Srovnávací test tří 750GB pevných disků
Kapitoly článků
Je to zvláštní, dříve tomu bývalo často o poznání jinak, hranice ležela nezřídka někde kolem čtvrté nejvyšší dostupné kapacity, přičemž ty vyšší bývaly již relativně předražené, top disky schopné pojmout z dnešního pohledu legračně málo dat stávaly i přes 10 tisíc. Jenže vývoj nám prozatím ustrnul na magické hranici 1 terabajt, která je i přes svou mírnou předraženost oproti někdejším poměrům srandovně levná, takové disky koupíte za cenu lehce převyšující 5 tisíc. My se dnes však zaměříme na druhou příčku, kterou okupují právě 750GB disky a podíváme se na tři modely, kde nejlevnější z nich vyjde už na pár drobných přes 3 tisíce: Hitachi Deskstar T7K1000 HDS721075KLA330, Samsung SpinPoint HD753LJ a Seagate Barracuda 7200.11 ST3750330AS. Western, bohužel, do uzávěrky testů nedorazil.
Balení
Je otázka, zda balení disků Samsung vzbuzuje více důvěry než balení jeho konkurentů. Na jednu stranu je antistatický obal báječná věc a jistě zamezí při transportu nejednomu odpálení elektroniky statickou elektřinou, na druhou stranu Samsungův „plastik-futrál“ je něco, co na první pohled vypadá jako pěkná ochrana proti mechanickému poškození otřesy. Pokud je odpálená elektronika, často to poznáte hned po prvním zapojení – disk obvykle prokazatelně blbne, pakliže se vůbec nastartuje. Naproti tomu mechanické poškození způsobené otřesy je „mrcha nevyzpytatelná“, nemusí se projevit hned, ale až za čas, přičemž záleží na míře poškození, jak brzo narazíte na problém. Na to lze pochopitelně namítnout, že i disky převážené v antistatických obalech jsou baleny po mnoha do různých polystyrénových či molitanových vystýlek, takže konečný verdikt, jaké balení preferujete, je zase pochopitelně na vás.
Sluší se připomenout jedna věc: K Samsungu dostanete také čtyři šroubky, což vůbec není na škodu i přes skutečnost, že v každé PC skříni je tradičně šroubků nadmíru a všichni stavitelé PC jistě mají doma nádobku s popiskem „PC šroubky“, o níž vědí, že byla, je a zaručeně ještě nějaký ten pátek zůstane bezedná.
Výrobní štítky
Už podle štítků (kromě Seagate) můžete dle počtu sektorů poznat, že reálná kapacita jednoho disku je několik desítek miliónů přes 750 miliard bajtů (sektor má 512 B). Ačkoli si výrobci disků z někdejšího průšvihu se značením kapacity žádné ponaučení nevzali, budeme se držet zažitého označení 750 GB. Pokud bychom chtěli být opravdu korektní, museli bychom ještě dodat, že to je jen něco málo přes 698 GiB.
Elektronika
Hitachi Deskstar T7K1000 HDS721075KLA330
Elektronika 750GB Hitachi DeskStaru je na pohled téměř k nerozeznání od té u 1TB modelu. Jejím srdcem je taktéž Infineon UAB-M3064-S, jako buffer je i zde použit 256Mbitový paměťový SDRAM čip od firmy Hynix běhající na frekvenci 166 MHz. Identitu třetího broučka se nám odhalit nepodařilo, ale od pohledu jde o řadič krokového motoru, který točí plotnami.
Samsung SpinPoint HD753LJ
Zrovna tak jako 1TB Samsung, i 750GB verze používá téměř na všechno čip Marvell 88i8826E-BAN2, který obsahuje také cache. Na druhé straně totiž není žádný čip, dvakrát jsme se dívali! Motor otáčející plotnami řídí řadič SH6125B od firmy Texas Instruments.
Seagate Barracuda 7200.11 ST3750330AS
Seagate má desku s elektronikou čipy k sobě, takže abychom se mu podívali „na nádobíčko“, museli jsme desku odšroubovat. Není to nic složitého a nemusíte se bát, že se něco pokazí. Nanejvýš přijdete o disk, nic, co by nespravily zhruba 4 tisíce. Aha, data … k nezaplacení. Raději to nedělejte.
Srdcem elektroniky 750GB Barracudy je „brouček“ TTB5501C, společné to dílko firem Seagate a LSI. Doplňuje jej „beruška“ od Hynixu HY5DU561622ETP-D43, což je 256Mbitová DDR SDRAM paměť pracující na 200 MHz (prakticky jde o DDR400@CL3). Motor s plotnami rozhýbává „pavouček“ od STMicroelectronics.