Vnější vzhled

Koukněme se na redukci (bez napájecí rozdvojky, ta je docela nudná) nejprve tak, jak by se na ní asi podívala většina z vás - zvenčí.

Vzadu najdeme nápadný klasický 50-pinový SCSI konektor, vpravo pak napájecí konektor, jaký se běžně vyskytuje na 3,5" disketových mechanikách, a vlevo jsou jumpery, kterými se nastavuje ID SCSI zařízení, terminace, parita a velikost bloku.

Nastavení ID asi příliš vysvětlovat nemusím (pro nezasvěcené je to obdoba Master/Slave u IDE, ale zařízení může být nejenom první a druhé, ale zpravidla první až sedmé, přesněji řečeno nulté až šesté, u mého řadiče AHA-2940UW nulté až patnácté). Terminaci nastavíte pokud je mechanika (nebo spíš redukce?) na konci sběrnice SCSI, paritu musíte nastavit tak, jak máte nastavený řadič a ostatní SCSI zařízení na něm (doporučuji nechat všude zapnutou) a nastavení velikosti bloku (Block Size) doporučuji nechat tak, jak je, tedy nenastavený jumper (pokud jej nastavíte, přepnete tím velikost datového bloku na 512 bajtů/sektor, což je někdy nutné pokud mechaniku instalujete na UNIXový stroj - aspoň tak se to píše v různých manuálech, které tento jumper popisují).

Dále vzadu najdeme už jen štítek popisující jumpery a nápadný šroub, kterým se redukce upevňuje k mechanice. Šroub je od výroby přilepen kusem lepící pásky, protože jinak by vypadl a nejspíš by se někde ztratil. Nemá totiž žádnou mechanickou úpravu, která by jej držela uvnitř (nějaké vroubky či tak něco). Jinak není na redukci takhle zvenku zajímavého nic, protože vše, co by mohlo stát za pohled, je ukryto pod kovovým krytem, který je pro jistotu dobře připájen přímo na desku plošného spoje.

Z přední strany (tedy té, která je směrem k mechanice), už je vidět pouze samice 40-pinového IDE konektoru, který se nasazuje na IDE konektor mechaniky. Téměř vše ostatní je zakryto fólií s otvorem pro upevňovací šroub a větším otvorem pro jakýsi měkký polštářek, díky němuž si redukce na mechaniku jaksi lépe sedne.

Vnitřní vzhled

Jestli si výrobce myslel, že mě poměrně bytelné a dobře vyvedené připájení kovového krytu odradí od jeho odmontování, pak mě asi nezná. Věřím, že je takových šťourů více, pro ty ostatní (nebo prostě pro ty, kteří nemají odvahu či možnost se dovnitř podívat) jsem prostě odpájel onen kryt, sundal - a tohle je výsledek:

Pod kovovým krytem se skrývá něco, co jsem už někde viděl. Bylo to v mechanice Yamaha CRW-2100S a snad i v Yamaze 8424S, kterou jsem kdysi měl. Konkrétně se jedná o ten chip s nápisem EPSON - podobný chip se vyskytoval ve zmíněných Yamahách. Ostatně ten druhý chip také. Však se podívejte sami:

Na prvním obrázku je deska plošného spoje vypalovačky Yamaha CRW-2100S. Je to ta strana, co je při horizontální montáži směrem nahoru do mechaniky. Jediný nápadný chip, který na této straně je, je právě také chip EPSON (je to built-in port interface s podporou SCSI Fast20).

Druhý obrázek je tatáž deska z druhé strany - tedy spodní. Na ní je zajímavý ten malý černý chip nejvíce vlevo (kdyby vás to náhodou zajímalo - tak tenhle brouk je interní SCSI terminátor a podrobnou specifikaci a dokumentaci v PDF formátu najdete zde u výrobce).

Pokud na obrázky kliknete, zvětšíte si ony dva zmíněné chipy. Všimněte si, že ten EPSON je tomu z redukce velmi podobný, na redukci je ale trochu jiný, zřejmě kvůli komunikaci s IDE (na Yamaze 2100S se s IDE komunikovat nemusí). Přizám se, že toho brouka EPSON, co je na té redukci, jsem na netu nenašel, zatímco toho na desce Yamahy 2100S ano.

Nabízí se domněnka, že tato redukce funguje nejen s Yamahami F1E, 2200E a 3200E, ale možná i s Yamahou 2100E, případně i staršími, jako třeba 8824E, 8424E a dalšími (u kterých existovaly verze SCSI přímo od výroby). Bohužel mechaniky tohoto druhu nemám k dispozici, takže to nemohu ověřit, ale troufám si tvrdit, že by to mohlo fungovat (akorát že ke zmíněným mechanikám tu redukci nepřišroubujete, protože příslušným závitem jsou vybaveny pouze 2200E, 3200E a F1E). Nicméně raději na to nespoléhejte.

Po prozkoumání vnitřku jsem opět kryt připájel - ne sice tak hezky, jako to bylo původně, ale bytelnost zůstala zachována a na funkci to nemá vliv ;-) (mimochodem - ten obrázek výše s pohledem zepředu už je po mém připájení - to jen abyste věděli, že pájku držím jak žid flintu, takže po mě raději nic nechtějte spájet :-) - i když - už jsem i vyměňoval pájkou ve zvukovce zesilovací čip - a chodí to...).

Technická specifikace

Protože se budu zabývat hlavně Yamahou F1, ukážu vám porovnání specifikace modelu ATAPI a modelu SCSI s touto redukcí.

Údajů není mnoho, ony vlastně ani žádné další nejdou vymyslet. Zvláštní je, že redukce podporuje UltraSCSI, tedy rychlost 20MB/s, zatímco mechanika bez redukce zvládne "až 33 MB/s" pomocí UltraATA/33. Naskýtá se domněnka, že redukcí vlastně mechaniku zpomalíme. Niméně to "až 33 MB/s" není v uvozovkách jen tak - pokud totiž mechaniku donutíte číst rychlostí 44× (což jde velmi snadno), získáte užitečnou rychlost něco okolo 7,5 MB/s. I když k tomu připočteme subkanály a nějakou režii, nevěřím moc tomu, že se dostaneme nad 10 MB/s. Ony ty údaje (20 MB/s a 33 MB/s) hovoří o rychlosti komunikace mezi mechanikou a řadičem, takže bychom při troše nadsázky mohli spíše uvažovat o tom, že by se té rychlosti dalo dosáhnout z cache mechaniky do řadiče. Nicméně nepředbíhejme, testy prozradí víc.