Normálně myši netestuji, vlastně jsem z hlediska periferií relativně konzervativní a užívám si prastarou, ale výbornou klávesnici Logitech G15 a k tomu samozřejmě pořádnou myš ve formě Logitech MX Master. Proto chápu, že pro některé čtenáře a vlastně i pro mě, může být tato recenze hůře uchopitelná, jelikož se velmi často opírám o subjektivní pocity, které nemusí čtenář úplně sdílet.

Tento odstavec jsem použil i v minulé recenzi ASUS ROG Gladius II Wireless a stále platí.

Testovaná myš ROG PUGIO II má opět v názvu latinské slovíčko, ono pugio je totiž označení římské krátké dýky. Nicméně bát se nemusíte, ruku si touto myší neprobodnete a nepřátele jedině virtuálně.

Podobně jako Gladius II i PUGIO II nabízí 16 000 DPI optický senzor s možností nastavení v rozpětí 100 a ž 16 000. Také má 2,4GHz rádio a USB dongle, Bluetooth LE, nebo ji můžeme připojit za pomoci přiloženého USB-C kabelu napřímo.

Podívejme se tedy na samotné balení, krabička je bohužel trochu pobouchaná, jelikož cestovala ve větší krabici s dalšími krabičkami, nicméně nic to nemění na funkčnosti a příslušenství. Příslušenství obsahuje ASUS ROG USB-C kabel, přičemž druhá koncovka je klasicky USB-A, primárně tento kabel slouží na nabíjení myši, ale může sloužit i jako datový a myš tak používat v drátovém režimu, což se může hodit, když zapomeneme/ztratíme USB dongle a nemáme k dispozici Bluetooth.

Dále zde najdeme manuál, záruční list, ROG nálepku a také průhledný kus plastu, který lze zaměnit s logem ROG přímo na myši. Také je zde malá plastová krabička s logem ROG, ve které najdeme dva náhradní spínače Omron D2F-01F, náhradní plastová boční tlačítka a pinzetu na výměnu spínačů, ty totiž sedí v socketech a tak je možné je velmi snadno vyměnit, tedy jen levé a pravé tlačítko, ostatní spínače jsou klasicky pájené na desku. Přibalené spínače se ale liší od těch, které jsou v myši nainstalované, jedná se o japonské Omron D2F-01F, které vyžadují sílu stisku asi 0,73549875 newtonu, nebo chcete-li 75 gf (gram force). Spínače, které jsou v myši nainstalované jsou označené jako Omron D2FC-F-K a mají údajně vydržet padesát milionů kliknutí. Potřebná síla stisku je pak prý 60 gf s odchylkou +/- 15 gf.

Myš navíc můžeme velmi snadno rozebrat, pokud potřebujeme spínače nebo ROG logo vyměnit, myš má totiž odklápěcí záda, ta drží primárně magnet a lze je velmi snadno odklopit, což nám umožní křížovým šroubovákem odšroubovat levé a pravé tlačítko, pod nimi jsou pak samotné spínače. Asus navíc tvrdí, že můžeme použít switche od Omronu ze sérií D2F a D2FC.

Protože jsem takto myš otevřel a spínač vyzkoušel vyměnit, zkusil jsem, zda jde snadno rozebrat dále. A ano, stačí pět dalších šroubků a sundáme tak celou horní kostru, odhalí se nám tak pohled na vnitřnosti myši. Akumulátor je přilepený, nejspíše bude podobný jako v jiných Asus myších, tedy 3,7V 2.96Wh akumulátor s kapacitou 800mA nebo něco podobného.

Je však pěkné, že lze myš snadno rozebrat, vyměnit spínače nebo akumulátor, není to zcela běžné.

Design myši bych označil jako zajímavý, krycí plasty jsou totiž mléčné průsvitné, takže RGB podsvícení zde vypadá poměrně hezky, obzvlášť ve tmě. Nicméně je pravda, že na fotkách to tak dobře nevyzní, musím pořídit něco, co lépe fotí. Myš je navíc překvapivě obouruční, je tedy použitelná pro leváky i praváky, boční tlačítka jsou stejná na obou stranách a není tvarovaná ani na jednu stranu. To může některým pravákům s lehce větší rukou dělat problémy a já mezi ně patřím. Jsem totiž navyklý na Logitech MX Master a prsteníček s malíčkem mám tendence odkládat na stranu myši. U Pugio II si ale velmi často omylem stisknu boční tlačítka zpět/vpřed, což je při brouzdání po internetu poněkud nepříjemné. Navíc mi schází opora dlaně, MX Master je pro mě tedy mnohem vhodnější, nicméně to je pouze subjektivní pocit, znám lidi, kteří naopak preferují menší myše.

Během psaní předchozího odstavce jsem zjistil, že náhradní čtyři tlačítka v krabičce nejsou tlačítka, ale záslepky, je tedy možné všechna boční tlačítka „demontovat“ a odstranit všechny čtyři, nebo ponechat dvě na jedné straně. Má stížnost je tak irelevantní, jelikož jsem mohl tlačítka zaplácnout, během testování jsem o této možnosti nevěděl a předpokládal jsem, že jsou u myši přiložena prostě čtyři náhradní tlačítka namísto záslepek.

Pugio II vyloženě ergonomická myš není, je však vyrobená z kvalitních materiálů, nikde nic neskřípe a nevrže, tlačítka působí, že něco vydrží, což je pozitivní. Zda tedy tuto myš pořídit, je na každém uživateli individuálně.

Myš má v rukávu několik dalších vychytávek, všechna tlačítka jsou programovatelná skrze ASUS Armoury II software, kde můžeme ovládat i RGB LEDky, makra, DPI, myš kalibrovat a tak podobně. Myš umí měnit DPI ve třech krocích za běhu za pomoci tlačítka, které je poněkud zvláštně umístěno na spodku myši. Zaujala mě také možnost jemné změny DPI pokud držíme tlačítko DPI a točíme kolečkem myši, jenže díky umístění na spodku se jedná o velmi krkolomnou činnost. DPI tlačítko mohlo být klidně nahoře ve středu myši.

Co se bezdrátové komunikace týče, myš má polling rate 1000Hz při připojení přes kabel a při použití USB donglu, který využívá 2,4GHz rádio. U donglu se ASUS chlubí technologií, která zaručuje přepínání do nejméně zaplněných kanálů aby nedocházelo k lagům. Při použití Bluetooth LE je polling rate pouze 125Hz a není možné použít ASUS ROG Armoury II software, to lze pouze přes kabel nebo dongle. Bluetooth se tak dle mého názoru hodí spíše na neherní činnost třeba s notebookem.

Než se pustíme do „testování“, představím ještě velmi zběžně mou primární myš, pozornému čtenáři jistě neuniklo, že jsem několikrát zmiňoval Logitech MX Master. Tuto myš používám každý den na práci i hraní, hlavním plusem je pro mě velmi vysoká ergonomie. MX Master je pouze pro praváky. Má ale jiné zaměření, než testovaná Pugio II, nejedná se o herní myš a je zaměřená spíše na produktivitu a jde jí to „sakra dobře“. Myš má geniální kolečko, které je možné roztočit tak, že se samovolně zastaví až za nějakou chvíli, citlivost kdy se roztočí naplno lze samozřejmě konfigurovat a velmi rychle se na tuto funkci zvyká. Také oceňuji sekundární kolečko, kterým občas scrolluji v Excelu do strany, ale nepoužívám ho zase tak často. Dále musím vypíchnout možnost spárovat myš s USB donglem a přes Bluetooth, přičemž na spodku myši je přepínač, díky kterému můžeme mít myš napárovanou na tři zařízení. Myš používám tak, že na desktopu využívám přiložený Logitech Unifying USB dongle, na pozicích 2 a 3 mám pak spárované dva další nejpoužívanější notebooky přes Bluetooth. Tuto funkci má Asus víceméně také, můžeme přepínat mezi USB donglem, Bluetooth a nebo použít kabel. MX Master lze samozřejmě dle chuti konfigurovat za pomoci software Logitech Options. U myše také oceňuji vysokou výdrž na baterii, Logitech uvádí až 40 dní a je to nejspíše pravda, myš totiž nabíjím tak málo, že ani nedovedu vlastně říct, jak často ji nabíjím, ale řekl bych, že je to cca jednou měsíčně. MX Master je aktuálně víceméně nahrazena novější MX Master 2S, ale aktuálně nemám motivaci upgradovat, protože MX Master odvádí svou práci naprosto skvěle.

Software – ASUS Armoury II

Herní myš s RGB LED nemůže být bez adekvátního software a tak se podíváme, co vše lze konfigurovat. Myš nevyžaduje žádný speciální ovladač pro fungování, je prostě Plug&Play, některé speciální funkce je třeba konfigurovat skrze ASUS Armoury II, který stáhneme na stránkách Asusu.

Ve zbrojnici od Asusu toho můžeme konfigurovat poměrně mnoho, můžeme nastavit co dělají jednotlivá tlačítka myši, přičemž na tlačítka můžeme bindovat zkratky, klávesové zkratky, makra a tak podobně.

Na záložce Performance pak můžeme měnit různá nastavení, která nějakým způsobem ovlivňují výkon myši. Můžeme nastavit dvě různé hodnoty DPI, které ovládáme tlačítkem za kolečkem. Také můžeme nastavovat latenci tlačítek a tak podobně. Některé tyto volby lze částečně konfigurovat ve Windows, zde můžeme podrobněji.

Na záložce Lightning můžeme nastavovat chování RGB LEDek v myši. Je zde několik režimů, například dýchání, které mění dynamicky barvy, statické barvy, nebo změna barev podle toho jak agresivně klikáme a myšujeme. Pro mě byla nejzajímavější volba „Battery Mode“, v tomto režimu občasně problikne barva podle nabití baterie. Jakmile myš svítí červeně, znamená to úroveň nabití pod 25%. Můžeme také nastavit jas LEDek a u některých jiných voleb můžeme nastavit RGB LEDky jinak pro logo a jinak pro podsvícení kolečka.

Na záložce Calibration pak můžeme kalibrovat senzor myši, je zde jen volba Low a High a nepřišlo mi, že by se chování myši nějak měnilo.

Na záložce Power pak můžeme nastavit za jak dlouhou dobu se má v idle myš uspávat a při jaké úrovni nabití baterie má začít blikat RGB LED. Zároveň zde můžeme vidět stav nabití baterie.

V sekci Macro můžeme nečekaně nastavovat různá makra, protože žádná typicky nepotřebuji, nijak jsem je nezkoušel vytvářet a používat.

V sekci Sync můžeme synchronizovat RGB LEDky myši s dalšími produkty ASUSu podporující AURA SYNC, protože žádné nemám, nic dalšího zde není aktuálně vidět.

V sekci Stats si můžeme logovat kolikrát jsme kliknuli levým a pravým tlačítkem a také vzdálenost, jakou jsme myší ujeli. Teoreticky by tak bylo možné otestovat, zda Omron mikrospínače opravdu vydrží 50 milionů kliknutí.