Mnozí ze čtenářů jistě o nových Qualcomm Snapdragon X Elite ARM procesorech jistě slyšeli. Tyto APU architektury ARM s iGPU taktéž od Qualcommu jsou dostupné někdy od července tohoto roku, přičemž počátky nebyly úplně nejveselejší, z tohoto důvodu jsem malou chvíli počkal, než Microsoft s Qualcommem situaci trochu stabilizuje a k notebooku, který je vybaven tímto procesorem jsem se dostal vlastně začátkem prosince.

• Qualcomm se Snapdragon X Elite obsadil jen 0,8 % trhu s PC

Qualcomm si připravil celkem osm různých SOC, modely označené jako X Elite spojuje to, že mají dvanáct fyzických jader a postrádají podporu SMT. Řada X Plus je pak spíše nižší a nabízí osmi a deseti jádrové modely. Celou nabídku můžete vidět na screenshotu níže, přičemž některé detaily v tabulce chybí, je to takový základní přehled.

Každý SOC z řady X Elite má k dispozici čtyři bloky ARM CPU jader označených jako Oryon, tato jádra jsou stejná a každý blok čtyř jader má k dispozici 12MB L2 cache. SOC zcela postrádá L3 cache, ale kompenzuje to celkem velkou L2 cache, šířkou jader samotných a použitím velmi rychlých LPDDR5X-8448 pamětí.

Trochu matoucí byl pro mě fakt, že prý mají tyto procesory celkem 42 MB cache. Jenže 3x12 není 42, kde tedy vzali zbylou cache? Pokud sečteme všechny L1 cache, dostaneme číslo 3456 kB, což také nevychází.

Fór je v tom, že dalších 6MB L2 cache se nachází někde na čipu v sekci, kterou Qualcomm označuje jako Fabric, tedy sběrnice, která pojí bloky jader se zbytkem SOC. Tato cache nemusí najít využití vždy, přičemž NPU a iGPU má ještě vlastní cache, ale to se do CPU části nepočítá.

Snapdragony X Elite jsou samozřejmě Copilot+ AI PC ready, to znamená, že mají relativně rychlé NPU s výkonem 45 TOPS, což je méně, než co nabízí AMD u Strix Point APU, ale je rychlejší, než co nabízí Intel. Integrované grafické jádro je pak z dílen Qualcommu a patří do rodiny Adreno grafických adaptérů.

Dnes testovaný ASUS Vivobook S 15 má osazen nejnižší dvanáctijádrový model, tedy Qualcomm Snapdragon X Elite X1E-78-100 ARM microprocessor. Tato varianta nemá žádný Turbo boost a maximální takt je tak 3,4 GHz.

Zajímavé je, že ASUS dovolil tomuto procesoru trochu pustit žilou, takže napájecí limit je minimálně 45 Wattů, přičemž mi přišlo, že krátkodobě si může vzít trochu více. To je trochu nemilé pro srovnání výkonu s AMD Strix Point a Intel Lunar Lake, jelikož notebooky s AMD a Intelem jsou často limitované na 28 Wattů a Snapdragon je tak ve značné výhodě.

Testovaný kus se aktuálně prodává za nějakých 41 000 Kč s DPH a konfigurace notebooku vypadala takto:

• Qualcomm Snapdragon X Elite X1E-78-100 12C/12T - 3,4GHz, 42MB L2 cache, 45W TDP, 4nm
• 32GB RAM LPDDR5X-8448
• Qualcomm Adreno 741 GPU
• 15,6" 2880x1620, OLED, 120 Hz
• Micron 2400E 1TB SSD M.2 2280 PCIe NVMe Gen4 x4
• Qualcomm FastConnect 7800 WiFi 7 + Bluetooth 5.4
• 1080p webkamera
• 4 cell, 70Wh baterie
• 90W USB-C adaptér
• Windows 11 Pro 24H2

ASUS mi notebook zaslal ve svém běžném balení, v krabici tak najdeme 90W USB-C napájecí adaptér a notebook samotný. Bohužel někde na straně ASUSu se stala chybička a do krabice někdo omylem zabalil 65W adaptér, takže jsem používal nějaký náhodný i-tec 112W USB-C adaptér, který jsem našel ve skříni.

Notebook samotný je kovový, lakovaný barvou "Cool Silver", přičemž rozměry jsou 352 x 226 x 14,7~15,9 milimetrů. Hmotnost je pak nějakých 1,42 kilogramu, což je celkem málo na 15,6" výkonný notebook.

Porty má notebook jen po stranách, na levé straně najdeme velké HDMI 2.1, dva USB-C porty(každý z nich podporuje USB 40 Gb/s, nabíjení a DisplayPort výstup), čtečku microSD karet a 3,5mm combo audio jack.

Na pravé straně notebooku najdeme LEDky oznamující zapnutí notebooku, stav nabíjení baterie a dva USB-A 5Gb/s porty.

Portová výbava je tak na žiletku celkem slušná a použitelná, byť portů by samozřejmě mohlo být více, ale věřím, že pro většinu uživatelů je tato výbava dostatečná.

Po otevření notebooku nás přivítá standardní ASUSí klávesnice, kde jsem tradičně rozesmut z numerického bloku, který má tři sloupce namísto čtyř. Klávesnice je jinak celkem použitelná a má RGB LED podsvícení, které můžeme konfigurovat v utilitě MyASUS. Zapínací tlačítko je bohužel součástí klávesnice a bydlí v sekci numerického bloku.

ASUS do notebooku osadil celkem slušný OLED displej, poskytující rozlišení 2880x1620 pixelů a obnovovací frekvenci 120 Hertzů, při provozu na baterie se displej umí zpomalit na 60 Hz. Sice se jedná o panel s poměrem stran 16:9, ale celkem slušně to kompenzuje vyšší rozlišení.

Nad displejem najdeme FullHD webkameru se zabudovanou mechanickou krytkou webkamery, také zde jsou mikrofony a IR kamera pro Windows Hello.

Tradičně jsem se musel podívat do útrob notebooku, spodní kovové víko na místě drží deset torxů T5. Spodní víko má zevnitř částečně plastové obložení a kus spodní části je zcela plastový, jelikož se v této sekci nachází antény pro WiFi a Bluetooth. Zaujalo mě, že spodní víko má výřez přibližně velikosti M.2 SSD, ale teplovodivý polštářek zde chybí. Nicméně i tak spodní víko slouží jako chladič tří MOSFETů, které jsou velmi blízko USB-C portů.

Vnitřek notebooku nijak extra nevybočuje od rozložení komponent u jiných ASUSů, máme zde chladič s dvěma heatpipe a dvěma ventilátory, velkou 70Wh baterii, jeden M.2 2280 PCIe Gen4 x4 slot, připájenou WiFi kartu a nějaké reproduktory. A to je vlastně tak trochu vše, můžeme snadno vyměnit SSD, baterii, nebo i reproduktory, ale SOC či WiFi kartu snadno nevyměníme.

Pod chladičem se nachází dříve zmíněný SOC Qualcomm Snapdragon X Elite X1E-78-100, v grafech používám kratší označení, aby zbylo místo pro graf jako takový. Toto dvanáctijádro má taktovací frekvenci až 3,4 GHz, 42MB celkové L2 cache a 45W napájecí limit, má navíc integrované NPU a GPU Adreno 741.

Samozřejmě pro Windows 11 na ARMu je extrémně důležité, aby fungovaly i normální x86/AMD64 aplikace, což je něco, co Microsoft s Qualcommem řešil. A vlastně se jim to celkem povedlo, uživatelé, kteří používají vesměs běžné věci a seženou si binárku sestavenou pro ARM budou OK. Jsou ale i problémové programy, které jednoduše nefungují, proto má recenze méně kapitol.

Konkrétně jsem nedokázal zprovoznit třeba Latencymon a SPECViewperf, jelikož programy si dělají kontrolu architektury a ARM od Qualcommu jim nevoní. Problematické jsou i hry, Většina her, které testuji nechtějí příliš dobře fungovat, Cyberpunk 2077 a DOOM Eternal se vlastně pořádně nespustí a spadne. Zaklínač 3 pak běží v DX11 i v DX12 režimu, ale vyšší rozlišení, než 1366x768 nefunguje, při hraní narážím na značné záseky a FPS se pohybují na nejnižší detaily někde mezi 40 až 60.

Counter-Strike 2 běží na nízké detaily, 30 až 45 FPS a s častými záseky, které trvají klidně dvě sekundy. Stellaris mi také nešel spustit a určitě se najdou další hry, které absolutně nefungují, nebo jen částečně.

Jedna z mála funkčních her je Shadow of the Tomb Raider, výkon vidíte níže v grafu.

Další částečnou výjimkou je World of Tanks enCore benchmark, ten funguje alespoň s nastavením Minimum a 1080p rozlišením, výsledek můžete vidět v grafu níže. Vyšší detaily a rozlišení mi nešlo v benchmarku zvolit.

Zajímavý je i Unigine Superposition benchmark, ten překvapivě normálně běží, ale při poslední scéně zcela spadne, takže se nedozvím finální skóre a FPS. Také Amuse na generování AI obrázků nefunguje, ale to mě zase tolik nepřekvapuje.

Menší výzva je Blender, ten ve verzi 4.0.2 funguje skrze emulaci, ale zajímalo mě, kolik výkonu emulací ztrácíme a tak jsem zkusil i porovnání s nativní verzí pro Windowsí ARM ve verzi 4.3, na to je i samostatná kapitola. Nadšence do číslíček potěší fakt, že 3D Mark benchmarky na Snapdragonu fungují jak mají.

Tedy softwarová podpora není stoprocentní, uvidíme, jak se to bude celé vyvíjet časem, tak trochu očekávám zlepšení a aktuálně tento ARM vidím spíše jako zařízení pro nadšence, byť běžnému BFU bude nejspíše fungovat vše co má.

Na druhou stranu, vývojáři prostě mohou zakliknout ve Visual Studiu checkbox "Sestavit pro ARM" a je hotovo, ne? ;)

Nicméně i tak jsem byl v některých situacích překvapen výkonem Qualcomm Snapdragon X Elite X1E-78-100, čas x86/AMD64 ještě neskončil, ale jako první pořádný pokus(Windows 8 s ARM a Tegrou byla katastrofa) Microsoftu je to vlastně docela povedené a funkční.

Na notebooku funguje dokonce i utilita GHelper, ale pouze částečně. Funguje přepínání obnovovací frekvence displeje, změna jasu displeje a to je vlastně všechno. Program sice různé volby ukazuje, ale prakticky nic nefunguje.

Nesmím samozřejmě opomenout utilitu MyASUS, ve které můžeme nastavovat mnoho aspektů notebooku a to včetně instalací ovladačů, firmwarů, nastavení podsvícení klávesnice a tak podobně.