bezpečně uložili screenshoty. LN2_MODE nedoporučuji vůbec zapínat, pokud neplánujete chladit tekutým dusíkem, jedná se o velmi speciální režim a deska pak nemusí normálně startovat.

MEM_OK je pak tradiční přepínač, který se hodí pokud nám zlobí OC RAM, podržením tohoto tlačítka dojde k automatickému pokusu přenastavit RAM tak, aby systém POSTnul.

Desce jsem se podíval pod sukni, odstrojil jsem tedy všechny plastové kryty a chladiče, zajímalo mě, co vše tam najdeme. Plastový kryt kryjící chladič VRM vlevo je k desce připojen asi desetipinovým kabelem, kterým se ovládají RGB LEDky v tomto panelu. Jeho demontáží také zjistíme, kde bydlí M.2 WiFi modul, jedná se o víceméně standardní Intel 9560NGW s dvěma anténami, modul se však nazývá ASUS Wi-Fi GO! Card.

Ve spodní části se pak můžeme podívat na Intel Z390 chipset, defacto jižní můstek, na kterém jsou pověšeny různé síťové karty, SATA porty a tak podobně.

Samotný chladič VRM vypadá poměrně rozumně, byť bych asi u moderních desek ocenil návrat k měděným chladičům s heatpipes bez zbytečných designových prvků. Chladič má naštěstí jednu heatpipe a i nějaké žebrování, takže VRM by se nemělo nijak zvlášť zahřívat, dost bude záležet na použitých komponentách.

Nyní se podíváme na napájecí kaskádu, Na první pohled se může zdát, že máme celkem dvanáct fází, nicméně Vcore procesoru krmí deset fází. Zbylé dvě fáze krmí integrované grafické jádro v CPU. Je zde ale menší háček a to sice v kontroléru těchto fází, kterým je čip ASP1405, jedná se o čip, který umí řídit maximálně osm samostatných fází a na této desce je provozován v konfiguraci 5+2.

ASUS používá IR3555 mosfety, kdy každý zvládne dodat až 60A, ASUS tyto mosfety používá poměrně dlouho, IR3555 samozřejmě mají ochranu proti přehřátí a další standardní funkce. Chlazení je pro tuto kaskádu naprosto dostatečné, pokud ale plánujete taktovat třeba Core i9-9900K, bude zapotřebí ofukovat i VRM a hlavně CPU, jelikož 9900K se umí opravdu hodně roztopit a rozežrat, což u NEdelidnuté i5-8600K nehrozí. Napájení procesoru pak řeší dva osmipinové konektory, můžeme klidně zapojit jen jeden, pokud plánujete hodně taktovat, nebo máte nadbytečný CPU osmipin, nebojte se ho zapojit, ničemu to nevadí. Můj testovací zdroj od Seasonicu dva osmipiny má a tak jsem je zapojil, jen to byl trochu trolling v momentě, kdy už byla deska namontovaná v NZXT H500i skříni. Pro RAM zde pak jsou dvě extra napájecí fáze.

Co se týče testované konfigurace, vše jsem namontoval do skříně NZXT H500i, snažil jsem se simulovat nějaké normální použití a vyzkoušet si montáž. Všechny výkonnostní testy a přetaktování jsem tedy prováděl v uzavřené skříni.

Konfigurace tedy vypadá následovně:

• Intel Core i5-8600K ES – 6C/6T 3,6GHz, Turbo až 4,3GHz, 9MB L3 cache, 95W TDP
• 2x8GB G.Skill TridentZ DDR4-3200 CL16
• Sapphire NITRO+ RX 590 8GB Special Edition
• Samsung SSD 840 Pro 256GB SATA
• Samsung SSD 960 EVO 500GB PCIe NVMe x4 M.2
• KingSpec NE-512 512GB PCIe NVMe x4 M.2  
• Intel 760p 256GB PCIe NVMe x4 M.2
• Toshiba THNSN5256GPU7 256GB PCIe NVMe x4 M.2
• Seasonic SSP-750RT 750W 80Plus GOLD
• NZXT H500i
• Windows 10 Pro v1809