A nyní k výkonu. Řada Note 6 Pro vsadila na lehce vylepšený procesor SnapDragon 636, což v přímým srovnáním s procesorem SD 625 je výkonový nárust o téměř 30 % v některých aplikacích. Výkonu je rozhodně více než dostatek jak k všednímu používání, tak i k občasnému hraní náročných her či spouštění náročnějších aplikací.

Při vybírání verze je třeba si potom dát už jen pozor na velikost operační paměti. Testovaná verze měla pouze 3 GB RAM, což je sice dostatečné, ale při velkém počtu záložek v Chrome měl telefon tendenci programy z paměti vypínat a následné přepnutí z aktivní aplikace na neaktivní došlo k viditelné prodlevě. Ale opět, nešlo o nic strašného a šlo o použitelnou kombinaci. Nicméně doporučím sáhnout spíše po 4 GB verzi nebo rovnou po 6 GB verzi, pokud se tedy bude prodávat i u nás.

Další změnou u SD 636 je spotřeba. Tento procesor slibuje úspornější chod, což můžu s klidem potvrdit. V reálném provoze, kdy jsem horem spodem instaloval aplikace a hrál hry s připojenou Wi-Fi, byla baterie skutečně vybitá až ke konci druhého dne. Oproti předchozímu SD 625 jsem získal pár hodin práce s telefonem navíc.

O syntetickém výkonu řekne více benchmark:

AnTuTu 

Dovolím si tvrdit, že má smysl si vzít telefon s výkonnějším SD 636. I trocha výkonu navíc v některých aplikacích dosti pomůže dosáhnout optimálních výsledků a jak bude telefon stárnout, výkonu bude stále dostatek a morálně tak vydrží déle.

Co se rychlosti interního úložiště, podle dosahovaných výsledků lze soudit, že výrobce použil poměrně běžný eMMC paměťový čip. Rychlost tak neohromí, ale špatné to taky není. Bohužel systém papá mnohem více kapacity, než by bylo příjemné. Z 32 GB lze využít pouze 21 GB. Xiaomi zde byl štědrý a prozatím nám nevzal MicroSD slot, lze tedy paměť dodatečně rozšířit skrze paměťovou kartu

Baterie sama osobě dává skoro celé dva dny práce při intenzivnějším používání. Pochopitelně při trvalé zátěži je stále snadné 4000 mAh baterii vybít do jednoho dne, ale s úsporným procesorem je to o to náročnější. Při občasném používání s trvalým připojením k bezdrátovým sítím jsem se bez problému dostal na pět dnů, než jsem byl nucen hledat nabíječku. Zde se kombinace SD 636 a velké baterie vyplatila.

K baterii a výkonu se váže konektivita. Telefon lze fyzicky připojit pouze jedním MicroUSB portem, který používá starší protokol USB 2.0. Zde bych ocenil pokrok a rozhodně přechod na USB-C, ale to nejspíše bude ještě trvat nějakou dobu. Pro majitele příslušenství ze starších telefonů bude srdce plesat, protože nebude třeba nakupovat nové kabely, nabíječky a podobně. Note 6 rovněž podporuje funkci OTG, takže se správnou redukcí lze bez problému připojit kupříkladu USB flash disk nebo USB síťovou kartu (otestováno).

Z bezdrátové konektivity nám zbylo Bluetooth, které povýšilo na verzi 5.0, což zlepšilo rychlost přenosu a snížilo spotřebu, k internetu a domácí síti se pak lze připojit skrze Wi-Fi podporující jak pásmo 2.4 GHz, tak i 5 GHz. Reálně je telefon schopen dosáhnout rychlostí 70 MBit/s jak při uploadu tak i při stahování. Z domácího NASu byla maximální rychlost stahování 10 MB/s a to ve velmi zarušeném prostředí. Problém s konektivitou zde rozhodně nehrozí.

A jako poslední je zde spíše vychytávka, IR vysílač, se kterým lze ovládat domácí audio či televizi namísto dálkového ovladače.