O negativním efektu modrého světla (ve večerních hodinách) na kvalitu spánku se začalo mediálně debatovat někdy v letech 2016-2017, ale teprve v letech 2018-2019 začal být odborníkem na tuto problematiku každý, kdo má do… úst díru, jak naznačuje záplava online článků na toto téma datovaná právě těmito lety. Nejšťavnatější jsou pak články typu „mýty a fakta“.

Problém je, že celá teorie o modrém světle a negativním vlivu na kvalitu spánku může být jeden velký mýtus. Již v prosinci 2019 byl v Current Biology publikován článek, který poukazoval na značné mezery v teorii o modrém světle a přicházel se studií ukazující, že spíše než barva (vlnová délka) má na kvalitu spánku vliv jas (intenzita) světla, bez ohledu na barvu.

V době, kdy většina populárních webzinů odpublikovala své „mýty a fakta“ o modrém světle vysvětlující, jak za celosvětovou nespavostí může modrá složka světla z displeje počítačů, tabletů a mobilů, tato studie unikala mediální pozornosti. Možná záměrně, protože když autor sugestivně vylíčí, jak je modré světlo špatné, protože je špatné, těžko čekat, že čtrnáct dní na to dobrovolně odpublikuje článek, který jeho předchozí sugestivní líčení od základu popře. Proč se tomu nevyhnout, zvlášť v době, kdy výrobci všech zobrazovacích zařízení táhnou za jeden provaz a rovněž tvrdí, že modré světlo je špatné (protože potřebují prodat nový produkt s funkcí snížení jasu modrého světla; nikoli proto, že by sami prováděli nějaké studie). V tomto kontextu si můžeme přisadit, že i v České republice existují oficiální doporučení ministerstva zdravotnictví i hlavní hygieničky, která se modrého světla týkají.

S ohledem na zmíněný článek Timothyho Browna (a kolektivu) publikovaný v Current Biology asi nepřekvapí, že podobně dopadla i studie, kterou spáchal profesor Chad Jensen z Univerzity Brighama Younga v Utahu. Sledované objekty (167 osob ve věku 18-24 let zvyklých na denní použití smartphonů) rozdělil do tří skupin: První večer využívala funkci Night Shift (tu Apple implementoval na přelomu roku 2016 / 2017, snižuje podíl modrého světla), druhá funkci nevyužívala a třetí večer nepoužívala smartphone vůbec. Jensen však mezi těmito skupinami nezaznamenal žádný relevantní rozdíl, žádný dopad na kvalitu spánku u funkce Night Shift nebyl zjištěn.

Jensen dále rozdělil skupinu sledovaných osob na dvě části: První, která spala v průměru kolem 7 hodin denně a druhou, která spala výrazně kratší dobu. Zjistil, že u první skupiny (která se délkou spánku více blíží doporučovaným hodnotám) bylo možné pozorovat vyšší kvalitu spánku u osob, které před spaním smartphone nepoužívaly oproti těm, které ho používaly.

Tyto výsledky jsou v souladu se zjištěním Timothyho Browna, podle něhož nemá efekt vlnová délka, ale (viditelné) světlo jako takové.

Nebo zařízení velikosti mobilu neprodukuje tolik modrého světla, aby to mohlo mít na kvalitu spánku nějaký vliv. To tedy za předpokladu, že modré světlo vůbec nějaký vliv má. Přirozeně je totiž slabé modré světlo tím posledním, které se objevuje po západu slunce, když z oblohy vymizí teplé tóny, respektive se přesunou do samotného okolí západu slunce. Už z tohoto hlediska se zdá být zvláštní, že by chladné světlo, které v závěru dne příroda člověku nabízí a na které se adaptoval celou svoji evoluční historii, mělo narušovat spánkové pochody.