Krátce si srovnejme parametry obou přístrojů z různých tříd. Největší nepoměr se týká jedné ze dvou nejdůležitějších částí každého digitálního foťáku, snímacího čipu. Zatímco DSC-HX1 má prťavý čipeček o velikosti pouze 3 % kinofilmového políčka (to má 36×24 mm), Pentax K200D (stejně velké čipy používá v zrcadlovkách i Sony, v této recenzi naleznete srovnání se základním modelem A200) má APS-C čip velikosti 43 % kinofilmového políčka. Srovnání můžete vidět na diagramu.

Podíváme-li se na velikost samotných snímacích „buňek“, pak lze orientačně říci, že Sony DSC-HX1 jich má matici 3456×2592 v prostoru 5,8×4,3 mm a Pentax K200D/Sony A200 3872×2592 v prostoru 23,5×15 mm. Všimněte si mimochodem, že zrcadlovky Pentax i Sony používají poměr stran fotky ~3:2 - ten zavedla před více než stoletím Leica, zatímco ultrazoom Sony má v maximálním rozlišení poměr 4:3. Jeden snímací prvek tak u Sony DSC-HX1 má velikost ~1,67×1,66 µm, zatímco u Pentaxu 6,07×6,06 µm. Pentax (stejně jako 10Mpix zrcadlovky Sony A200/A230) má tedy snímací prvky 13,3× větší. To je důvod, který stojí za tím, proč mají zrcadlovky výrazně nižší šum na fotografiích než kompakty a jsou schopny lépe fotit za špatných světelných podmínek. Ale k těmto aspektům se ještě vrátíme.

Rozsah ohnisek je další ošemetná kapitola, kde se prakticky nedá provést rozumné srovnání. Sony DSC-HX1 má prostě svůj 20násobný objektiv jako součást těla, zatímco zrcadlovky jako Pentax K200D mají objektivy výměnné. V základním setu lze (šlo) K200D koupit s objektivem 18-55m, taktéž v setu s 18-55 + 55-200, taktéž s 18-55 + 55-300, nebo s jediným 18-200, resp. 18-250. Každopádně rozsah ohnisek je omezen pouze nabídkou trhu a bazarů, zakoupit lze jakékoli ohnisko, které lze na Pentax bajonet připojit, a to klidně i přes redukci (velmi populární jsou objektivy s M42 závitem, kde redukce vyjde na nějakých 200 až 700 Kč dle typu). My budeme K200D v recenzi porovnávat se setovým 18-55mm objektivem, dále Sony A200 se setovým objektivem 18-70mm.

Sony DSC-HX1 určitě boduje větším výklopným LCD, na druhou stranu, u zrcadlovky se kouká do optického hledáčku a Pentax K200D umí zobrazovat klíčové informace na horním displeji, který je na rozdíl od velkého LCD plně čitelný i za ostrého slunečního dne. Výklopné LCD ale i s ohledem na schopnost natáčet video u Sony DSC-HX1 chválíme.

Rozsah citlivosti začíná u Sony DSC-HX1 na netradiční hodnotě a končí poměrně brzy na ISO800, na hodnoty 1600 a 3200 vás pustí pouze ve scénickém režimu „Vysoká citlivost“ na základně vlastního úsudku o tmavosti fotografované scény (ani v manuálním režimu nejde více než ISO800 nahodit). Nejkratší rychlost závěrky je v obou případech stejná, Pentax/Sony A200 přidává bulb režim (po stisknutí spouště se exponuje, dokud spoušť opět nepustíte) vhodný možná tak pro astrofotografii, běžný našinec si i za tmy vystačí s půl minutou.

Kde Sony DSC-HX1 boduje tak jako generace kompaktů před ním, je kontinuální snímání běžící rychlostí 10 snímků za vteřinu. Pentax i zrcadlovka Sony musí mezi snímky vždy sklopit a opět vrátit zrcátko, což je v této cenové kategorii zpomaluje, nehledě na vyšší množství zaznamenávaných dat (nejrychlejší fullframe zrcadlovky umí až 10 fps, na tuto hodnotu dosáhlo už kinofilmové tělo od Canonu, APS-C i více).

Vyvážení bílé je důležité prakticky pouze pro Sony DSC-HX1, zrcadlovky umí fotit do RAWu, takže si vyvážení můžete vždy řešit v rámci zpracování fotografie v PC.

Absence podpory focení do RAW formátu je u DSC-HX1 velkým negativem, neboť nejenže tím přichází uživatel o obrovské možnosti zpracování fotografií, ale také tímto disponují snad všechny konkurenční ultrazoomy. RAW je skvělá věc, neboť snímek není uložen v hotové podobě, ale formou surových dat zaznamenaných snímačem. Můžete tak upravovat všechny parametry expozice, dokud se držíte v rozmezí hodnot dynamického rozsahu snímače (to si za chvíli ukážeme podrobněji).

Podpora 1080p videa u Sony DSC-HX1 je důvod, proč jsme si jej chtěli osahat, Pentax K200D jakožto generačně téměř dva roky stará zrcadlovka nic takového nenabízí (totéž platí pro A200), nemá Live View režim a netočí video. Sony DSC-HX1 ale neumí plné HD rozlišení 1920×1080, natáčí pouze 1440×1080 s "nečtvercovým" poměrem pixelu, takže výsledné video je 16:9 (obdobně točí i současné DV kamery, které nahrávají 16:9 video v rozlišení 720×576).

Mezi výstupy tak Sony DSC-HX1 pochopitelně nabízí i HDMI, Pentax i A200 zase jako správné zrcadlovky přidávají konektor pro externí/bezdrátovou spoušť, což se mnohdy velmi hodí. Sony DSC-HX1 využívá vlastní (oproti SDHC poměrně drahé) paměťové karty formátu Memory Stick, Pentax spoléhá na superlevné SDHC, Sony na prověřené CF (v nových zrcadlovkách Sony také přechází na SDHC).

Doménou Sony je napájení InfoLITHIUM akumulátory a ani DSC-HX1 není výjimkou. U akumulátoru tak víte, jak dlouho ještě vydrží. Pentax je mezi zrcadlovkami spíše výjimkou, ale pro mě to byl jeden z důvodů koupě: pracuje s běžnými tužkovými baterkami. Kdyby vám náhodou došla energie, tak v podstatě stačí v nejbližší vesnici zajít do hospody/"Jednoty" a baterky koupit, se Sony budete muset vláčet nabíječku a přemýšlet, kde koho ukecáte o pár hodin okupace zásuvky. Na druhou stranu čtyři AA Ni-MH akumulátory (resp. osm s gripem) přidávají Pentaxu poměrně hodně na váze (což mě osobně vyhovuje, ale většině lidí ne) a je třeba obezřetně volit značku akumulátoru (čínský šmejd s nápisem 4 000 mAh a cenou 40Kč/ks nekupovat), nejlepší jsou akumulátory typu Sanyo Eneloop za cenu zhruba o polovinu dražší, ale spolu s kvalitní nabíječkou monitorující nabití dle ΔU dáte za napájení, které máte s DSC-HX1 v ceně, nějakých 1 500 Kč navíc.

Jak již jsme zmínili, hmotnost tak u Pentaxu vzroste. Vláčet na krku o 0,8 kg víc se moc lidem například při výletu do hor nechce, zvláště když bychom k tomu připočítali nějaký teleobjektiv, který by přidal i ohniska, jenž DSC-HX1 svým 20× zoomem pokrývá.

Cenově patří Sony DSC-HX1 do trošku vyšší kategorie mezi ultrazoomy. Dá se říci, že oproti populárním přístrojům Panasonic Lumix FZ-x8 si připlatíte zhruba 2 000 Kč, za což získáte delší rozsah ohniska, výklopný displej a 1080p video. Podobný stroj od Canonu (SX1) pak stojí ještě o kousek více (~12 000 Kč), je tedy jen na vás, kterou cestou se vydáte. Pentax K200D je ještě možné v českých eshopech zahlédnout jako posledních pár kousků skladem, ale již za zvýšenou cenu. V době jeho prodeje se tělo s 18-55mm objektivem dalo koupit právě kolem 12 000 Kč. Totéž o zvýšené ceně platí i pro Sony A200, nyní ji lze koupit za 9 990, zatímco před pár měsíci to bylo ještě 7 990 Kč včetně daně.