Po pár předchozích kouscích dorazila jedna velká výzva, a když myslím, velká, tak doslova. Je jí 30'' hrůza Samsung SyncMaster 305T, monitor s poměrem stran 16:10 a rozlišením 2560×1600 bodů. Využívá panelu typu S-PVA se svítivostí 400 cd/m², kontrastem 1000:1 a odezvou 6 ms. Monitor je ovšem ze starších, má tudíž pouze jediný vstup DVI, a to ještě samozřejmě dvojlinkový, s ohledem na rozlišení.

Kromě toho má zabudovaný USB hub. Tento konkrétní model byl vyroben v březnu roku 2008, tedy před více jak pěti lety, na Slovensku.

Monitor přišel s problémem zahrnujícím zobrazování horizontálních čar na displeji. Jelikož jsem z počátku neměl dvojlinkový kabel a po jeho obdržení od majitele už byl rozkuchán, obrázek problému přebírám odjinud. Problém jsem tedy na vlastní oči neviděl, ničemu to však nevadí.

Jak jsem zjistil při rešerši, 305T je chronický pacient. To má různé projevy, od horizontálních či vertikálních poruch přes stíny a rozsypání obrazu až po artefakty. Vše má jednoho společného jmenovatele: Evropský Svaz Socialistických Republik (ESSR). Samozřejmě se jedná společnou měrou i o demenci v návrhu, nicméně to je částečně léčba symptomů, nikoli příčiny.

Dostat se dovnitř do monitoru je snadné, přední rámeček a zadní plastový dekl nedrží nijak moc pevně, jsou pouze zacvakané a s ohledem na rozměry a hmotnost obojího stačí rozloupnout je od sebe. Všechny součásti uvnitř jsou uchycené na samotný panel (na horním snímku vpravo je jeden ze čtyř šroubů držících blok kostry, zdroje a signálové desky), invertor je umístěn zvlášť. Kabely jsou snadno přístupné, vše je jednoduše rozebíratelné, nikde žádné záludné chytáky.

Problém nastává u mikročipu na desce TCon (Timing Controller), zpracovávajícího obraz z logické desky a řídícího tranzistory displeje. Použito je monstrum s údajným příkonem až v desítkách wattů, které (dle některých informací) v tomto monitoru dosahuje za provozu teploty až 150 °C. Z velké většiny došlo u těchto monitorů k odpájení/popraskání spojů pod čipem ještě během záruky, protože úžasná RoHS pájka to nemohla v žádném případě vydržet.

Poruchy tedy mají takový ráz, jaké spoje jsou porušeny. Mnoho vlastníků to řešilo pečením v troubě, preventivním (či po prvním pečení) osazením dodatečných chladičů a podobně. To je i tento případ, původní majitel na plechový kryt, používaný i jako chlazení, přilepil pasiv, stopy jsou na horním snímku vidět. Díky tomu vydržel do dneška, jinak by odešel dávno. Jiní měnili rovnou celé desky, to ovšem bohužel není konečné řešení, problém se po čase objeví znovu.