Oba stroje vznikají jako zakázka pro americkou Argonne National Laboratory. Začněme u výkonnějšího. Ponese označení Aurora a v okamžiku dokončení bude disponovat teoretickým výkonem přes 180 PFLOPS, který může být v případě potřeby (a financí :-) dále rozšiřovaný až na 450 PFLOPS. Majoritní část výpočetního výkonu zajistí čtvrtá generace akcelerátorů Xeon Phi vzniklá z projektu Larrabee, někdejšího pokusu o vstup Intelu na trh herních grafických karet. Půjde o generaci Knights Hill, která bude vyráběná 10nm procesem (podle aktuálních informací došlo k odkladu příprav továrny Fab 28 pro 10nm výrobu).

Aurora dosáhne 18× vyššího výkonu než stávající systém Mira (10 PFLOPS), přičemž energetické nároky vzrostou pouze 3,3×. Tím bude dosaženo zhruba šestinásobku energetické efektivity dosavadního systému. Superpočítač složený z více než 50 tisíc uzlů by měl být připravený k předání v roce 2018.

Superpočítač Theta Intel vybaví procesory Xeon Phi z generace Knights Landing, což jsou 14nm čipy, o nichž se poslední dobou mluví. Integrují kolem sedmdesáti procesorových jader vycházejících z upravené architektury atomu Silvermont doplněné mimo jiné o podporu HT až čtyř vláken na jádro (předpokládá se, že výše zmíněná 10nm generace Knights Hill ponese kolem stovky jader s efektivnějším zpracováním celočíselných operací). Čipy jsou vybavené jak rychlou pamětí HMC / MCDRAM od Micronu, tak řadičem podporujícím DDR4.

• Americká vláda zakázala Intelu zásobovat Čínu procesory do superpočítačů

Theta nebude zdaleka tak těžkotonážním řešením jako Aurora, dosáhne necelé dvacetiny jejího výkonu (8,5 PFLOPS) při necelé osmině spotřeby (1,7 MW). Dokončení se chystá již na rok 2016 - přesto nepůjde o první komerční systém postavený na 14nm procesorech Knights Landing; ty přijdou už ve druhé polovině letošního roku.