Intel s Argonne resuscitují superpočítač Aurora, ponese grafiky Intel Xe
Nejdříve by se slušelo si zrekapitulovat, co se se systémem Aurora dělo doposud:
2015
Majoritní část výpočetního výkonu zajistí čtvrtá generace akcelerátorů Xeon Phi vzniklá z projektu Larrabee, někdejšího pokusu o vstup Intelu na trh herních grafických karet. Půjde o generaci Knights Hill, která bude vyráběná 10nm procesem (podle aktuálních informací došlo k odkladu příprav továrny Fab 28 pro 10nm výrobu). Aurora dosáhne 18× vyššího výkonu než stávající systém Mira (10 PFLOPS), přičemž energetické nároky vzrostou pouze 3,3×. Tím bude dosaženo zhruba šestinásobku energetické efektivity dosavadního systému. Superpočítač složený z více než 50 tisíc uzlů by měl být připravený k předání v roce 2018. |
2017
Přestože se 10nm výroba nevyvíjela v souladu s plány, podle kterých měl v roce 2018 superpočítač postavený, odladěný, předaný a funkční, nejde patrně o největší zádrhel projektu. Během posledních dvou let se situace ve světě superpočítačů zásadně změnila. Důvodem je rychlý nástup trendu umělé inteligence a technologií strojového učení. Zatímco výrobci grafických jader (Nvidia, AMD) zvládli velmi rychle přizpůsobit architekturu svých produktů těmto trendům a již v roce 2017 každý nabízí několik produktů specializovaných na tento segment, Knights Hill, který měl být v podobě systému Aurora dostupný v roce 2018, se pro tyto účely příliš nehodí. […] Intel má v laboratořích, krom projektu Knights Hill, také projekt Knights Mill, který již reaguje na soudobé trendy a jde strojovému učení, které staví na rychlém FP16, naproti. Jenže Argonne Labs vyžaduje univerzální řešení a Intel může nabídnout buďto Knights Hill optimalizovaný pro výkon v FP64, nebo Knights Mill optimalizovaný pro výkon v FP16 (na FP64 není tak vhodný). |
2018
V listopadu roku 2017 Intel v tichosti zrušil projekt 10nm Knights Hill, z čehož vyplynulo, že projekt Aurora jakožto superpočítač postavený na Xeon Phi nikdy nevznikne. V prosinci 2017 se na webu Intelu objevily specifikace tří modelů nové generace Knights Mill, která nakonec nebyla vyráběná na 10nm procesu, ale po fiasku s 10nm Knights Hill zůstala 14nm. S až 72 jádry, 288 vlákny, 1,5-1,6 GHz taktovací frekvencí a 320W TDP šlo o první Xeon Phi zacílený na akceleraci AI. […] 14nm generace Xeon Phi tedy byla zabitá před vydáním nástupce. Nu a nástupce - 10nm Xeon Phi - byl zrušen rovněž. Intel to vysvětluje slovy: „Market demand for the products […] have shifted to other Intel products“, tedy že poptávka se překlopila k jiným produktům Intelu. Zda tím Intel myslí výše zmíněný Lake Crest, který získal akvizicí Nervany, nebo formálně uvedený Knights Mill, o němž však od prosince nebylo slyšet, případně jde jen o prázdný obrat, se ze stručného textu rozklíčovat nedá. |
Jak se ukazuje nyní, tím „jiným produktem Intelu“, přinejmenším v tomto kontextu, mohou být grafické čipy Intel Xe. Intel, americké Department of Energy (DOE) a Argonne National Laboratory totiž restartovaly projekt Aurora. Stávající plán je postavit procesorovou část na nadcházejících Xeonech s podporou Optane DC Persistent Memory (což může být očekávaný 14nm Intel Cascade Lake-Advanced Performance, případně jeho 10nm nástupce) a grafických jádrech Intel Xe, která budou využita jako akcelerátory AI.
To jsou ohledně základního hardwaru všechny známé informace. Nebylo specifikováno, z jaké generace budou procesory, nebylo specifikováno, jakého formátu budou AI akcelerátory postavené na Xe (zda socket, slot atp.). Zmíněno bylo, že systém bude možné vybavit i dalšími procesory / akcelerátory krom uvedených.
Novým cílem (namísto původního roku 2018) je rok 2021. S ohledem na přinejmenším dva roky času lze předpokládat, že i procesorová část by nakonec mohla vzniknout na 10 nanometrech. Systém poběží na Linuxu. Můžeme tudíž předpokládat, že v roce 2021 budou pro Xe existovat propracované a stabilní Linuxové ovladače.
Intel