SCSI vypalovačky už dnes budete shánět těžko. Důvody jsou celkem jednoduché - ono nemá moc smysl SCSI vypalovačky dělat. Proč se vlastně dříve vypalovačky dělaly výhradně SCSI a dnes jsou téměř všechny IDE?

První vypalovačka (tedy abych byl přesnější - CD-Recorder - zařízení, které umožňuje na CD-R médium zapsat data), která získala první komerční úspěch, byla tuším Yamaha CDR-100. Uměla zápis na CD rychlostí "až 4×SPEED", což znamenalo oproti 1×SPEED asi to, že na vypálení celého CD se nečekalo hodinu, ale jen dvacet minut. Nezřídka se muselo okolo vypalovačky zlehka našlapovat. Vypalovací PC bylo tehdy silně doporučeno udělat pouze za účelem vypalování a nesmělo na něm být nic jiného, protože jakýkoli další proces mohl vypalování pozdržet a došlo tak k podtečení bufferu (Buffer Underrun), což vedlo ke znehodnocení média, zvláště při vypalování režimem Disc-At-Once (DAO) (Pozn. Martin: A to ještě CD-R médium stálo 250,- Kčs a bez DPH!). A to byla mechanika, která byla SCSI.

Dnes jsou běžně k mání převážně IDE vypalovačky. Okolo PC se nechodí po špičkách, na PC je nainstalována tisíc a jedna aplikace, mufnáct her a tři p beta či alfa verzí různých programů - jinými slovy systém dnešního PCčka s vypalovačkou je zaneřáděný jak zákon káže. A přesto se na něm za běhu jiných programů a třeba i her vesele vypaluje a strach, že by byl z CD-R média podtácek, je již dnes mnohdy k smíchu. Proč?

Inu, už je to tak. Doba pokročila a vypalovačky jsou vybavovány různými ochranami proti podtečení bufferu (díky tomu jsou dokonce buffery vypaovaček relativně menší, než kdysi), rozhraní IDE je také na podstatně vyšší úrovni, než tehdy a SCSI sběrnice v této oblasti docela přesvědčivě ztratila smysl. I někdejší zásadní zastánce vypalovaček SCSI - firma Plextor - přešla bez většího rozmýšlení na IDE rozhraní a to u modelu PX-W8432T (8× zápis, 4× přepis, 32× čtení). Yamaha přešla na IDE ještě dříve - u modelu CDR-401T s rychlostí zápisu 4× a přepis ještě tehdy neuměla (čtení bylo pouhých 6× - Pozn. Martin: a jestli se nepletu, tak to byla opět první IDE vypalovačka)). Plextor naopak s SCSI brzy skončil - poslední SCSI vypalovačka od Plextora byla PX-W1210S (12×4×32). Yamaha drží SCSI stále (ačkoli od modelu 2200 je to spíše formou rozšíření IDE na SCSI). Plextor se však v tuto chvíli ke SCSI jaksi vrací a to u modelu PX-W4012TS (40× zápis a čtení, 12× přepis). Otázkou je, zda na tom SCSI ještě dnes něco je či zda se jedná o jakési marketingové tahy jmenovaných firem (žádná jiná firma už pokud je mi známo SCSI vypalovačky nedělá - všechno ostatní je na IDE - tedy pokud jde o vypalovačky interní) - tzv. finty na diváky. No, uvidíme.

Update 6.12.2002 10:10: Z AT Computers nám oznámili, že mají v nabídce stále SCSI vypalovačky Teac CD-W512S (12×10×32 s BurnProof).

V tomto článku se vám pokusím představit zařízení, které z Yamahy CRW-F1E (čili EIDE, jinak také ATAPI) udělá Yamahu CRW-F1S (jako SCSI). Jestli si vzpomínáte na podobnou redukci, kterou na CD-R serveru recenzoval Petr, tak ta neměnila název připojovaného zařízení a navíc měla být univerzální. Už z toho je patrné, že tato redukce nebude univerzální, ale specializovaná. Tuto redukci je oficiálně možné připojit k Yamahám CRW-2200E, CRW-3200E a CRW-F1E (ze všech zmiňovaných dělá jejich SCSI verze, takže na konci označení také předělá písmenko E na S). V této recenzi jsem používal poslední zmíněnou - Yamahu CRW-F1.

Obsah balení

Tedy pojem "balení" je trochu přehnaný, ale přeci - redukce je zabalena v jakémsi igelitovém pytlíku. Skládá se ze dvou kusů - z redukce samotné a pak z napájecí rozdvojky, která 5,25" napájecí konektor rozdělí na jeden 5,25" a jeden 3,5".

Pozn.: Asi by bylo vhodné na tomto místě uvést věci na pravou míru. Přiznám se bez mučení, že nevím, jak se ty ony dva typy napájecích konektorů označují či snad oficiálně jmenují. Oba obsahují dva dráty GND (zem - zpravidla černé) a jeden +5V (zpravidla červený) a jeden +12V (zpravidla žlutý). Ovšem jeden typ konektoru (ten širší) se běžně zasouvá do zařízení, která jsou v 5,25" pozicích v PC (nejčastěji CD/DVD mechaniky a šuplíky na pevné disky - odtud ten název 5,25" konektor - i když se dávají i do pevných disků a ty jsou většinou jen 3,5") a ten druhý typ (menší) se dává do 3,5" disketových mechanik (odtud ten název 3,5" konektor). Myslím, že i přesto, že jsem to popsal takhle divně, tak mi rozumíte - zvláště vy, co se v PC vrtáte dnes a denně. Tedy mě, prosím, omluvte, že budu tyto napájecí konektory označovat jako 5,25" a 3,5" i když těchto velikostí tyto konektory pochopitelně zdaleka nedosahují. Ostatně obrázek mluví za vše.

Konektor 5,25" je pro Yamahu a konektor 3,5" je pro redukci, která taky musí být sama zvlášť napájena. Myslím, že přítomnost této rozdvojky je docela příhodná, i když by se tento problém dvojího napájení dal v mnoha případech vyřešit i standardním vybavením kabelů ze zdroje PC, který nezřídka jeden zbytečný napájecí 3,5" konektor má.

Co se ovladačů týče - tak jen pro pořádek (kdyby náhodou někdo nějaké hledal) - žádné nejsou, protože nemají význam. Vše je záležitost operačního systému a vypalovacího softu. Tedy samozřejmě, pokud chcete používat vypalovačku pod starým DOSem, tak budete do CONFIG.SYSu pochopitelně potřebovat ovladače ASPICD.SYS s příslušným parametrem a ještě před tím ovladače od vašeho řadiče, které to DOSové ASPI nejdřív rozchodí. U Adaptec řadičů je to soubor ASPI8DOS.SYS pro PCI řadiče a ASPI4DOS.SYS pro ISA řadiče (pokud se nepletu, což je klidně možné, protože už jsem to nedělal hodně dlouho). Pak pokud chcete mít mechaniku rozchozenou, alespoň jako CD-ROMku, musíte dát do autoexecu MSCDEX.EXE s příslušnými parametry. Pro DOSového Norton Ghosta však MSCDEX nepotřebujete, tomu stačí jen to ASPI a tuším, že ještě ovladač ASPICD.SYS - pak vám bude Norton Ghost vypalovat. Ale to už jsem hodně odbočil - každopádně uvedené ovladače jsou univerzální pro obecné použití SCSI CD/DVD mechanik (na Adaptec řadičích), nikoli pouze pro tuto redukci.