Ryzen

Před týdnem uniklá jména, respektive registrované obchodní známky, se nakonec týkají (i) procesorové generace Zen. Zatímco termín Zen označuje architekturu (jednoho) procesorového jádra a Summit Ridge je kódové označení desktopové platformy s osmi jádry, L3 cache a rozhraním socket AM4, na pultech budou procesory k dostání pod jménem Ryzen. Nejde o kódové označení, jde zkrátka o název produktu, podobně jako třeba Radeon pro grafické karty nebo (dosud) FX pro samostatné procesory.

3,4 GHz, ale i více

Uniklé informace donedávna uváděly takt 2,8 GHz, kterého dosahovaly vzorky procesoru. Přestože není vyloučeno, že se nakonec i s touto hodnotou u sériově vyráběných modelů setkáme (v podobě základního taktu), top model bude dosahovat vyšších hodnot. Při osmijádrové (šestnáctivláknové) konfiguraci nejsou takty kolem 3,4 GHz (či více) zrovna nízké, zvlášť pokud vezmeme v potaz někdejší stížnost AMD, že 14nm proces GlobalFoundries sice dosahuje nižší spotřeby než 22nm proces Intelu, ale co se týče dosažitelnosti vyšších taktů, je na tom proces Intelu lépe. Reálně ovšem Ryzen bude stát proti 14nm procesu Intelu, který je na tom lépe po všech stránkách.

Nové turbo a cyklický monitoring

Oproti předešlé generaci, tedy samostatným procesorům FX, nebude kombinace taktů a napětí pevně daná a svázaná jen s počtem vytížených jader, ale flexibilní. Nová architektura cyklicky monitoruje všechny proměnné včetně zátěže, teploty, taktů, napětí a využití jednotlivých jader, výsledek vyhodnocuje a na základě toho nastavuje kombinaci napětí a taktů, která je z hlediska energetických nároků nižší než u původního konceptu, ale dostačující pro stabilitu. Tím je při zachování stejného výkonu (taktů) dosaženo snížení spotřeby.

Ušetřené energie je na druhé straně využito k dosažení vyšších taktů, je-li to třeba. Turbo je navíc koncipované odlišně, než tomu u procesorů bylo doposud. Je tu patrná částečná inspirace u konceptu používaného u grafických karet. Roli totiž nehraje pouze zátěž, ale také teplota. Pokud se i v zátěži drží na nižší úrovni (nižší teplota znamená nižší leakage, tudíž i nižší spotřebu) a není tudíž dosaženo TDP, může procesor nastavit i vyšší takt, než který je uveden ve specifikacích jako turbo.

Vezmeme-li v potaz model, který má turbo nastavené na 3,4 GHz a vyměníme-li chladič za lepší, pak procesor může v případě potřeby zvýšit takt i na 3,5 GHz. Ale třeba i 3,475 GHz nebo 3,525 GHz. Nové turbo totiž funguje v jemnějších mezikrocích, po 25 MHz. Rozšíření turba o takty přesahující specifikaci v závislosti na teplotě (spotřebě) označuje AMD termínem XFR, Extended Frequency Range.

AMD se evidentně snažila z dostupných prostředků vyždímat, co mohla, ale žádný z těchto slajdů nám zatím neříká nic o výkonu jako takovém. Dosavadní úniky a odhady naznačovaly, že IPC (a tedy i výkon za podmínky stejných taktů a stejného počtu jader) bude srovnatelný s generací Intel Ivy Bridge.