Android Pie s grafickou nástavbou MIUI 10

Android 9.0 Pie s příslibem aktualizací zde máme. Za dobu testování jsem zaznamenal pouze jednu minoritní aktualizaci, takže nedokážu zcela potvrdit, zda Xiaomi drží slovo a posílá aktualizace, nicméně z přechozích modelů, co jsem testoval, a z telefonů, co mám doma, můžu potvrdit, že Xiaomi drží svou derivaci Androidu aktuální a zabezpečenou.

V podání Xiaomi se u Mi 9 nejedná o Android čistý, nýbrž o lehce upravený - grafická nástavba je MIUI 10. Některé zajímavosti, jako jsou gesta, díky kterým systémová tlačítka zmizí z obrazovky, takže máme k dispozici celou plochu, nikoliv obrazovku mínus systémová tlačítka. Android One tuto funkci postrádá a marně jsem hledal možnost, jak se zbavit systémových tlačítek ve prospěch ovládacích gest.

Další funkcí je tmavý režim, který většinu systému přepne do tmavé a tím šetří drahocený OLED, který při intenzivním používání za pár let může jevit známky vypálení prvků na obrazovce. Je třeba zmínit, že tmavý režim funguje pouze v rámci MIUI prostředí, což v praxi znamená, že záložka Google, která není optimalizovaná svítí stejně jasně jako slunce v pravém poledni (v porovnání se zbytkem systému zahalený do černé barvy).

Podstatná je pak možnost přemapování levého tlačítka, která v základu slouží k aktivaci Google vyhledávání na cokoliv jiného. Zbylé vymoženosti jsou beze změny. Vše co na MIUI máte rádi nebo naopak nesnášíte je zde, jen v trochu modernější podobě.

Z dlouhodobého hlediska ale vidím kvality MIUI. Android One je zkrátka moc čistý a postrádá mnoho zajímavých funkcí, které MIUI naopak doplňuje a rozvíjí. Pro ty ostatní je vždy možnost zvolit jiný launcher.

FOTKY, fotky, foootky (klasický, širokoúhlý a zoom)

Poslední kapitolou je fotoaparát, či fotoaparáty. Pozitivní změnou oproti předchůdci je jejich rozmístění. Mi 9 se může pochlubit čtveřicí modulů.

Přední fotoaparát, který může sloužit k odemykání telefonu pomocí rozpoznání obličeje, má k dispozici senzor s rozlišením 20 MP, bez optické stabilizace nebo automatického ostření se světelností f/2.0.

Zadní fotoaparát je složenina tří modulů. Klasický, respektive hlavní s rozlišením 48 MP a světelností f/1.75, druhý širokoúhlý s rozlišením 16 MP a horší světelností, než hlavní s hodnotou f/2.2 a poslední teleobjektiv s faktorem přiblížení 2x s rozlišením senzoru 12 MP a světelností f/2.2.

Všechny tři čočky disponují automatickým ostřením, ale ani jedna čočka není stabilizovaná. Při focení je třeba dbát na pevnou ruku.

Jak jsme zvylí, je možné fotit v plné automatice nebo v manuálním režimu. Zde lze navolit ISO, který senzor bude zaznamenávat obraz, rychlost závěrky nebo clonu, i když v případě clony to není tak žhavé, jak se zdá. Mechanická clona zde není.

Pro doplnění je hlavní senzor schopný zaznamenávat video v rozlišení 4k při 60 snímcích za vteřinu, přední senzor zvládá pouze 1080p při 30 snímcích.

Všechny čočky v akci - bez vodoznaku značí, že jde o přední fotoaparát

Při běžném focení jsou fotky velmi použitelné, což platí pro všechny současné telefony střední třídy. Hlavní boj se nyní odehrává ve tmě, kde u Xiaomi je vidět práce AI. Fotky jsou použitelné, ale k dokonalosti to má hodně daleko. Ostatně, posuďte z fotografií.