Xiaomi už od svých počátku dokázalo nabídnout udělat dobrý a zajímavý telefon. Pamatuji si čas, kdy jsem na Xiaomi (tehdy ještě Redmi) narazil. Výborný procesor, mnoho paměti RAM, líbivý vzhled a rozumná cena. Pochopitelně v dobách, kdy na trh tento telefon dorazil, nemohl jsem si ho dovolit jakožto student, co měl více rozumu než peněz. Nicméně tento status si výrobce drží dodnes.

Hlavní moto je vyrobit rychle, recyklovat vzhled a prodat rozumně s obratem. Pochopitelně, Xiaomi není Apple a tak provize z prodejů jsou zanedbatelné a většina zisku přichází ze služeb - Xiaomi je totiž firma prvnotně zaměřená na software. Není proto divu, že nové modely jsou zkrátka podobné, jako ty předchozí.

A teď je zde Mi 9. Nový procesor, přidaný fotoaparát, čtečka otisku prstů umístěná pod OLED panelem, který je mmimochodem krásný... a to je vše. První seznámení se zařízením bylo rozpačité. Nebýt obrovské devítky na krabici symbolizující fakt, že jde o nástupce Mi 8, nebylo zrovna snadné vypozorovat příliš změn, oproti předchůdci. Nicméně, o telefon jsem se zajímal a během dvou týdnů jej intenzivně testoval a zde jsou moje zkušenosti.

Krabice v barvě perleti s dominantní devítkou jasně dává na vědomí, že jde o nástupce a rozhodně se nejedná o Mi 8, i když to po vybalení telefonu evokuje jiný pocit. S tím se nese i příslušenství.

Dokumentace spíše méně, a vlastně proč taky? Stromy je třeba chránit a když lze vynechat naprosto reduntantní papíry o telefonu, které nikdo nečte, lépe pro přírodu. PVC kryt zadní strany ukrytý v krabičce jistě oceníte. Ukrývá ohyzdně vystouplou čočku (čočky) fotoaparátu a částečně chrání zadní sklo. Při ponoření hlouběji narazíte na starou známou křehkou sluchátkovou redukci, následuje USB-C kabel a 18W nabíječka s USB-A portem. Netřeba se dívat ani do specifikací a je zcela jasné, že ani u deváté generace Mi Xiaomi nepřináší kýžený USB ve verzi 3.1.