Ve Windows, pokud nejde zrovna o první Windows 95 (a asi i NT4, přesně nevím, nezkoušel jsem), není potřeba řešit nic. Podpora je součástí OS a disketa se tak tváří jako jedno písmenko pro oba typy disket, jak klasické 1,44MB/720KB, tak 120MB. Kdybych to měl říci hodně jednoduše, pak odpadá režim kompatibility skrze volání funkcí BIOSu, protože jeho funkci převezme operační systém a ten jde rovnou po ATAPI a obsluhu si řeší po svém. Práce s disketami (i těmi klasickými) je tak vlastně vždy ta nejrychlejší.

Na tomto místě je zajímavý nepatrný rozdíl v chování Windows Me a Windows XP, pokud je LS-120 disketovka jako druhá, tedy jako B:. Jeden systém jí možnost softwarového vysunutí přiznává, druhý nikoli. Nemělo by vám činit problém rozpoznat, který je který ;-).

Pokud je LS-120 disketovka jako A:, pak je možnost vysunutí zobrazena i ve Windows XP.

Kdyby vás zajímalo, zda LS-120 funguje třeba i ve Windows 7, pak vezměte zavděk tímto obrázkem:

Zde je to s vysunováním vůbec zajímavé. Volba Vysunout se zobrazí jen tehdy, když je v mechanice disketa a systém o ní ví, což je rozumné. Dlužno dodat, že v tomto případě je mechanika připojena přes USB redukci (počítač, na kterém mi běží Windows 7, již PATA řadič nemá). Na funkci by to ale nemělo mít vliv.

Na Windows XP je zajímavá ještě jedna věc, a to v souvislosti s DOSovým programem HD-COPY, o němž byla řeč v prvním dílu tohoto retro-floppy seriálu. HD-COPY normálně LS-120 mechaniku nevidí, ale pokud běží pod Windows XP, systém mu ji naemuluje a HD-COPY si s ní pak překvapivě velmi dobře rozumí. Samozřejmě v rámci standardních operací typu čtení, zápis a formátování. Zapomeňte na víc jak 80 stop či víc jak 18 sektorů na stopu.