RECENZE: ASUS ROG STRIX Z490-E GAMING a Intel Core i7-10700F, Comet Lake je tady
Kapitoly článků
Intel poměrně nedávno představil novou generaci desktopových procesorů označovanou jako Comet Lake. Je opět použitý 14nm+++ proces a nově také socket LGA1200, díky tomu nejsou procesory generace Coffee Lake kompatibilní. Nicméně můžeme nadále použít chladiče i pro LGA 1151/1150, jelikož rozteče děr zůstaly stejné. Nově Intel nabízí až desetijádrové procesory, což není velké navýšení oproti osmijádrům předchozí generace, konkurence navíc umí na mainstream socketu až 16 jader. Na druhou stranu Intel slibuje podporu alespoň jedné další generace procesorů pro LGA1200, nejspíše to bude ještě 14nm Rocket Lake, přičemž by snad mělo dojít na zprovoznění PCIe 4.0. Ano desky samotné údajně PCIe 4.0 podporují, ale na úrovni chipsetu je to zatím vypnuté a tak zatím všechny Z490 desky nabídnou maximálně PCIe Gen3, zde má opět výhodu konkurence ve formě funkčního PCIe Gen4.
Nyní k samotné desce, ASUS mi zaslal desku v běžném prodejním balení, aktuální cena na českém trhu se pohybuje okolo 8000-9200 Kč s DPH, záleží na konkrétním obchodu. Deska tak patří do hi-endu, což je podkreslené Z490 chipsetem, díky kterému je odemčené přetaktování a ladění procesorů i pamětí. ASUS k desce přidal i procesor, zamčené osmijádro Intel Core i7-10700F, bez kterého bych desku nemohl nějak rozumně otestovat.
Nejprve se podíváme na samotnou desku a příslušenství, poté na procesor a samozřejmě nebude chybět i přibalený software, speciální funkce a BIOS.
Uvnitř krabice najdeme mimo desky všelijaké příslušenství, 40x40mm ventilátor, lepíky s logy ROG, DVD s ovladači, příručku, WiFi anténu, čtyři SATA 6Gb/s kabely, stahovací pásky, klíčenku, externí teplotní čidlo.
Na desce můžete vidět namontovaný malý 40x40mm Sunon ventilátor, ten je k desce přiložen jako příslušenství, z výroby na desce namontovaný není. Montáž jsem provedl já, nicméně během testování nebyl absolutně potřeba a nikdy se neroztočil, využití najde nejspíše při extrémním přetaktování, nebo při použití vodního chlazení, pokud nedochází k nějakému ofukování napájecí kaskády. Ventilátor se roztáčí, pokud se nějak více zahřeje napájecí kaskáda, k čemuž během mého testování nedošlo, nicméně jsem si alespoň ověřil, že opravdu funguje.
Nejprve zmíním IO porty na zadním panelu, ten je tradičně přišroubovaný přímo do desky, není tak separátní komponentou, kterou musíme separátně řešit a je možné ji snadno ztratit. Na zadním panelu najdeme poměrně dost portů, konkrétně je zde DisplayPort 1.4, HDMI 1.4b, čtyři USB2.0 porty typu A, přičemž jeden je použitelný i pro flashování BIOSu, pokud potřebujeme použít funkci BIOS Flashback, což se hodí, pokud osadíme nekompatibilní CPU, nebo potřebujeme přeflashovat poškozený BIOS. Vedle portu je i příslušené BIOS Flashback tlačítko. Dále zde najdeme dalších pět USB-A portů, dva jsou 5Gb/s a tři poskytují rychlost až 10Gb/s. Hromádku USB portů zakončuje jeden USB-C 10Gb/s port. Najdeme zde i jeden RJ45 port, který obsluhuje nový Intel I225-V 2,5Gb/s chipset. Dále zde najdeme dva RSMA konektory připojené do Intel AX201 WiFi 6 chipsetu a vše je zakončeno pěti 3,5mm audio jacky a jedním optickým SPDIF výstupem.
Zadní panel je překrytý shora plastovým výliskem, ve kterém je umístěné ASUS ROG logo a nápis STRIX, přičemž obojí je podsvícené za pomoci RGB LEB a je možné obojí konfigurovat pomoci ASUS AURA.
Jelikož jsem začal takto u portů, přesuneme se k napájecí kaskádě. Můžeme vidět poměrně mohutný chladič napájecí kaskády. Chladiče jsou celkem tři a propojené jednou poniklovanou heatpipe.
Pro VCore je zde k dispozici celkem čtrnáct fází. Jedná se o MOSFETy Vishay SiC639, každý zvládne protlačit až 50A, takže rezerva pro napájení je zde obrovská. Další dvě fáze slouží pro SOC v procesoru. MOSFETy jsou zapojené paralelně na každou fázi, efektivně vzato je zde celkem osm fází, ASUS tak nepoužil zdvojovače, což je přinejmenším zajímavé.
VRM řídí čip Digi + ASP1900B, což je PWM kontrolér z dílny ASUSu. Třetí chladič chladí celkem osm různých čipů, konkrétně MOSFETy On Semi 4C10B a 4C06B. Zároveň jsem v blízkosti nenašel nějaký známý kontrolér a nejsem si jistý, co přesně tato sada MOSFETů napájí, je totiž na zvláštním místě mezi CPU a prvním PCIe slotem.
Možná se tedy jedná o MOSFETy, které řeší napájení iGPU, nebo Z490 chipsetu. Nebo možná příprava pro PCIe Gen4 redrivery? To se mi moc nezdá a lokální zastoupení ASUSu tuto informaci také neví. Tyto MOSFETy se občas používaly pro napájecí kaskády, které krmily procesory, tipuji tak spíše napájení iGPU, nebo se jedná o nějakou přípravu pro Rocket Lake.
Hned nad napájecí kaskádou najdeme EPS12 osmpin, přes který lze protlačit až 384 Wattů, přičemž je zde i extra čtyřpin. Pokud plánujete opravdu hodně taktovat nové desetijádrové Intely, přijde možná extra čtyřpin celkem vhod. Vedle přídavného napájení se nachází jeden 4pin pro ventilátor.
V pravém horním rohu nad DIMM sloty najdeme další dva čtyřpiny pro ventilátory, dva headery pro RGB LED a také CPU_OV jumper, který umožní zvýšit napětí, které se posílá pro CPU, což je funkce vhodná pro extrémní přetaktování, normální uživatelé nechají tento jumper spát.
Vedle DIMM slotů najdeme tradičně napájecí 24pin ATX konektor, vedle něj pak nalezneme USB-C header pro přední panel, nicméně jedná se pouze o 10Gb/s konektor. Hned vedle se nachází tradiční dvouportový USB 5Gb/s 19pin. Pod 19pin konektorem se nachází celkem šest SATA 6Gb/s portů, které jsou připojeny do Intel Z490 chipsetu.
Vedle 24pin ATX napájení najdeme debug LEDky, ty mohou pomoci odhalit případný problém a zjednodušit tak diagnostiku. Deska má navíc i POST displej, což takové akce ještě více zjednodušuje.
Nyní se podíváme na spodní roh desky, najdeme zde tradičně pinoviště, ke kterému připojíme tlačítka a LEDky předního panelu skříně. Dále rovnou tři další 4pin PWM konektory pro ventilátory, přičemž jeden je dedikovaný pro vodní čerpadlo. Nechybí piny pro připojení externího teplotního čidla a resetování CMOS. Najdeme zde i dvě pinoviště s celkem čtyřmi USB 2.0 porty pro přední panel, čtečku karet a tak podobně.
Více vlevo sada pinů a headerů pokračuje, najdeme zde piny pro přední audio panel, Q_CODE POST displej, který zobrazuje chybové kódy, dva RGB LED headery a také header pro propojení s Thunderbolt přídavnou PCIe kartou.
Nad pinovištěm pro přední audio bydlí audi kodek Realtek S1220A, který ASUS nazývá jako ROG SupremeFX 8-Channel High Definition Audio CODEC S1220A.
Na desce najdeme celkem šest PCIe slotů. Tři jsou pouze x1 Gen3 a jsou připojené do Intel Z490 chipsetu. Dále zde jsou tři PCIe x16 sloty, ale ne všechny jsou x16 i elektricky. Zcela spodní slot nabízí čtyři Gen3 linky a je připojen do Intel Z490 chipsetu. Zbylé dva sloty poskytuje přímo CPU a můžeme použít jeden slot v x16 Gen3 režimu, nebo dva sloty v x8 režimu.
Mezi PCIe sloty jsou schované dva M.2 sloty, které podporují až 110mm dlouhá SSD, oba dva nabídnou čtyři Gen3 linky z Intel Z490 chipsetu, přičemž spodní slot podporuje i SATA M.2 disky, horní slot u CPU umí pouze PCIe.
Abychom se k NVMe disku dostali, musíme nejprve demontovat plastový kryt chipsetu, který má v sobě ROG logo a RGB LEDky. Spodní slot má chladič demontovatelný bez nutnosti demontovat kryt chladiče chipsetu. Samotný chladič chipsetu je kus kovu s RGB LED.
Do prvního slotu jsem umístil Samsung SSD 970 EVO 500GB, které posloužilo operačnímu systému Windows 10 Pro v1909.
Desku jsem osadil procesorem Intel Core i7-10700F, který ASUS zaslal společně s deskou, upozorním však, že se jedná o ES, ale údajně by měl odpovídat již prodejním kusům. Protože se jedná o procesor s TDP 65W, použil jsem na chlazení chladič SilentiumPC Fera 2. Dále jsem použil paměťový kit HyperX Fury KHX3466C16D4/8GX, tedy 2x8GB DDR4-3466 CL18. Jako grafická karta posloužila tradičně Gigabyte AORUS GeForce RTX 2080 Ti 11GB XTREME, jako zdroj sloužil opět Corsair HX1200.
Na chvíli se zastavím ještě u procesoru, jedná se o zamčené osmijádro s neaktivním iGPU, oficiální cena má být v rozpětí $298-310, nicméně minimálně v předprodeji je procesor výrazně dražší, v některých obchodech útočí pomalu na 10 000 Kč s DPH, přičemž konkurenční Ryzen 7 3700X zakoupíme za nějakých 8200 Kč s DPH. Navíc je Core i7-10700F víceméně nedostupné.
Tím ale zvláštnosti nekončí, procesor má základní takt 2,9GHz a Turbo boost až 4,8GHz. Tedy jak se to vezme, 4,8GHz je hodnota pro Intel® Turbo Boost Max Technology 3.0 Frequency a 4,7GHz lze dosáhnout při použití jednoho jádra díky Intel® Turbo Boost Technology 2.0 Frequency. Procesor je opět vyráběn 14nm+++ procesem a pasuje pouze do socketu LGA 1200, přičemž oficiálně podporuje DDR4-2933 paměti.
Rozhodl jsem se tedy provést dvojí testování, CPU má sice 65W TDP, ale krátkodobě si může říct klidně o 224 Wattů, jakmile vyčerpá tento napájecí limit, frekvence procesoru opravdu rapidně klesá a to dokonce pod base clock. Z nějakého důvodu mohou jádra zůstat viset na 2GHz, v AVX2 zátěži je to ještě méně. Pokud navíc použijeme jen dvě jádra, udrží klidně 4,6GHz, jakmile se ale použijí třeba tři, dojde ke snížení frekvence na 3GHz a poté nadále klesá. Výkon je tedy poněkud nekonzistentní a proto jsem využil služeb funkce zvané MCE(Multi-Core Enhancement), což zvýší boost všech jader na 4,6GHz za cenu vyšší spotřeby.
Procesor tedy testuji ve dvou nastaveních, tovární nastavení od výrobce, bez nějakých úprav, paměti navíc běží na 2933 MT/s. Také jsem CPU otestoval se zapnutým MCE, paměti v tomto režimu běžely na 3466 MT/s, přičemž Fera 2 měla opravdu co dělat, aby tento „65W“ procesor uchladila. V grafech procesory rozeznáte tak, že defaultní nastavení má uvedeno frekvenci 2,9GHz a MCE nastavení má uvedeno 4,6GHz. Při použití MCE se využije jednojádrový boost stejně jako bez MCE.