RECENZE: Intel Core i9-12900K - Alder Lake a jeho big.LITTLE jádra přichází
Kapitoly článků
O Intel Alder Lake jsme toho napsali mnoho, pro menší osvěžení doporučím omrknout minimálně přehled vydaných a chystaných procesorů:
Několik dní nazpět mi od firmy ASUS dorazil podezřele velký balíček a uvnitř jsem našel tři krabice, v jedné procesor Intel Core i9-12900K, chladič ASUS ROG RYUJIN II 360, základní desku ASUS ROG MAXIMUS Z690 HERO a k tomu kit dvou 16GB DDR5-6000 pamětí společnosti TeamGroup. Ze šuplíku jsem vytáhnul Samsung SSD 970 EVO 2TB, Corsair HX1200 a 16GB flashku, na kterou jsem si vypálil instalační ISO Windows 11. Ano Windows 11, ten jediný správný operační systém od Microsoftu, tedy pro Alder Lake, jelikož podporuje novou architekturu malých a velkých jader.
Rovnou upozorním, že veškeré testy jsou časově náročné a nebylo v mých silách retestovat všechny ostatní procesory s Windows 11 a novějšími ovladači, u některých procesorů by to navíc bylo dost nerozumné, jelikož mají s Windows 11 nižší výkon. Určitě chci provést nějaké retesty a aktualizace, jakmile Microsoft jedenáctky trochu vyladí, třeba v půlce příštího roku, nejspíš bude i na čase vyměnit GeForce RTX 2080 Ti za něco výkonnějšího, ale to je aktuálně téměř nemožné(nemám neomezený rozpočet). Omluvte tedy srovnání Alder Lake na Windows 11 oproti starším výsledkům s méně detailními grafy, což je další věc, kterou chci časem přepracovat tak, aby bylo k dispozici více informací, podobně jako to dělám u notebooků, pracovních stanic a serverů.
Nyní ke krabičce Intel, v kartonové krabici jsem našel další krabici s tvrdou pohlednicí, která má na sobě fotografii jezera Alder a z druhé strany je fotografie samotného čipu, tedy předpokládám, že je to Core i9-12900K, jednotlivé bloky tomu přibližně odpovídají. V krabičce s logem Intelu sedí procesor Intel Core i9-12900K. Zajímavé je, že se dle všeho jedná o retailový kousek, minimálně to není ES sample a zda je nějak lépe binován, to nedovedu posoudit. Oproti starším LGA1150/1 procesorům je nový LGA1700 kousek o něco delší, což můžeme vidět na fotografii srovnávající s Core i7-4790K, který jsem měl zrovna po ruce.
Procesor má základní TDP 125 Wattů a maximální napájecí limit dosahuje vysokých 241 Wattů, zde ale hodně záleží na použité základní desce a nastavení napájení, od napájecího limitu se dále odvíjí výkon a také na to má vliv rychlost pamětí. Osm velkých jader tiká v základu na frekvenci 3,2GHz a maximálně boostují až na 5,2GHz, pokud všechny P jádra využijeme, budou boostovat okolo 4,7-4,9 GHz v závilosti na zátěži a povoleném napájecím limitu. Těchto osm jader má i HyperThreading, takže celkem procesor nabízí 24 CPU vláken. Osm pomalejších E jader má základní takt nastaven na frekvenci 2,4GHz a boostovat mohou až na 3,9GHz, pokud je zatížíme všechna, je boost nějakých 3,7GHz.
Procesor má dále k dispozici celkem 30MB L3 cache a nabízí žhavou novinku ve formě podpory DDR5 pamětí a také podpory PCI Express páté generace, nicméně aktuálně nejsou k dispozici žádná PCIe 5.0 zařízení, takže je to spíše výbava do budoucna. Procesor má celkem 28 PCIe linek, osm je rezervováno jako DMI pro propojení s PCH, těchto osm linek je PCIe Gen4, zbylých dvacet PCIe linek je pak páté generace. Alder Lake procesory mají dva paměťové řadiče a to pro DDR4 a DDR5 paměti, v rámci JEDEC standardu podporují maximálně DDR4-3200 a DDR5-4800, cokoliv dalšího je přetaktování. Zajímavé je, že procesor údajně umí adresovat maximálně 128GB RAM, řadič je pak dvoukanálový, ale při použití DDR5 pamětí se chová spíše jako čtyřkanálový, jelikož každý DIMM je zapojen jako 2x32-bit namísto 1x64-bit, toto však platí v případě osazení dvou DIMMů. Novinkou u DDR5 pamětí je přesunutí části napájecí kaskády přímo na PCB paměťového modulu, každý DIMM má tak vlastní PMIC, na některých deskách je možné konfigurovat každý DIMM zvlášť, což může být zajímavé pro extrémní taktovače.
Rovnou prozradím, že jsem testoval s XMP 6000 MT/s profilem, jelikož tuto sestavu vnímám jako absolutní hi-end, takže proč k TOP základní desce a procesoru nepoužít velmi pesíkaté paměti? Neměl jsem bohužel čas otestovat více rychlostních nastavení, ale očekávám, že se časem dostanu i k "pomalejším" Alder Lake procesorům a jsem zvědavý, jaký vliv na výkon budou mít DDR4 paměti.
Intel Core i9-12900K potěší i různé OEM výrobce počítačů nebo nadšence do Intelích iGPU s ThunderBoltem 4. Zajímavou novinkou na poli integrovaného grafického jádra je podpora až čtyř monitorů, za to zdvihám palec nahoru. Integrované grafické jádro se jmenuje Intel UHD Graphics 770, mělo by být postaveno na Xe generaci jako Tiger Lake, ale má jen 24EU, což je celkem málo, na druhou stranu u takto výkonných procesorů se typicky osazuje přídavná grafická karta a pro případnou kancelářskou práci toto iGPU postačí. Intel UHD 770 tiká na frekvenci až 1,55GHz a může benefitovat z DDR5 pamětí, i z těchto důvodů jsem iGPU otestoval v samostatné kapitole, ale narazil jsem na tradiční problém jménem "Intel ovladače grafické karty".
Nějakou dobu jsem zvažoval, v jakém režimu vlastně procesor testovat. Nakonec jsem se rozhodl použít tovární nastavení desky a jen zapnout XMP profil u pamětí, jelikož tím mohu simulovat víceméně běžné použití, resp. očekával bych, že většina uživatelů nijak extra CPU ladit nebude. Na desce jsem tedy resetoval BIOS a zapnul XMP profil u pamětí, ten nastavil propustnost 6000 MT/s s CL-40-40-40-82 2T, což zní velmi děsivě, ale i přes toto časování máme značně vyšší propustnost pamětí, což by horší časování mělo vykompenzovat.
ASUS samozřejmě nabízí možnost jejich MCE, tedy Multi Core Enhancement, tato funkce víceméně nastaví PL2 limit jako běžné maximum, ale tovární nastavení je volba "Auto - Lets BIOS Optimize", což vnáší do napájecích limitů menší problém, automatika se občas rozhodla přiškrtit maximální limit na 210-220 Wattů, 241W v tomto režimu nedovolí pořád a to i s vodním chlazením.
K chlazení jsem využil ASUS ROG RYUJIN II 360, jedná se o 360mm AIO s třemi Noctua ventilátory a speciálním kontrolérem na ventilátory samotné, napájení je řešeno skrze SATA konektor do externího kontroléru ventilátorů a za pomoci USB2.0 headeru, který zapojíme do desky. Veškeré řízení otáček ventilátorů tak jde na bedra samotného vodníka, nevyužívá žádný čtyřpinový konektor na desce, ve Windows je možné řídit tento chladič v programu ASUS Armoury Crate. Vodník je zajímavý v tom, že má konfigurovatelný displej a také ventilátor, který fouká do stran a teoreticky tak může chladit napájecí kaskádu, ale na to je podle mě příliš vysoko a navíc není zrovna nejtišší.
Co se týče zbytku sestavy, osadil jsem jedno Samsung SSD 970 EVO 2TB SSD(ano, je to jen PCIe třetí generace, ale na testy bohatě stačí, žádné PCIe 5.0 SSD totiž k dispozici nemám) a tradiční Gigabyte AORUS RTX 2080 Ti XTREME 11GB kartu společně s Corsair HX1200 zdrojem.