SuperDisk, též nazývaný LS-120, měl být původně nástupcem klasické 1,44MB diskety. Původní návrh vzešel od Iomegy, ta se jej ale nakonec vzdala ve prospěch vlastních ZIP mechanik a disket, se kterými měla dokonce nemalý úspěch (ZIPky se rozšířily v porovnání se SuperDisky natolik, že to můžeme klidně zjednodušit do věty „ZIPky se rozšířily, SuperDisky nikoliv“). Návrh SuperDisku nakonec skončil u 3M, kde byl doladěn a následně licencován k výrobě. Mechaniky dělaly firmy Panasonic (Matsushita), Mitsubishi, Imation a nejspíš ještě NEC a pár dalších. Mám zde mechaniky Panasonic a Mitsubishi.

Největší výhodou výsledného konceptu LS-120 či obecně SuperDisku oproti ZIPkám měla být zpětná kompatibilita se stávajícími 1,44MB disketami, a to jak pro čtení, tak pro zápis (mechanika samozřejmě uměla i DD 720K diskety). Stačilo tedy disketovky nahrazovat LS-120 mechanikami (samozřejmě tak jednoduché to nebylo, LS-120 mechaniky měly ATAPI rozhraní) a mohl být učiněn konec klasickým disketám.

Jak to tak bývá u podobně slibných technologií, zabila to nakonec cena a především skutečnost, že Iomega měla již se svými ZIPkami poměrně slušné zastoupení na trhu, takže nikoho moc nelákalo nahradit ZIPky SuperDisky. Přesto mám dojem, že byly LS-120 mechaniky rozšířenější než disketovky na 2,88 MB, o nichž byla řeč minule. Dlužno dodat, že LS-120 mechaniky nebyly s 2,88MB disketami kompatibilní. A nebylo ani moc radno používat v nich diskety naformátované nestandardním způsobem. Prostě jen klasiky: 1,44 MB nebo 720 KB. A samozřejmě 120MB SuperDisky.

• Retro Floppy Test I: jak jsme se honili za každým kilobajtem (2. 8. 2013)
• Retro Floppy Test II: jak to bylo s 2,88 MB disketovkou (5. 8. 2013)

120 MB na disketě: jak?

Klasická 1,44MB (a také 2,88MB) disketa používala MFM kódování (známé též jako RLL(1,3)), SuperDisk pravděpodobně (potvrzeno to nemám) používal RLL(1,7) kódování (vycházím z toho, že toto kódování používala Caleb UHD144 mechanika, též kompatibilní s klasickými disketami, plus vlastními 144MB). Podobné kódování používají CD, DVD i Blu-ray, starší pevné disky a řada dalších zařízení. Zjednodušeně řečeno MFM kódování pro záznam jednoho logického bitu využívá dva fyzické bity (tzn. že na 100 % fyzických bitů připadá 50 % logických bitů), RLL(1,7) kóduje dva logické bity do tří fyzických (tzn. že na 100 % fyzických bitů připadá 66,6 % logických bitů, místo na disku je tedy lépe využito).

Jestliže má klasická disketa 80 stop (může mít i víc, ale standard je 80), pak SuperDisk má 1 736 stop. Ne všechny stopy však pobraly stejné množství dat, podobně jako u pevného disku či DVD-RAM se LS-120 disketa dělí na zóny, celkem jich je 55. Ve vnější zóně má disketa 92 sektorů, ve vnitřní jen 51. Na začátku se tedy s takovou disketou pracuje rychleji než na konci, podobně tomu je u PD. Poslední dvě zóny (vnitřní) obsahují náhradní sektory (pro případ, že by některé byly vadné).

• Retro-test PD mechaniky a média (3. 12. 2012)

Pokud jde o otáčky média a přenosovou rychlost, tu se dostáváme k faktu, že se dělalo několik verzí. Obecně se specifikace LS-120 mechanik hledají dost špatně, já našel poměrně pěknou stránku zde (je sice třeba brát v potaz, že je tvořena nadšencem, ale i tak vypadá specifikace poměrně důvěryhodně).

Z této stránky vyplývá, že se dělaly dvě verze. Starší má pro SuperDisk 720 otáček za minutu a pro klasickou 1,44MB disketu 600 otáček za minutu. To znamená, že už s běžnou disketou by se mělo (nebo spíše mohlo by) pracovat dvakrát rychleji. Novější verze práci s oběma typy disket ještě zdvojnásobila.

Ani jednu z uvedených mechanik já nicméně nemám. Moje je Matsushita LKM-F433-1. A ta to má vůbec ještě nějak jinak. Zkoušel jsem natočit otáčky 60fps kamerou (neb jsem zjistil, že pro analýzu je 30fps málo) a zjistil jsem, že jedna otáčka se mi vejde přesně do 5 snímků. Jak 120MB diskety, tak klasické diskety. To odpovídá 720 otáčkám za minutu pro oba typy disket (kdyby měla mít 1,44MB disketa jen 600 otáček, musela by otáčka zabrat 6 snímků a ona opravdu zabere jen 5). Pro běžné diskety by tedy mělo jít o 2,4×Speed mechaniku. Uvidíme, jestli se to nějak projeví i na rychlosti čtení a zápisu.

Kompatibilita s tradičními HD/DD disketami byla zajištěna jednoduše: disketová mechanika měla na každé straně v podstatě dvojitou hlavu. Silnější část byla určena pro HD/DD záznam, tenčí pro UHD (LS-120) záznam.

Nákres hlav LS-120 mechaniky

Skutečné hlavy LS-120 mechaniky - detail

Kdybychom se měli podívat na hustotu záznamu nějak lépe, asi nejlépe by posloužil tento obrázek:

120MB vs. 1,44MB disketa - detail a popis stop

Tam, kam se na klasické disketě vejde jedna stopa (včetně mezery mezi stopami), tam se na LS-120 vejde dobrých 18 stop (včetně mezer). Je asi jasné, že tohle by běžným krokovacím motůrkem tradiční disketové mechaniky obsloužit nešlo. Pojďme se podívat do mechaniky, co tam vlastně hlavami pohybuje.