V této kapitole se podíváme na výkon šestijádrového Engineering Samplu, jež Core i5-8600K zove se. Otestoval jsem samozřejmě i kompletně defaultní nastavení, AI OC a ruční OC. Předem prozradím, že jsem poměrně rychle narazil na limit chlazení/Intelovo pasty šedivky mezi jádry a IHS.

Defaultní nastavení jsem v grafech pojmenoval jako „Core i5-8600K ES MCE off, DDR4-2133“, MCE je zkratka pro MultiCore Enhancement, jedná se o funkcionalitu, která v podstatě nastaví maximální Turbo boost jednoho jádra pro všechny jádra a tím tak zajímavě zvedne MT výkon. Tovární nastavení desky je Auto, ale systém se chová jako kdyby to bylo v režimu Disabled. Deska také u pamětí nastavila takt 2133 MHz efektivně a tak jsem provedl i takové totálně tovární testy.

Další použité nastavení je se zapnutým MCE, což znamená, že všech šest jader může tikat až na 4,3GHz a také jsem zapnul XMP profil u pamětí a ty tak jedou na 3200 MHz efektivně.

Třetí nastavení je AI Overclocking provedený za pomoci AI SUITE, ten navrhnul 4,9GHz pro všechna jádra ve velké zátěži a 5GHz v malé zátěži. Na 4,9GHz tedy CPU jede i v AVX2 zátěži.

Finálně jsem zkusil přetaktovat paměti co nejvýše, bohužel jsem neměl žádný DDR4-4000+ kit, použil jsem tedy testované G.Skilly, ze kterých jsem vymáčknul stabilně 3600 MHz efektivně, což je lepší výsledek než na sestavě s Ryzenem 5 2600X a deskou ASRock X470 Master SLI, kde dosáhnu maximálně DDR4-3466. Procesor jsem se pak snažil hnát výše, ale 5GHz frekvence na všech jádrech se stala maximem. Jádra procesoru se totiž i při pěti GHz zmítala okolo 81-92°C, při 5,1GHz se celkem rychle zahřála na 95°C a systém byl velmi nestabilní. Toto je však problém hlavně procesoru, protože pasta šedivka mezi jádrem a IHS není zrovna nejlepší převozník tepla. Věřím, že kdybych procesor delidnul, dostal bych se ještě výše. Během pokusů o OC na 5,1GHz mě dokonce Windows 10 upozornily, že teplota procesoru překračuje únosnou mez. Netuším ale, jak k takové teplotě došly.

Aby nebyl ES sample od Intelu v testu sám, provedl jsem stejnou sadu testů na další testovací sestavě s šestijádrovým Ryzenem 5 2600X, který používá stejné paměti, jedou ale jen na 3466 MHz efektivně. Procesor není nijak přetaktovaný a jako chladič slouží boxovaný AMD Wraith Prism RGB LED.

Výkonnostní testy – CPU-Z, ffmpeg, Kraken JS, 7-Zip

ffmpeg N-90810-g153e920892

V testu procesorů nesmí tradičně chybět můj oblíbený ffmpeg benchmark. Jedná se o konverzi videa za pomoci x265 knihovny. Na test používám nightly build, konkrétně jsem použil verzi N-90810-g153e920892, kde jsou vylepšení, která konverzi zrychlují a také je přidána podpora pro AVX512 instrukce. ffmpeg v tomto nastavení umí použít maximálně 16 CPU vláken, benefituje samozřejmě z co nejvyššího počtu fyzických jader, velké a rychlé L2/L3 cache, rychlá RAM také konverzi urychluje. Nejdůležitější jsou ale použité instrukce na konverzi, s AVX2 je samozřejmě výkon nejlepší. Všechny procesory v testu podporují AVX2 instrukce. AMD má jinak postavené AVX jednotky, díky tomu jsou Ryzeny oproti Intelu v AVX/AVX2  úlohách přibližně o 30% pomalejší.

Pokud si chcete konverzi vyzkoušet, můžete si ffmpeg s testovacím videem stáhnout zde.

V odkazu ke stažení je verze N-90810-g153e920892.

Stačí rozbalit zip a spustit batku runme.cmd, batka obsahuje následující:

@echo off
  echo Simple bench -> look for resulting FPS...
  ffmpeg -i in.mkv -c:v libx265 -preset veryslow -pix_fmt yuv420p -crf 26 -an jelly_out_265_26veryslow.mp4
  pause 

Výsledky uvádím v sekundách, čím kratší dobu konverze trvá, tím lépe.

Kraken JavaScript Benchmark 1.1

Kraken JavaScript benchmark je poměrně známý test javascriptu pro prohlížeče, výsledek je v milisekundách a čím kratší dobu trvá JS zpracovat, tím lépe. Benchmark si můžete zkusit zde: https://krakenbenchmark.mozilla.org/

7-Zip 19.00 64-bit

7-Zip jakožto nejlepší open source archivační program pro Windows asi netřeba detailně představovat. Obsahuje zabudovaný benchmark, který používám pro testování výkonu v kompresních a dekompresních operacích. Velikost slovníku nastavuji na 128MB a používám všechna dostupná CPU vlákna. Procesory řadím dle výkonu v kompresi, jelikož se jedná o náročnější činnost než dekomprese.

Cinebench R15, R15E

Cinebench benchmark patří mezi stálice renderovacích benchmarků a tak jsem ho také použil v testech. Testuji samozřejmě single thread výkon a multi thread. Čím více bodů, tím lepší výkon pro rendering. Testoval jsem také komunitní Cinebench R15 Extreme, v době testování navíc nebyl venku Cinebench R20, proto zde není.

AIDA64

Tradičně jsem použil AIDA64, konkrétně AIDA64 Engineer 5.98.4803 Beta. Program v sobě obsahuje celou sadu poměrně užitečných benchmarků a tak jsem všechny procesory potrápil. Většina testů je však poměrně krátkých a procesory se moc nezatopí. Ryzen 5 2600X zde má výhodu v tom, že podporuje SMT, proto v testech, kde se využijí všechna vlákna má vyšší výkon.