Pokud se na právě popsanou mechaniku budeme dívat ne jako na běžný prodejní vzorek, ale spíše na testovací mechaniku, která je vlastně nultou generací Blu-ray mechanik do počítače, pak jí vlastně nic nelze namítat a celkem splnila očekávání. Jenže Blu-ray tu není jediná, o naši přízeň se uchází i další formáty, z nichž šanci má jen AOD (Advanced Optical Disc), který je nyní znám pod názvem HD DVD. Vezmeme to však pěkně po pořádku a pokusíme se srovnat Blu-ray s HD DVD.

Blu-ray

Jelikož jde o recenzi Blu-ray mechaniky, je taktní se nejprve zmínit o Blu-ray formátu. On by si to však zasloužil i z toho důvodu, že prostě je první. Už v únoru 2002 vyhlásilo devět významných firem nový formát pro zápis dat označovaný jako Blu-ray. Hned na březnové schůzi DVD Fóra bylo dohodnuto, že tento formát bude prozkoumán, aby případně mohl být posvěcen DVD Fórem. Šance pro Blu-ray vypadaly velmi dobře, protože všech devět firem (Hitachi, LG, Matsushita, Pioneer, Philips, Samsung, Sharp, Sony a Thomson) byly členy tohoto fóra.

Dokonce se k těmto firmám přidaly další, vloni to byla Mitsubishi a letos Dell, HP a TDK. Za Blu-ray tedy stojí opravdu silné firmy, které se snaží seč můžou tento standard prosadit na trh. K jejich velké smůle se jim nepovedlo prosadit Blu-ray oproti konkurenčnímu ADO v DVD Fóru. To však ještě neznamená, že je vše ztraceno, nadále se firmy snaží jednak co nejdříve uvést na trh použitelné produkty, ale také dojednat s filmovými studii, že právě jejich formát bude zvolen.

Tady by se hodila odbočka ke standardům Blu-ray. Samotný standard byl schválen už dávno, v červnu 2002. Zatím jsou však standardizována pouze zapisovatelná a přepisovatelná média, která jsou navíc pouze v obalech, která jste mohli vidět v této recenzi. Nyní se dokončuje specifikace BD-ROM, což má být obdoba CD-ROM a DVD-ROM, tedy vylisované médium s daty. Finální specifikace se očekává velmi brzy, ještě v lednu se hovořilo o prvním čtvrtletí, které již je dávno pryč, ale zatím specifikace ohlášena nebyla. BD-ROM by navíc mělo být možné používat bez obalů, stejně jako CD a DVD:

Pokud jde o kapacitu, tak s BD-ROM médii se počítá pro jedno i dvouvrstevnou verzi, kdy každá vrstva bude schopna nabídnout 25 GB. Jednorázově zapisovatelná Blu-ray média, která se někdy označují jako BD-R, nabízí kapacitu o trochu vyšší: 27 GB. Přepisovatelná, označovaná také jako BD-RE, mají kapacitu 23 GB. Zatím jsou sice BD-R i BD-RE pouze v obalech, ale počítá se s tím, že budou k dispozici i volně ložená, podobně jako DVD±R i DVD±RW. Ostatně nedávno se na toto téma chlubila firma TDK.

Nejaktivnější na poli Blu-ray je Sony, od které je i právě testovaná mechanika. Už tento měsíc má začít prodej komerčních verzí Blu-ray vypalovaček, i když údajně již v Japonsku prodává Blu-ray rekordér pro nahrávání ze satelitního HDTV vysílání. Stranou nejsou však ani ostatní výrobci, protože například Matsushita by měla v červenci představit svůj rekordér, schopný nahrávat do dvou vrstev na BD-R médiu.

Mimo to se samozřejmě firmy okolo Blu-ray snaží přesvědčit i filmová studia, že BD-ROM pro ně bude ta pravá volba. Nemalá pozornost je věnována 128bitovému šifrování, hardwarově i softwarově založeným „klíčům“ pro kontrolu přístupu k obsahu a navíc mají být na BD-ROM médiích „fyzické háčky“ (physical hooks), které umožní „svázat“ obsah s konkrétním médiem. Pokud jde o záznam, tak pro BD-ROM byl zvolen komprimovaný formát MPEG2, který je k nalezení na DVD. Bude-li na BD-ROM médiu uložen film v HD formátu, pak se u dvouvrstevného média počítá například se třemi hodinami filmu v HD kvalitě, zvuky ve třech jazycích v Dolby Digital, DTS i PCM a k tomu ještě zbude prostor pro dvě hodiny bonusů v HD formátu.

HD DVD

První zmínky o tomto formátu jste si u nás mohli přečíst již v srpnu roku 2002, kdy se firmy Toshiba a NEC rozhodly pro svého vlastního nástupce DVD technologie. Ten byl nejprve popisován jako AOD (Advanced Optical Disc), ale nyní je znám už pod názvem HD DVD. Obě firmy totiž pochopily, že proti tak silným hráčům, kteří zastupovali Blu-ray, nemohou hrát zcela osamoceny a tak vyvíjely velmi intenzivní tlak na DVD Fórum, aby zvolilo právě jejich formát. To se jim nakonec povedlo a 19. listopadu minulého roku byl AOD uznán jako formát pro HD DVD.

V únoru letošního roku byla vydána specifikace HD DVD-ROM Book Part 1, i když zatím v pracovní verzi 0.9. Ta popisuje fyzickou specifikaci HD DVD-ROM média a po ní bude ještě následovat Part 2, která by měla popisovat filesystém. V dubnu letošního roku se byla představena specifikace HD DVD-Rewritable Book Part 1, také zatím v pracovní verzi 0.9. Též popisuje pouze fyzickou specifikaci a popis filesystému bude následovat. Popis jednorázově zapisovacího HD DVD-R média zatím nebyl nijak standardizován, ale bude dle předpokladů bude vycházet z HD DVD-ROM.

Z praktického hlediska HD DVD silně zaostává za Blu-ray, jelikož ještě stále nenabízí k prodeji ani vzorky mechanik, či médií. Zatím jediné náznaky jsou v podobě přehrávačů a to klasických stolních od Toshiby (na obrázku) a k PC od NECu (i když to byla údajně vypalovačka, ale oni na ní předváděli pouze přehrávání).

Aktuálně se však objevují zprávy, že se Toshiba a NEC připravují na výrobu ve velkém, která by snad měla začít už tento měsíc. Dokonce prý Toshiba se Samsungem podepsala na začátku dubna dohodu, že Samsung bude pro Toshibu vyrábět HD DVD mechaniky...

Toshiba se při prosazování HD DVD opírá i o fakt, že tato technologie je více zpětně kompatibilní než Blu-ray. Podařilo se jí totiž už vyvinout čtecí hlavu, která v sobě kombinuje jak modrý, tak červený laser, takže dokáže s jednou čočkou číst jak HD DVD média, tak klasická DVD. V praxi to znamená mimo jiné i nižší cenu při výrobě mechanik. Jedním z důvodů, proč se jí toto mohlo podařit spíše, než firmám okolo Blu-ray je fakt, že stejně jako u DVD, i u HD DVD je záznamová vrstva uložena uprostřed média (0,6 mm z obou stran). V případě Blu-ray je datová vrstva uložena pouze 0,1 mm od spodního okraje (tj. toho, který není potištěn). A právě to vede i k tomu, že současné výrobní linky na DVD média bude možné poměrně levně předělat na výrobu HD DVD médií, což v případě Blu-ray bude mnohem komplikovanější a dražší. Na druhou stranu se díky tomuto posunu mohlo povést vyrobit Blu-ray média z papíru, která by to mohla cenově kompenzovat.

HD DVD však má oproti Blu-ray i nevýhody. Asi hlavní nevýhodou je kapacita. HD DVD totiž v jedné vrstvě nabídne pro HD DVD-ROM i HD DVD-R kapacitu pouze 15 GB a pro HD DVD-RW 20 GB. U HD DVD-ROM a možná i u HD DVD-R by měla být k dispozici i druhá vrstva, která kapacitu zdvojnásobí, ale stále tu bude stát 50 GB u Blu-ray proti 30 GB u HD DVD.

Aby byla vykompenzována menší kapacita, je pečlivěji volena metoda komprese video záznamu. Dříve se sice uvažovalo i o MPEG2, ale do užšího výběru postoupily kodeky MPEG4 (H.264) a Windows Media 9 od Microsoftu. Definitivní rozhodnutí, který kodek bude preferovaným pro HD DVD, by mělo padnout do konce tohoto měsíce.

Závěr

Jak je vidno, oba tábory se snaží seč můžou. Na jedné straně spousta vlivných firem okolo Blu-ray jde spíše cestou dodat produkty velmi brzo na trh a uchytit se ještě dříve, než se objeví konkurence a na druhé straně HD DVD (AOD) jde cestou standardizace a vyšší zpětné kompatibility. Dosti výrazně jednomu formátu pomůže, pokud se na jednu stranu přikloní filmová studia. Jenže počítejte s tím, že budou chtít záruky, aby se nemohlo opakovat to samé co s DVD, tedy budou po výrobcích chtít zaručit nemožnost kopírování jejich filmů, rozdělení světa na regiony a podobné výmysly.

Ať už to dopadne tak či onak, nepočítejte příliš s tím, že si pořídíte HD DVD, či Blu-ray dříve než v roce 2006. A to i přes to, co nám firmy slibují. Vzpomeňte si, jak to bylo s příchodem DVD...