Řešíme TCon

Věc kolem časovacího kontroléru se má zajímavě. Jak jsem dále zjistil, čip u servisovaného modelu je ASIC Altera HardCopy. To je tedy na míru vytvořený IO, který se dušuje o desítky procent nižším příkonem, než FPGA verze. FPGA je univerzální obvod s hromadou hradel, které lze naprogramovat k tomu, aby dělaly v podstatě cokoli. Po vytvoření takového návrhu Altera nabízí výrobu mikročipu na zakázku, který je HW uzpůsoben ke konání konkrétní naprogramované úlohy (a ničeho jiného).

Na náhradní desce za 45 dolarů, kterou jsem našem v obchodě ShopJimmy, se ovšem nachází čip Sitronix, což je právě ono FPGA. Obě desky jsou přitom ve verzi 3.2. Domnívám se tedy, že Samsung s tímto monitorem měl solidní průser, který mírnil různými úpravami (proto se nakonec do monitoru dostala až verze 3.2), možná dodatečným chlazením, nakonec i osazením na zakázku vyrobeného mikroprocesoru s nižším příkonem při zachování revize desky.

To může vysvětlovat, proč někdy čip pekl více, někdy méně, někdy odešel po pár měsících, někdy vydržel pár let (zvlášť s dodatečným chlazením). Problém ovšem nikdy zcela odstraněn nebyl. Kus, který jsem dostal, toho byl důkazem. Pravděpodobné je, že to nepeče „tolik“, kolik se dá u jiných HardCopy mikroprocesorů najít, příkon se totiž velmi liší dle návrhu, frekvence, zátěže apod. I přes to bych ovšem s ohledem na napájení provedl kvalifikovaný odhad, že dvě desítky wattů to zde klidně dokáže propálit.

První část řešení byla jasná v podstatě od začátku, dopřát desce odbornou péči a nechat to svinstvo vyměnit za kuličky z olovnaté pájky. To celkem jasně naznačovalo, že oprava nebude levná, nicméně ve srovnání s pořizovací cenou nového 30'' monitoru jsme samozřejmě stále hluboko pod. Překuličkování nakonec stálo necelou tisícikorunu včetně dopravy (pro příště nemohu tak nízkou cenu zaručit, dodavatel je dlouhodobě přetížen a ze známosti to udělal za ztrátovou cenu).

Řešíme zdroj

Dále budu pokračovat chronologicky: TCon tedy odjel na překuličkování, v mezičase jsem se podíval na napájecí (zdrojovou) desku. Ta je poměrně bohatá na počet větví. Má aktivní korekci účiníku, stand-by větev zaručuje nízkou spotřebu naprázdno díky PWM mikročipu s integrovaným výkonovým tranzistorem. Výstup stand-by větve je +6 V; pro snížení ztrát jsou s ohledem na rozměry a vyšší odběry na všech větvích zvýšeny i napětí.

Dále je zde klasická topologie single-transistor forward, přičemž na výstupu jsou tři větve: +5,4 V, +18 V a +24 V. Větev +24 V přímo napájí invertor, nacházející se na separátní desce (ten obsluhuje šestnáct trubic podsvětlujících LCD), a dále nějaké obvody na signálové desce. Následuje +5,4 V, která tradičně přímo napájí některé obvody na signálové desce (spousta logických obvodů jede přímo na +5 V, anebo pak z toho vytváří +3,3 V).

Konkrétně jsem po tom nepátral, nicméně mám za to, že větev +18 V pak nápájí náš slavný ASIC/FPGA Altera na TCon. Na obrázcích je patrné, že původní majitel se zde hrabal trochu víc, na zdrojové desce jsou jasné stopy pájení. Ať už kondenzátory byly přímo vadné, nebo to mělo být preventivní opatření, vyměnil je za u nás dostupné šmejdy. Tedy kromě dvou Rubyconů. Nebudu zde psát žádné vulgarismy, ale tohle je jak z bláta do louže, příště ať se do toho raději nehrabe a nechá to trochu profesionálnějším opravářům. Nebo od nich alespoň nakoupí kvalitní materiál…

Bez zbytečných průtahů, vše závadné jsem vyměnil za kvalitní, to zahrnovalo v podstatě to, co vždy: u velkých filtračních maximální (dostupná) kapacita, co se tam fyzicky vešla, a za malé kondenzátory pak parametricky vhodná náhrada. Do budoucna naskladním i tlusté (16 mm) a vyšší (25mm) kondenzátory, zde bylo místa dostatek a mé náhrady neměly tak vysokou kapacitu jako původní buřty.

Pro její dohnání jsem musel trochu nadstavit elektrody jednoho staršího Rubyconu YXG (2200 uF/25 V) ze starého CRT monitoru, který pak šel naležato. Vypadá to sice jak pěst na oko (ve zmatku jsem ovšem zapomněl pořídit snímek), nicméně funguje. Kapacita je dohromady o něco vyšší, než původně, a hlavně jsou použity výhradně kvalitní kondenzátory, tudíž zde problém s pravděpodobností hraničící s jistotou nenastane.