V této kapitole využívám data z iniciální recenze nových Ryzenů. To znamená, že teploty u všech systémů jsou spíše horší, jelikož dobu testování provázely velmi horké letní dny, kdy teplota v místnosti dosahovala rozpětí 27-29°C. Novějšími systémy myslím i Core i7-9700K a Core i9-9900K, ostatní CPU si užívala teploty v rozpětí 24-25°C.

Spotřeba Core i7-10700F je taková všelijaká. Hlavním viníkem je velmi vysoký krátkodobý napájecí limit a poté MCE. Absence pájeného IHS také moc nepomáhá, navíc používám relativně levný chladič, Fera 2 není zrovna nějaký super chladič, ale je typicky velmi schopný a čekal jsem, že Core i7-10700F bez potíží uchladím. V normálním nastavení je to pravda, se zapnutým MCE dostane poměrně dost zabrat.

Ve ffmpegu je inicální spotřeba celého počítače cca 244 Wattů, pak se CPU podtaktuje na 1,7GHz a spotřeba se ustálí na nějakých 110 Wattů s velmi nízkými teplotami. Po zapnutí MCE vystřelí teplota i spotřeba do spodních příček grafů, teplota vyroste víceméně okamžitě na 98°C a spotřeba celé sestavy se pohybuje okolo 266 Wattů, přičemž procesor drží 4,6GHz na všech osmi jádrech.

Provozní vlastnosti jsou tak velmi slušné, pokud je vypnuté MCE, jenže v některých aplikacích pak rapidně klesá výkon. Na používání se zapnutým MCE to jistě bude chtít výrazně výkonnější chladič.