Iniciální test SSD tkví v kopírování cca 540GB dat z externího Samsung SSD 850 Pro 1TB v USB krabičce. Rychlost zápisu se celou dobu pohybovala konzistentně v rozpětí 380-400 MB/s, limit je zde USB 5Gb/s a SATA 6Gb/s rozhranní. Samsung 980 PRO 1TB má příležitost zazářit a vydrhne tak podlahu s ostatními dříve testovanými disky, vtipné je, že tento nový disk připojený přes čtyři PCIe Gen4 linky překonává i RAID0 dvou Samsungů PM981. Pokud chcete vysoký diskový výkon, je XMG Core 14 zajímavou volbou. Na screenshotech níže můžete vidět jak se SSD zahřálo bez chladiče a s chladičem, vyzkoušel jsem obojí kopírováním velkého množství dat jak je popsáno výše. Chlazení na malý plech zde má poměrně masivně pozitivní vliv na teplotu řadiče. Zajímavé je, že i bez chladiče 980 PRO nethrottluje, 960/970 řada by bez problémů dosáhla teplot 90°C+ a nastalo by snížení výkonu.

Při použití chladiče to vypadá o něco lépe z hlediska teplot.

Jako testovací software jsem zvolil AS SSD benchmark, tento nástroj je poměrně konzistentní a má podobnou sadu testů jako CrystalDiskMark. Testoval jsem s 1GB a 10GB vzorky. Velmi důležitý je test čtení a zápisu, kdy se 1GB a 10GB vzorek dat rozseká na 4KB bloky, tento test totiž zatopí jakémukoliv SSD.
Výchozí řazení grafů je pak podle rychlosti čtení.

Test integrované čtečky SD karet

Nově jsem se rozhodl otestovat i čtečku SD karet, pořád existují notebooky, které takovou technologi mají. Pořídil jsem si tak microSD kartu SanDisk Extreme 64GB podporující standardy A2 a V30. SanDisk se chlubí, že karta zvládne sekvenčně číst rychlostí až 160MB/s a zapisovat rychlostí 60MB/s. Cílem je zjistit, zda čtečka karet v notebooku není připojena třeba přes USB 2.0 nebo podezřele pomalá. Z tohoto důvodu jsem jeden test provedl i na notebooku XMG Core 14, do kterého jsem připojil USB 2.0 čtečku karet, kterou jsem zakoupil asi za jedno euro někdy v roce 2008 v Irsku. Tato levná čtečka představuje výkon velmi levné čtečky SD karet, všechny PCIe varianty by měly být rychlejší. Ze zvědavosti jsem otestoval i starší DELL Latitude E6530 a další notebooky, které jsem měl po ruce a měly čtečku SD karet.

Na samotné testování výkonu jsem použil robocopy, přesněji využívám nástroj ChoEazyCopy, což je GUI nadstavba robocopy nástroje, která umí nějaké vychytávky navíc. Test se spouští s parametrem MT:8 a robocopy tak může využít až osm procesorových vláken, nicméně hlavní brzdou bude nejspíše samotná microSD karta nebo čtečka SD karet. Z microSD karty kopíruju 10,2GB namixovaných dat na interní SSD a poté tato data zapisuji zpět na microSD kartu. Adresář s testovacími daty obsahuje dvě 1.5GB videa, Unigine Superposition benchmark(asi 1GB dat), pět set 1MB JPEG obrázků a ještě nějakou další omáčku. V grafech pak uvádím průměrnou rychlost čtení a zápisu SD karty, nechybí údaj o tom, jak dlouho kopírování či zápis trvá.